ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.3028.2023.1
sp. zn. 25 Cdo 3028/2023-658
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: I. F. , zastoupená JUDr. Janem Nemanským, advokátem se sídlem Těšnov 1059/1, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: M. N. , zastoupený Mgr. Jarmilou Túryovou, advokátkou se sídlem Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1, o zaplacení náhrady majetkové a nemajetkové újmy, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 17 C 45/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2023, č. j. 25 Co 192/2022-606, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti tohoto rozsudku, takto:
Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2023, č. j. 25 Co 192/2022-606, se zamítá .
Odůvodnění:
Žalobkyně se po žalovaném domáhá náhrady za újmu na zdraví, kterou jí způsobil 12. 3. 2016 na sjezdovce svou neopatrnou jízdou na snowboardu.
Okresní soud v Nymburce rozsudkem ze dne 9. 6. 2022, č. j. 17 C 45/2019-545, ve spojení s usnesením ze dne 29. 8. 2022, č. j. 17 C 45/2019-568, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 359 189,45 Kč s příslušenstvím (výrok I), žalobu co do částky 350 062,80 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II), rozhodl o náhradě nákladů mezi žalobkyní a žalovaným (výrok III) i mezi žalovaným a státem (výrok IV) a uložil žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek (výrok V).
K odvolání obou účastníků Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. 2. 2023, č. j. 25 Co 192/2022-606, změnil pariční lhůtu ve výroku I a výši náhrady nákladů a pariční lhůtu ve výroku III rozhodnutí soudu prvního stupně, ve zbývajícím rozsahu tyto výroky potvrdil, potvrdil i další odvoláním napadené výroky IV a V a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu s výjimkou těch částí výroků, jimiž byla prodloužena pariční lhůta, napadl žalovaný dovoláním. Ve stručnosti lze shrnout, že nesouhlasí s právním závěrem, že soud je vázán ve věci již dříve vydaným mezitímním rozsudkem, a to zejména vzhledem k nesprávnému posouzení spoluúčasti žalobkyně na vzniklé škodě, kdy se soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe. S odkazem na §135 o. s. ř. rovněž namítá, že když jeho zavinění nebylo prokázáno v trestním řízení, kde se taktéž jednalo o zavinění nedbalostní, nikoli úmyslné, není možné, aby bylo takové zavinění dovozeno v civilním řízení. Odvolací soud se pak odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, i pokud nevyužil svého moderačního práva ve smyslu §2953 o. z., neboť podmínky pro jeho využití byly splněny. Dovolatel vytýká soudu i extrémní nesoulad jeho právních závěrů se skutkovými zjištěními a nepřezkoumatelnost rozhodnutí. Poukazuje na to, že v závěrech znaleckých posudků jsou značné rozpory, nebylo provedeno místní šetření, soud nekriticky převzal závěry znaleckého posudku prof. Gürlicha. Zdůrazňuje, že skutková zjištění týkající se vlastností sjezdovky jsou nesprávná, a jde-li o výši náhrady soud neprovedl všechny dovolatelem navržené důkazy a v důsledku toho stanovil nesprávně výši škody. Nedůvodné je přiznání náhrady za duševní útrapy žalobkyně, neboť rozhodnutí odvolacího soudu postrádá přesvědčivé odůvodnění. Soudy rovněž nesprávně posoudily délku pracovní neschopnosti žalobkyně, neboť se přes námitky žalovaného a jeho důkazní návrhy nezabývaly tím, zda po celou dobu pracovní neschopnosti nemohla vykonávat výdělečnou činnost a zda celá pracovní neschopnost byla v příčinné souvislosti s úrazem. Nesprávně tak aplikovaly §2962 o. z. Dovolatel zpochybňuje účelnost některých nákladů vynaložených na rekonvalescenci žalobkyně a dovozuje nesprávnost výkladu §2960 a §2952 o. z. odvolacím soudem. Namítá i nesprávnost výše náhrady nákladů řízení. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Současně navrhl odklad vykonatelnosti rozsudku, neboť jeho výkonem nebo exekucí mu hrozí závažná újma, což dokládá výzvou soudního exekutora ke splnění vymáhané povinnosti č. j. 067 EX 3247/2-17. Z ní vyplývá, že je proti němu v souvislosti s napadeným rozsudkem již vedeno exekuční řízení pro vymožení částky 2 491 911,64 Kč.
Podle §243 písm. a) o. s. ř., může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
Odklad vykonatelnosti je výjimkou ze zásady, že rozhodnutí odvolacího soudu je po doručení účastníkům pravomocné a po uplynutí lhůty k plnění vykonatelné, proto by měl být povolen jen ve výjimečných případech a ze závažných důvodů. Nejvyšší soud vysvětlil v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, (ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17), že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí.
Na podkladě shora stanovených kritérií Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že dovolání žalovaného nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné subjektivně i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti uvedených v §238 o. s. ř.), podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Zbývá posoudit, zda je splněno i kritérium hrozící závažné újmy.
K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uvést potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu. Žalovaný však svůj návrh na odklad vykonatelnosti odůvodnil pouze tím, že proti němu byla nařízena exekuce k vymožení pohledávky přiznané žalobkyni napadeným rozhodnutím. Skutečnosti odůvodňující odklad vykonatelnosti se nepodávají ani z obsahu spisu. Žalovaný k své žádosti o osvobození od soudních poplatků z dovolání sice doložil Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (č. l. 630), v němž však neuvedl skutečnosti pro posouzení jeho majetkových poměrů podstatné, např. výši svých příjmů ani další podstatné skutečnosti (z důvodu neúplnosti prohlášení byla také jeho žádost o osvobození od soudních poplatků usnesením Okresního soudu v Nymburce ze dne 2. 8. 2023, č. j. 17 C 45/2019-634, zamítnuta). Za této situace nelze dospět k závěru, že mu reálně hrozí závažná újma na jeho právech.
Jestliže podání včasného a projednatelného dovolání nezakládá možnost automatického odkladu vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu a dovolatel neprokázal závažnost hrozící újmy, nejsou podmínky pro odklad vykonatelnosti splněny.
Z těchto důvodů Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání směřujícím proti rozhodnutí ve věci samé) návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl [§243 písm. a) a b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. 12. 2023
JUDr. Hana Tichá
předsedkyně senátu