Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25.07.2023, sp. zn. 25 Cdo 905/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.905.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.905.2023.1
sp. zn. 25 Cdo 905/2023-254 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Hany Tiché a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: P. R. , narozený XY, bytem XY, proti žalované: Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti , IČO 00025429, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, o náhradu škody a nemajetkové újmy, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 28 Co 470/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2022, č. j. 28 Co 470/2016-232, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 11. 2022, č. j. 3 Co 81/2022-239, takto: I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2022, č. j. 28 Co 470/2016-232, se zastavuje . II. Dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 11. 2022, č. j. 3 Co 81/2022-239, se odmítá . III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 11. 2022, č. j. 3 Co 81/2022-239, odmítl pro opožděnost odvolání žalobce proti usnesení ze dne 14. 7. 2022, č. j. 28 Co 470/2016-232, jímž Městský soud v Praze odmítl jako opožděné odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2022, č. 28 Co 470/2016-227, a rozhodl o nákladech řízení, rozhodl též o nákladech odvolacího řízení. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 11. 2022, č. j. 3 Co 81/2022-239, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2022, č. j. 28 Co 470/2016-232, napadl žalobce dovoláním, ve kterém navrhl zrušení napadených usnesení, požádal o ustanovení právního zástupce, osvobození od soudních poplatků, odklad právní moci a vykonatelnosti napadených usnesení a namítl „tzv. systémovou podjatost“ soudu prvního i druhého stupně. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, pokud to zákon nevylučuje (§201 o. s. ř.). Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Tím, že žalobce směřoval dovolání výslovně též proti usnesení soudu prvního stupně, uvedenou podmínku dovolacího řízení opomenul. Protože je nedostatek funkční příslušnosti neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 7. 2022, č. j. 28 Co 470/2016-232, které touto vadou trpí, podle §104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s §243b o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dovolání dále směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 11. 2022, č. j. 3 Co 81/2022-239, kterým bylo odmítnuto odvolání žalobce pro opožděnost. Takové usnesení lze podle §229 odst. 4 o. s. ř. napadnout žalobou pro zmatečnost, a proto proti němu není přípustné dovolání [§238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.]. Dovolání proti rozhodnutím o nákladech řízení je nepřípustné podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Nejvyšší soud proto podle §243c odst. 1 o. s. ř. dovolání odmítl, aniž posuzoval splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele advokátem (§241, §241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.). Námitkou údajné podjatosti soudců Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze (ostatně nijak neodůvodněnou) se Nejvyšší soud nemohl zabývat, neboť jde o tvrzenou vadu řízení podle §229 odst. 1 o. s. ř., ke které může dovolací soud přihlédnout pouze tehdy, jestliže je dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), což není tento případ. O návrhu na odklad vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nebylo samostatně rozhodováno, neboť dovolací soud rozhodl o dovolání samotném bez zbytečných odkladů po předložení věci (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Cdo 4097/2017). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 7. 2023 JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/25/2023
Spisová značka:25 Cdo 905/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:25.CDO.905.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Nepřípustnost dovolání
Příslušnost soudu funkční
Dovolání
Dotčené předpisy:§238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:10/14/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-10-21