ECLI:CZ:NS:2023:24.ND.18.2023.1
sp. zn. 24 Nd 18/2023
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., ve věci navrhovatelky M. Š. , bytem v XY, zastoupené J Š, obecným zmocněncem, bytem v XY, vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Nc 108/2022, o námitce podjatosti uplatněné navrhovatelkou v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Nd 499/2022, takto:
Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Kateřiny Hornochové, JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 23 Nd 499/2022, se odmítá .
Odůvodnění:
Podáním ze dne 30. 12. 2022 navrhovatelka uplatnila námitku podjatosti vůči soudcům Nejvyššího soudu JUDr. Kateřině Hornochové, JUDr. Zdeňku Desovi a JUDr. Bohumilu Dvořákovi, Ph.D. Námitka podjatosti byla odůvodněna zejména tím, že jmenovaní soudci mají vztah k jiným v podání blížeji vyjmenovaným soudcům Nejvyššího soudu, kteří měli při změnu v minulosti pro ni nepříznivě rozhodnout ve věcech týkajících se navrhovatelky.
K námitce podjatosti se se vyjádřil soudci Nejvyššího soudu JUDr. Kateřina Hornochová, JUDr. Zdeněk Des a JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., tak, že k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah a není jim ani známa žádná skutečnost, pro kterou by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci. JUDr. Zdeněk Des navíc doplnil, že jeho funkce soudce zanikla k 31. 12. 2022.
Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
Ustanovení §16 odst. 1 o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Z §15a o. s. ř. se podává, že účastníci mají právo vyjádřit se k osobám soudců a přísedících, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout. O tom musí být soudem poučeni (odstavec 1). Účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců nebo přísedících (odstavec 2).
Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda navrhovatelka uplatnila námitku podjatosti včas. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.
Námitka podjatosti uplatněná rovněž v poměrech právě projednávané věci až po skončení řízení (poté, co již námitkou dotčení soudci ve věci dříve uplatněné námitky podjatosti rozhodli) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení). Srov. v literatuře např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83; srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015, ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 27 Nd 144/2017, či ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 38/2018. Ve sledovaných souvislostech dlužno připomenout, že o námitce podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Dušana Hrabánka již bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2022, č. j. 23 Nd 499/2022. Neprobíhá-li v označené věci (týkající se námitky podjatosti soudce Vrchního soudu v Praze) před Nejvyšším soudem žádné další řízení, je tím bez dalšího zřejmé, že námitka podjatosti ve výroku tohoto usnesení jmenovaných soudců Nejvyššího soudu uplatněná navrhovatelkou dne 30. 12. 2022 (a doručená Nejvyššímu soudu dne 3. 1. 2023), je opožděná.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle §16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž žalobkyně onu námitku zdůvodňovala.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 1. 2023
JUDr. David Vláčil
předseda senátu