ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.127.2023.2
sp. zn. 25 Cdo 127/2023-631
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: I. A., narozená XY, bytem XY, zastoupená JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem Francouzská 171/28, Praha 2, proti žalované: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady , IČO 00064173, se sídlem Šrobárova 1150/50, Praha 10, zastoupená JUDr. Jaromírem Bláhou, advokátem se sídlem Prvního pluku 206/7, Praha 8, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group , IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 16 C 472/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2022, č. j. 58 Co 415/2019-618, takto:
Vykonatelnost výroku I, pokud jím bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady řízení ve výši 227.238 Kč, a výroku II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2022, č. j. 58 Co 415/2019-618, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 9. 2022, č. j. 58 Co 415/2019-618, potvrdil ve výroku I, pokud jím bylo rozhodnuto o částce 312.000 Kč, a ve výroku II rozsudek ze dne 15. 10. 2019, č. j. 16 C 472/2013-496, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 7. 1. 2020, č. j. 16 C 472/2013-535, jimiž Obvodní soud pro Prahu 10 zamítl žalobu na zaplacení 312.000 Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky; změnil jej ve výroku III tak, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok I), uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 36.735,60 Kč (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejší účastnicí (výrok III).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včas dovolání, v němž navrhla odklad jeho vykonatelnosti s tím, že uhrazením nákladů řízení žalované by jí jako téměř osmdesátileté starobní důchodkyni hrozila závažná újma.
Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit
a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo
b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, a usnesení ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17, jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti němu podanou).
Dovolání žalobkyně nemá vady, je včasné a subjektivně i objektivně přípustné do výroku o věci samé, a pokud by mu bylo vyhověno, byly by tím odklizeny i závislé nákladové výroky, proto dovolací soud považuje za možné odložit vykonatelnost nákladových výroků přesto, že proti nim dovolání přípustné není (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 1436/2020). Neprodleným výkonem (exekucí) výroku I, pokud jím bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady řízení ve výši 227.238 Kč, a výroku II napadeného rozhodnutí odvolacího soudu pak hrozí žalobkyni jako starobní důchodkyni s trvalými zdravotními obtížemi závažná újma na jejích právech, a to i s ohledem na značný rozsah uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výše náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů /263.973,60 Kč/ činí víc jak dvě třetiny žalované částky).
Proto Nejvyšší soud (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost výroku I, pokud jím bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady řízení ve výši 227.238 Kč, a výroku II rozsudku odvolacího soudu odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalobkyně v projednávané věci [§243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 1. 2023
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu