ECLI:CZ:NS:2023:24.ND.516.2023.1
sp. zn. 24 Nd 516/2023-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci oprávněné České kanceláře pojistitelů , se sídlem v Praze 4, Milevská č. 2095/5, IČO 70099618, zastoupené Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem v Praze, Opatovická č. 1659/4, proti povinnému Z. Č. , o 6 540 Kč s příslušenstvím, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1313/2023, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 1313/2023 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Pavel Preus, Exekutorský úřad Praha 8, se sídlem v Praze 10, Kodaňská č. 1441/46, podal dne 21. 6. 2023 u Obvodního soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení peněžitého plnění ve výši 6 540 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů nalézacího řízení oprávněné ve výši 1 489 Kč, a to podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. 3. 2023, č. j. 38 C 20/2023-16, který nabyl právní moci dne 3. 4. 2023 a vykonatelnosti dne 7. 4. 2023.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 17. 7. 2023, č. j. 36 EXE 1313/2023-16, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) s tím, že po doručení usnesení oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu, který určí místně příslušný soud, který věc projedná a rozhodne (výrok II.). Na základě zjištění, že povinný je slovenský státní příslušník, „má v exekučním návrhu uvedeno sídlo XY“, dle „výpisu z živnostenského rejstříku má uvedeno sídlo XY, ale má přerušen provoz živnostenského oprávnění od 31. 10. 2019 do 31. 12. 2049“, že povinný měl „naposledy hlášenou adresu XY od 17. 5. 2016 do 1. 3. 2017“, což bylo „ověřeno i dotazem na Ředitelství služby cizinecké policie“ s tím, že povinný „má povolen pobyt na území ČR za účelem podnikání – OSVČ do 26. 7. 2026“, a že „není ve vazbě ani výkonu trestu“, Obvodní soud pro Prahu 5 s odkazem na ustanovení §11 odst. 1 a 3 a §105 odst. 2 o. s. ř. a ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu uvedl, že v posuzované věci chybějí podmínky místní příslušnosti, a proto vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu, který ve smyslu ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud, který věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (srov. §52 odst. 1 exekučního řádu), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť ačkoliv (dle obsahu spisu) má povinný od 27. 7. 2016 vydané potvrzení o přechodném pobytu občana EU za účelem podnikání – OSVČ s dobou platnosti do 26. 7. 2026, provozování živnosti se sídlem XY, má přerušeno od 31. 10. 2019 do 31. 12. 2049, a nahlášená adresa pobytu XY, byla platná v období od 17. 5. 2016 do 1. 3. 2017. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).
Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v §6 o. s. ř. Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. 21 Nd 234/2014). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky).
Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinného.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 9. 2023
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu