ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.2375.2023.1
sp. zn. 25 Cdo 2375/2023-132
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: Česká kancelář pojistitelů , se sídlem Milevská 2095/5, Praha 4, IČO: 70099618, zastoupená Mgr. Evou Vaškovou, advokátkou se sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, proti žalovanému : P. P. , zastoupený Mgr. Petrem Škopkem, advokátem se sídlem náměstí T. G. Masaryka 153, Příbram, o zaplacení 21.790 Kč s příslušenstvím, o žalobě žalovaného na obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 13 C 188/2021, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2023, č. j. 23 Co 234/2022-113, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Příbrami rozsudkem ze dne 9. 11. 2021, č. j. 13 C 188/2021-34, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 8.230 Kč s úrokem z prodlení (výrok I), dále 13.560 Kč s úrokem z prodlení (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III). Rozhodl tak o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení 27.790 Kč s příslušenstvím s poukazem na to, že žalovaný jako vlastník – provozovatel vozidla neměl po stanovenou dobu sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, porušil tak svou zákonnou povinnost a je povinen uhradit žalovanou sumu jako příspěvek do garančního fondu žalobkyně.
Usnesením ze dne 20. 9. 2022, č. j. 13 C 188/2021-87, Okresní soud v Příbrami zamítl žalobu na obnovu řízení (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
K odvolání žalovaného Krajský soud v Praze usnesením ze dne 28. 2. 2023, č. j. 23 Co 234/2022-113, rozhodnutí okresního soudu potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.
Podle §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Peněžitý limit uvedený v §238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. se uplatní i v případě dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení ohledně peněžitého plnění nepřevyšujícího 50 000 Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1420/2013, uveřejněné pod číslem 85/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 26 Cdo 4184/2014, ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2866/2015, či ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3329/2018).
Nejvyšší soud proto podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. dovolání odmítl jako objektivně nepřípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 9. 2023
JUDr. Martina Vršanská
předsedkyně senátu