ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.563.2022.1
sp. zn. 25 Cdo 563/2022-229
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: K. K. , narozená XY, bytem XY, zastoupená Mgr. Davidem Kůtou, advokátem se sídlem Jugoslávská 620/29, Praha 2, proti žalované: OVB Allfinanz, a. s. , IČO 48040410, se sídlem V Parku 2343/24, Praha 4, o 18 854 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 30 C 338/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2021, č. j. 14 Co 273/2021-191, ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2021, č. j. 14 Co 273/2021-199, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů dovolacího řízení 2 223 Kč k rukám advokáta Mgr. Davida Kůty do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
V řízení o náhradu škody způsobené porušením povinnosti pojišťovacího zprostředkovatele Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 10. 2021, č. j. 14 Co 273/2021
-191, ve znění usnesení ze dne 5. 11. 2021, č. j. 14 Co 273/2021-199, potvrdil zamítavý rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 5. 2021, č. j. 30 C 338/2019-150, co do částky 356 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 906 Kč od 15. 10. 2019 do zaplacení a změnil jej ve zbývajícím rozsahu tak, že žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila 18 498 Kč s 10% úrokem z prodlení z částky 17 948 Kč od 15. 10. 2019 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Rozsudek odvolacího soudu napadla v celém rozsahu žalovaná dovoláním a navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalobkyně ve vyjádření navrhla odmítnout dovolání pro nepřípustnost, případně je zamítnout.
Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V dané věci bylo v době vydání napadeného rozhodnutí předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, a to nárok na náhradu škody představované nezaplaceným pojistným celkem 18 854 Kč za dvě movité věci zničené záplavou, která nebyla jako pojistné riziko kryta pojistnou smlouvou zprostředkovanou žalobkyni žalovanou (aniž by uplatňovaný nárok snad měl povahu plnění ze spotřebitelské smlouvy – k tomu viz přiměřeně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2014, sp. zn. 25 Cdo 2376/2014, uveřejněné pod číslem 12/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. III. ÚS 2345/16, rozlišující mezi primárním spotřebitelským smluvním závazkovým vztahem a sekundárním závazkovým vztahem, jenž sice s původním vztahem částečně svou genezí souvisí, ale již si nežádá zvýšené ochrany spotřebitele).
Přípustnost dovolání je tedy vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a dovolací soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2023
JUDr. Martina Vršanská
předsedkyně senátu