ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.3419.2023.1
sp. zn. 25 Cdo 3419/2023-178
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobce: P. T. , zastoupený JUDr. Janem Malým, advokátem se sídlem Sokolovská 5/49, Praha 8, proti žalovaným: 1) O. Š. , a 2) V. Š. , oba zastoupeni Mgr. Martinem Červinkou, advokátem se sídlem Čechova 396, Česká Třebová, o 276 805 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 214 C 9/2021, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 14. 7. 2023, č. j. 18 Co 65/2023-138, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 4 114 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta JUDr. Jana Malého.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 14. 7. 2023, č. j. 18 Co 65/2023-136, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 30. 11. 2022, č. j. 214 C 9/2021-104, v části výroku, jíž byla zamítnuta žaloba o zaplacení 236 350 Kč s příslušenstvím (výrok I), změnil jej v části téhož výroku tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 50 000 Kč s úrokem z prodlení 8,25% ročně z této částky od 27. 5. 2021 do zaplacení (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud neshledal důvody k úplné moderaci smluvní pokuty, která sice byla v kupní smlouvě k nemovitostem sjednána platně, nicméně její rozsah byl zjevně účelový a zveličený ve vztahu k významu smluvní pokutou zajišťované povinnosti. Za přiměřenou a spravedlivou vzhledem ke všem okolnostem případu považoval částku 50 000 Kč.
Rozhodnutí odvolacího soudu v měnícím výroku II, jímž jim byla uložena platební povinnost, napadli žalovaní dovoláním, jehož přípustnost ve smyslu §237 o. s. ř. spatřují v otázce hmotného práva, kterou odvolací soud vyřešil v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. Navrhli, aby dovolací soud v napadeném rozsahu rozsudek zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení, případně jej změnil tak, že se ohledně částky 50 000 Kč s příslušenstvím rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.
Žalobce ve vyjádření navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl jako nepřípustné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno v zákonné lhůtě oprávněnými osobami – účastníky řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), zastoupenými advokátem ve smyslu §241 o. s. ř., dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.
Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání podle §237 přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Dovolatelé napadají rozsudek odvolacího soudu pouze ve výroku, jímž jim byla uložena povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím. Samotná tato částka k přípustnosti dovolání nepostačuje, neboť nepřekračuje hodnotu tzv. bagatelnosti (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. 25 Cdo 973/2019) a nejde o spor ze spotřebitelské smlouvy ani z pracovněprávního vztahu. Protože je tedy dovolání podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. objektivně nepřípustné, Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Na tom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, neboť nesprávné poučení, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští. Není-li možnost podat dovolání v zákoně stanovena, pak jde vždy (bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo) o dovolání nepřípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 30. 11. 2023
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu