ECLI:CZ:NS:2023:24.CDO.979.2023.1
sp. zn. 24 Cdo 979/2023-942
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce M. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Antonínem Krtičkou, advokátem se sídlem v Hronově, Nádražní č. 158/0, proti žalovanému M. B. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Šafaříkova č. 666/9, o zaplacení 17 616 220 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 65 C 57/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. prosince 2022, č. j. 47 Co 157/2022-929, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 30. 12. 2022, č. j. 47 Co 157/2022-929, potvrdil usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 13. 7. 2022, č. j. 65 C 57/2019-908, jímž byl žalobci ustanoven opatrovník podle §29 odst. 3 o. s. ř. Vyšel ze zjištění, že okresní soud nařídil první jednání ve věci na 19. 5. 2022 a následně na 14. 7. 2022, avšak žalobce vždy bezprostředně před jednáním požádal o odročení pro své onemocnění. V souvislosti se žádostí o odročení prvního nařízeného jednání soudu předložil jen část eNeschopenky, ze které bylo patrno pouze datum narození žalobce a jeho rodné a telefonní číslo, a anonymizovanou propouštěcí zprávu z ORL oddělení Fakultní nemocnice Bulovka, podle které byl hospitalizován od 18. 5. 2022 do 22. 5. 2022. Při druhé žádosti o odročení jednání předložil znovu část eNeschopenky, ze které nevyplývala povaha onemocnění ani termín kontroly u lékaře. Okresní soud se opakovaně pokoušel telefonicky od žalobce zjistit údaje, které by mu umožnily učinit závěr o pravděpodobném vývoji žalobcova zdravotního stavu, ale bez výsledku. Žalobce soudu vždy přislíbil předložení lékařských zpráv o svém zdravotním stavu a prognóze do budoucna, avšak nikdy tak neučinil. Ve svých podáních tvrdil, že od druhé poloviny srpna 2022 by mu snad měl jeho zdravotní stav umožnit účast na jednání. Krajský soud v Hradci Králové ve shodě se soudem prvního stupně považoval podmínky pro ustanovení opatrovníka podle §29 odst. 3 o. s. ř. za splněné. Žalobce nepředložil žádná lékařská potvrzení, jak opakovaně sliboval, časový rámec své léčby odhadl pouze on sám a navzdory výzvám okresního soudu ke zvolení zástupce si jej nezvolil a proklamoval, že ani zvolit nehodlá. Zdravotní stav tedy žalobci nedovoloval se dlouhodobě účastnit soudních jednání a musel mu být ustanoven opatrovník. Nalézací soudy též nepřehlédly, že žalobci byl z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ustanoven opatrovník i v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 89 INS 683/2018 a tento postup by shledán důvodným usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2021, sp. zn. 29 NSČR 125/2019.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, jehož přípustnost odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, která doposud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešena, a to posouzení rozsahu povinnosti okresního soudu zkoumat jiná vhodná opatření, naplnění zákonných podmínek a samotnou nutnost ustanovení opatrovníka. Odvolací soud pochybil, považoval-li za splněné podmínky pro ustanovení opatrovníka, tedy, že se žalobce z jiných zdravotních důvodů nemůže nikoli jen po přechodnou dobu účastnit řízení. Žalobce byl v řízení aktivní, což dokládá i podání odvolání proti usnesení okresního soudu o ustanovení opatrovníka. Dovolatel poukázal na skutečnost, že usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 13. 7. 2022, č. j. 15 C 302/2017-284, jímž mu byl v jiné věci ustanoven ze stejného důvodu opatrovník, bylo usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 9. 2022, č. j. 20 Co 191/2022-308 změněno tak, že se mu opatrovník neustanovuje, tedy by mu neměl být ustanoven ani v této věci. Žalobce navrhl, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky právního zastoupení dovolatele (§241 odst. 1 o. s. ř.), avšak není přípustné (§237 o. s. ř.).
Podle §29 odst. 3 o. s. ř. pokud neučiní jiná opatření, může předseda senátu ustanovit opatrovníka také neznámým dědicům zůstavitele, nebyl-li dosud v řízení o dědictví stanoven okruh jeho dědiců, účastníku, jehož pobyt není znám, jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, který byl stižen duševní poruchou nebo z jiných zdravotních důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení, nebo který není schopen srozumitelně se vyjadřovat.
Podmínkou ustanovení opatrovníka účastníku podle §29 odst. 3 o. s. ř. z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu je, že zdravotní stav účastníka mu neumožňuje se účastnit řízení nikoliv jen po dobu přechodnou; nepříznivý zdravotní stav účastníka by tak měl být dlouhodobého až trvalého charakteru. Toto ustanovení dopadá na případy, kdy účastník řízení je sice svéprávný, nicméně se s ohledem na jeho zdravotní stav se nemůže řízení osobně účastnit a vykonávat práva a povinnosti účastníka řízení, nebo který se sice může řízení účastnit, ale práva a povinnosti účastníka řízení není schopen vykonávat řádně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. 30 Cdo 883/2014, nebo ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. 26 Cdo 1721/2021). Totéž plyne z odborné literatury (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 189), podle níž by si pak měl soud při déletrvající nemoci účastníka zajistit souhlas účastníka s vyžádáním jeho zdravotní dokumentace od ošetřujícího lékaře a následně si vyžádat od lékaře tu část, z níž lze dovodit, jaké jsou schopnosti účastníka ve vztahu k jeho účasti při úkonech soudu, nepředloží-li dokumentaci sám účastník; v případě nesouhlasu účastníka by se měl dotázat ošetřujícího lékaře, zda jeho pacientovi zdravotní důvody brání v účasti na řízení a případně zvážit provedení úkonu v nemocnici (JIRSA, Jaromír a kol. Občanské soudní řízení. Soudcovský komentář . Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, komentář k §29).
Odvolací soud se od shora uvedené judikatury dovolacího soudu neodchýlil, potvrdil-li usnesení soudu prvního stupně, jímž byl ustanoven opatrovník. Z obsahu spisu vyplývá, že dlouhodobost, respektive časová neurčitost doby žalobcova onemocnění byla udávána samotným žalobcem, který byl pro soud jediným zdrojem informací o jeho zdravotním stavu. Sám soud prvního stupně od žalobce nezískal ani informaci o osobě jeho ošetřujícího lékaře, jehož by se mohl dotázat na prognózu žalobcova onemocnění a na to, zda žalobci jeho zdravotní stav skutečně znemožňuje účast na soudních jednáních. Závěr odvolacího soudu, že nepříznivý zdravotní stav žalobce není jen přechodný a že mu brání v řádné účasti na soudním řízení, odůvodňuje i skutečnost, že žalobce se opakovaně ze zdravotních důvodů omlouval ze soudního řízení již v roce 2018 a jeho stav se zjevně výrazně nezlepšil ani v roce 2021, kdy bylo vydáno usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSČR 125/2019. Okresní soud též v souladu se shora citovanou judikaturou vyzval žalobce, aby si zvolil zástupce sám, avšak bezvýsledně. Ustanovení zástupce žalobci, který dlouhodobě trpí zdravotními obtížemi, jež mu znemožňují řádnou účast na soudních řízeních, bylo tedy namístě. Okolnost, že v jiném (velmi stručném) rozhodnutí jiný senát Krajského soudu v Hradci Králové dospěl k opačnému závěru o potřebě ustanovení opatrovníka žalobci, je pro posouzení přípustnosti dovolání v této věci bez významu.
Protože Nejvyšší soud neshledal v postupu odvolacího soudu při aplikaci §29 odst. 3 o. s. ř. odklon od rozhodovací praxe dovolacího soudu, odmítl dovolání žalobce jako nepřípustné podle §243c odst. 1 o. s. ř.
Tímto rozhodnutím se řízení nekončí; o náhradě případných nákladů tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 5. 2023
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D.
předseda senátu