ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.2695.2022.1
sp. zn. 25 Cdo 2695/2022-271
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Bořivoje Hájka a JUDr. Hany Tiché ve věci žalobců: a) V. K. narozený XY, bytem XY, b) V. K. , narozený XY, bytem XY, oba zastoupeni JUDr. Ladislavem Novotným, advokátem se sídlem 9. května 1282, 390 02 Tábor, proti žalované: M. B. , narozená XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Helenou Martínkovou, advokátkou se sídlem Palackého 351, 390 01 Tábor, o odstranění porostů, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. 11 C 216/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře ze dne 31. 3. 2022, č. j. 15 Co 43/2022-241, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit každému z žalobců náhradu nákladů dovolacího řízení 1 815 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Ladislava Novotného.
Odůvodnění:
Žalobci se domáhali, aby žalované byla uložena povinnost odstranit linii jilmů sibiřských a skupinu jasanů ztepilých vzrostlých na jejím pozemku při hraniční zdi s pozemkem žalobců a odstranit část porostu břečťanu popínavého a část jalovce chvojky klášterské. Okresní soud v Táboře rozsudkem ze dne 18. 11. 2021, č. j. 11 C 216/2019-215, zastavil řízení v části, jíž se žalobci domáhali uložení povinnosti odstranit část jalovce chvojky klášterské, a zamítl žalobu na odstranění linie jilmů sibiřských a skupiny jasanů ztepilých a odstranění části porostu břečťanu popínavého převislé z pozemku žalované přes hraniční zeď na pozemek žalobců a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 31. 3. 2022, č. j. 15 Co 43/2022-241, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v části výroku o zamítnutí žaloby o povinnosti žalované odstranit linii jilmů sibiřských (výrok I) a ve zbývající části zamítavého výroku jej změnil tak, že uložil žalované povinnost odstranit skupinu jasanů ztepilých do 31. 12. 2022 a část porostu břečťanu popínavého převislou z pozemku žalované na pozemek žalobců do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů za řízení před okresním i krajským soudem (výrok III) a náhradě nákladů státu (výrok IV). Odvolací soud uzavřel, že současný stav shluku jasanu ztepilého vážným způsobem nejen ohrožuje, ale již přímo poškozuje hraniční zeď žalobců, a to jak kořenovým systémem a prorůstáním kořenů do zdi žalobců, tak i mohutněním kmenů stromu. Uvedená zeď je dle závěrů znalce Ing. Skořepy devastována i působením vody, porostem břečťanu a jilmu horského, ale působení kořenového systému a mohutnění kmenů jasanu ztepilého na destruování hraniční zdi je zcela jednoznačné. Zároveň ze znaleckého posudku Miroslava Kohela zjistil, že jediným adekvátním řešením je bezodkladné odstranění celého shluku jasanu ztepilého; to znamená, že z odborného hlediska lze uvedené řešení považovat za přiměřené. Na zachování tohoto stromu nemá zájem ani jedna procesní strana a jejich spor je „pouze“ ohledně toho, ve vlastnictví kterého z účastníků se uvedený shluk jasanu ztepilého nachází a kdo ho má odstranit. Odvolací soud uzavřel, že tato povinnost svědčí podle §2903 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) žalované, jakožto vlastníku stromu. K zásahu do vlastnického práva žalované neopravňuje žalobce ani tzv. zakročovací povinnost podle §2903 odst. 1 o. z., proto je bez významu poukaz žalované na (v minulosti) vyjádřenou ochotu žalobce k odstranění shluku (případně části) jasanu ztepilého. Ze znaleckého posudku Ing. Lukáše Skořepy dále odvolací soud zjistil, že v místě garáže a kolny žalobců byl porost břečťanu upraven řezem a nevniká do konstrukcí budov, jiná situace je však u západní části hraniční zdi za kolnou až po úroveň jasanu; v těchto místech břečťan není řádně upravován a jeho živelný růst způsobuje poškozování hraniční zdi (když porůstá hraniční zeď z obou stran). Za této skutkové situace je tedy povinností žalované, z jejíhož pozemku břečťan vyrůstá a která je jako vlastník pozemku odpovědná za nezasahování do vlastnického práva žalobců jeho růstem, odstranit část porostu břečťanu převislou na pozemek žalobců přes hraniční zeď.
Žalovaná podala proti rozsudku odvolacího soudu, a to výroku II o povinnosti odstranit skupinu jasanů ztepilých a převislou část porostu břečťanu popínavého a nákladovým výrokům III a IV, dovolání, které odůvodnila tím, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá v nesprávném právním posouzení věci. Setrvala na své námitce, že skupina jasanů tvoří společný strom, který se nachází na hranici pozemků žalobců a žalované, tedy nikoliv výlučně na pozemku žalované. Nelze proto vyloučit aplikaci druhé věty §1067 o. z. Dále uvedla, že opěrná zeď není udržována, není odizolována a je poškozována mimo jiné i působením přírodních vlivů. Destrukce zdi je patrná po celé její délce, není tedy prokázáno, že by působením jasanu byla zeď v horším stavu tam, kde jasan roste, než v částech, kde žádné rostliny nerostou. Je zřejmé, že růst jasanu zdi neprospívá, ale v okamžiku, kdy bude strom odstraněn, zeď se definitivně zbortí. Podle žalované není ani dostatečnou prevencí strom odstraňovat, jestliže již dosáhl své maximální výšky a s největší pravděpodobností již více nepřispěje k destrukci hraniční zdi. Žalovaná také vytkla soudu, že nepřihlédl k faktu, že žalobci dříve nezakročili proti hrozící škodě a nechávali své nemovitosti chátrat, a teď se snaží své vlastní zavinění přenášet na žalovanou. Odvolací soud se podle žalované nevypořádal ani s tím, zda je ohrožení vzniku škody v budoucnu vážné. Namítla, že nevysázela ani břečťan ani jasan. Břečťan zakrývá nevzhlednou a rozpadající zeď a byl průběžně udržován, tudíž přerostů směrem k žalobcům je minimum. Břečťan se popíná i po nemovitostech žalované, které nejsou růstem břečťanu nijak poškozeny. Pro žalovanou je nepochopitelné, že popínavá rostlina hojně se vyskytující na nemovitostech v celé Evropě může destruovat zdi. Pokud by nemovitost byla řádně udržována a izolována, pak by břečťan nemohl nijak na zeď negativně působit. S ohledem na uvedené žalovaná formulovala dvě otázky, a to : 1) Lze aplikovat §2903 o. z. a žalované uložit odstranit živelně vzrostlé stromy a keře na hranici sousedních pozemků a vyloučit tak druhou větu §1067 o. z., když žalobci v minulosti znemožnili žalované ke vzrostlému stromu přístup? 2) Jedná se o vážné ohrožení hodné právní ochrany, pokud žalobci nezasáhli a nechali náletové dřeviny narůst do značné výšky? Žalovaná navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a aby věc se závazným právním názorem vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobci se ve vyjádření ztotožnili se závěry odvolacího soudu.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou (§240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), ale není přípustné.
Odvolací soud zhodnotil žalobu jako návrh na uložení opatření před hrozící škodou, přičemž jak ze žaloby, tak z rozsudků se podává, že tvrzené riziko má hrozit v průběhu soudního řízení, tedy zjevně v době po 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, proto je na místě použití tohoto zákona na danou věc.
Rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s judikaturou dovolacího soudu k §2903 o. z. Odstavec první tohoto ustanovení upravuje tzv. zakročovací povinnost (současně též oprávnění) osoby, jíž hrozí vznik újmy. Je na ohroženém, aby přiměřeným způsobem čelil událostem, z nichž mu může vzniknout újma, a pokud tak neučiní, přičítá se v odpovídajícím rozsahu následek jemu samému. Právním následkem jeho nečinnosti je pak stav, kdy poškozenému nevzniká nárok na náhradu újmy vůči škůdci. Vedle toho ovšem v závažnějších případech, kdy nepostačuje nebo není možné odstranit hrozbu přičiněním samotného poškozeného, dává mu zákon možnost preventivní ochrany cestou soudního rozhodnutí, jímž může být naopak potenciální škůdce nucen ke splnění aktivní povinnosti předejít vzniku hrozící újmy. Pro aplikaci §2903 odst. 2 o. z. musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně; postačí, jde-li zatím jen o ohrožení, avšak natolik vážné, že je tu důvodná obava vzniku škody v budoucnu. Současně však musí být doloženo, že žalobcem navrhované opatření bude vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu tohoto ustanovení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1412/2019, uveřejněný pod číslem 58/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Sbírka“). Soud může uložit vlastníku, aby odstranil strom v zástavbě a v dosahu majetku jiných osob, je-li prokázáno, že dřevina vykazuje takové konkrétní defekty či vlastnosti, jež by svou povahou mohly reálně vést ke vzniku škodní události a současně není jiné přiměřené řešení k odvrácení vzniku hrozící škody než strom pokácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 25 Cdo 591/2021, uveřejněný pod číslem 89/2022 Sbírky) . Úsudek nalézacího soudu, zda jde o vážné ohrožení ve smyslu §2903 odst. 2 o. z. a zda žalobou navrhované řešení je přiměřeným prostředkem k dosažení účelu sledovaného tímto ustanovením, je volnou úvahou soudu, kterou dovolací soud může zpochybnit jen při její zjevné nepřiměřenosti (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3968/2009, ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 22 Cdo 3319/2010, a ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1743/2016, a judikaturu zde odkazovanou).
V projednávané věci se odvolací soud náležitě vypořádal se všemi judikaturou vymezenými podmínkami pro užití §2903 odst. 2 o. z. Uzavřel, že žalovaná je vlastnicí dřevin, že žalobci nemohou sami zabránit přiměřeným způsobem hrozící škodě, zhodnotil rizika působení kořenového systému a mohutnění kmenů jasanu ztepilého na destrukci hraniční zdi i živelný růst břečťanu, který způsobuje poškozování hraniční zdi. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí přitom vyplývá, že odvolací soud do svých úvah zahrnul všechny zjištěné skutečnosti a dospěl k závěru, že uvedené dřeviny vykazují takové konkrétní vlastnosti, jež by svou povahou mohly reálně vést ke vzniku škodní události (jedná se o vážné ohrožení), a současně není jiné přiměřené řešení k odvrácení vzniku hrozící škody než dřeviny odstranit. Předestírá-li dovolatelka svůj vlastní pohled na hodnocení důkazů a své vnímání situace, opomíjí, že přezkum skutkových zjištění (tedy i přehodnocování zjištění učiněných na základě znaleckých posudků) dovolacímu soudu nepřísluší, neboť je oprávněn zabývat se správností napadeného rozhodnutí v zásadě jen v rámci náležitě vymezeného dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř.
K dalším dovolacím námitkám žalované lze stručně uvést, že aplikace §1067 věty druhé o. z. je v této věci vyloučena, neboť odvolací soud učinil skutkový závěr, že strom vyrůstá z pozemku žalované. Otázka přístupu ke stromu v minulosti není pro posouzení toho, z jakého pozemku strom vyrůstá, podstatná. Pro aplikaci §2903 odst. 2 o. z. musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot. Vážné ohrožení se tedy posuzuje ke stavu v době rozhodování soudu, nikoliv ke stavu, jaký tu byl dříve.
Závěry odvolacího soudu jsou v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu a dovolací soud neshledává důvod tuto judikaturu měnit, proto dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. Nerozhodoval již samostatným rozhodnutím o návrhu na odklad vykonatelnosti, který se vzhledem k výsledku řízení stal bezpředmětným.
Dovolání žalované též směřuje proti výrokům o nákladech řízení. Podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. však není dovolání přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení, proto Nejvyšší soud dovolání i v tomto rozsahu podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 26. 1. 2023
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu