Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.02.2023, sp. zn. 24 Nd 67/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:24.ND.67.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:24.ND.67.2023.1
sp. zn. 24 Nd 67/2023-18 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v exekuční věci oprávněné I-XON a. s. , IČO 28218761, se sídlem v Praze 3, Husitská č. 344/63, zastoupené JUDr. Petrem Maškem, advokátem, se sídlem v Praze 9, Boušova č. 792/25, proti povinnému I. P. , narozenému dne XY, bytem ve XY, Litevská republika, pro 4 129 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 16 EXE 8175/2022, o určení místní příslušnosti soudu, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 16 EXE 8175/2022 projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích. Odůvodnění: Soudní exekutor JUDr. Ondřej Mareš, LL.M., Exekutorský úřad se sídlem v Litoměřicích, Masarykova č. 679/33, podal u Okresního soudu v Litoměřicích žádost o pověření a nařízení exekuce pro vymožení částky ve výši 4 129 Kč s příslušenstvím podle pravomocného a vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26. 10. 2020, č. j. 68 C 152/2019-30, kterým byla žalovanému I. P. uložena povinnost zaplatit žalobkyni I-XON a. s., částku 4 129 Kč včetně náhrady nákladů řízení 5 179 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Okresní soud v Litoměřicích usnesením ze dne 5. 1. 2023, č. j. 16 EXE 8175/2022-15, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I.) a rozhodl, že se věc předkládá Nejvyššímu soudu k určení, který okresní soud ji projedná a rozhodne (výrok II.). Uvedl, že povinný neprochází registrem obyvatel, že dle sdělení Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, nemá povinný v současné době na území České republiky povolen žádný typ pobytu a že k osobě povinného nejsou žádné informace. Dále uvedl, že dle exekučního titulu je povinný státním příslušníkem Litevské republiky. Nad rámec uvedeného poukázal na to, že povinný ani oprávněná nemají žádnou vazbu na zdejší soud, exekuční titul vydal Obvodní soud pro Prahu 1 a soudní exekutor podal exekuční návrh u zdejšího soudu zjevně toliko z důvodu, že má v jeho obvodu sídlo. Podle ustanovení §11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jeno. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (srov. §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, dále jen „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení §45 odst. 2 exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu §45 odst. 2 exekučního řádu, neboť dle obsahu spisu povinný nemá místo trvalého pobytu na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný nějaký exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013). Nejvyšší soud v obdobných situacích vychází při určení místní příslušnosti exekučního soudu ze zásady hospodárnosti řízení zakotvené v §6 o. s. ř. Z této zásady pak vyvozuje pravidla pro určení místní příslušnosti podle sídla soudního exekutora, nebo určuje místně příslušným ten soud, u něhož bylo exekuční řízení zahájeno (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 392/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2014, sp. zn. 21 Nd 234/2014). Není ovšem vyloučeno, aby se místní příslušnost exekučního soudu odvíjela v konkrétním případě i od jiné skutečnosti vyhovující zásadě hospodárnosti řízení (např. od místa vzniku pohledávky). Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud České republiky určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud po předložení věci Okresním soudem v Litoměřicích (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Litoměřicích, u něhož byla podána žádost o pověření exekutora a nařízení exekuce na majetek povinného a v jehož obvodu má exekutor sídlo. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 15. 2. 2023 JUDr. Roman Fiala předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/15/2023
Spisová značka:24 Nd 67/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:24.ND.67.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Exekuce
Dotčené předpisy:§11 odst. 1 o. s. ř.
§11 odst. 3 o. s. ř.
§45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb.
§105 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:05/10/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-05-24