Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13.12.2023, sp. zn. 25 Cdo 3226/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.3226.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.3226.2023.1
sp. zn. 25 Cdo 3226/2023-209 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Tichou ve věci žalobkyně: N. T. , proti žalované: Česká advokátní komora , IČO 66000777, se sídlem Národní třída 118/16, 110 00 Praha 1, o ochranu osobnosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 31 C 110/2019, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2023, č. j. 22 Co 87/2023-191, takto: I. Řízení o dovolání žalobkyně se zastavuje . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 7. 2023, č. j. 22 Co 87/2023-191, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 3. 2023, č. j. 31 C 110/2019-175, kterým tento soud zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku za žalobu. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání a požádala v něm o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Věc byla dovolacímu soudu předložena, aniž by soud o žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků rozhodoval, a to vzhledem k tomu, že o těchto jejích žádostech již bylo v daném řízení opakovaně rozhodováno, a nevyzval ji ani k zaplacení soudního poplatku z dovolání. Za těchto okolností posoudil otázku, zda jsou splněny předpoklady pro osvobození žalobkyně od soudních poplatků, přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (obdobně ve vztahu k ustanovení advokáta pro řízení o dovolání srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014, a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015). Podle §138 odst. 1 věty prvé o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). V odůvodnění citovaného rozhodnutí pak Nejvyšší soud uvedl, že pro závěr, zda se jedná ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná) hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno. V daném řízení, v němž se žalobkyně domáhala zadostiučinění za zásah do svých osobnostních práv s tvrzením, že k zásahu došlo rozhodnutím žalované č. j. 10.01-000677/19 -002, kterým jí nebyl určen advokát pro řízení před Ústavním soudem, se jedná o zřejmě neúspěšné uplatňování práva. Rozhodnutí, jímž mělo dle žalobkyně dojít k zásahu do jejích osobnostních práv, vydala žalovaná jako soukromá osoba při výkonu státní správy, která jí byla svěřena zákonem o advokacii. V takovém případě může k zásahu do osobnosti dojít pouze v případě excesu. Dotčené rozhodnutí ale obsahuje pouze důvody, o něž žalovaná opírá své negativní rozhodnutí (odůvodnění rozhodnutí je zákonným požadavkem), aniž by bylo použito jakýchkoli expresivních výrazů. K otázce zřejmé bezúspěšnosti podané žaloby dovolací soud rovněž odkazuje na podrobné odůvodnění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2021, č. j. 22 Co 244/2020-75, 22 Co 245/2020, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 19. 10. 2020, č. j. 31 C 110/2019-37, kterým nebylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků a zamítnuta její žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů. Lze uzavřít, že již z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že podané žalobě nemůže být vyhověno, a proto jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v tomto dovolacím řízení. Navíc je zjevné, že by nemohlo být vyhověno ani podanému dovolání, neboť žalobkyně, jíž nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, nezaplatila soudní poplatek za žalobu. Nejvyšší soud proto uzavřel, že žalobkyně nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků ani ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Vzhledem k tomu vyzval žalobkyni usnesením ze dne 18. 10. 2023, č. j. 25 Cdo 3226/2023-200, k zaplacení soudního poplatku za dovolání a zároveň ji poučil, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno 2. 11. 2023, dovolatelka však soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě nezaplatila. Podáním dovolání vznikla žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], který činí podle položky 23 bodu 2 sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Přestože byla žalobkyně k zaplacení soudního poplatku řádně vyzvána i poučena o následcích jeho nezaplacení, poplatek nezaplatila, proto dovolací soud řízení o dovolání žalobkyně proti napadenému usnesení podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. 12. 2023 JUDr. Hana Tichá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/13/2023
Spisová značka:25 Cdo 3226/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.3226.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§9 odst. 2 předpisu č. 549/1991 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:03/05/2024
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 351/24
Staženo pro jurilogie.cz:2024-03-09