ECLI:CZ:NS:2023:25.ND.23.2023.1
sp. zn. 25 Nd 23/2023-683
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: K.M. spol. s r.o. v likvidaci , IČO 63990865, se sídlem Křižovnické náměstí 193/2, Praha 1, zastoupená Mgr. et Mgr. Janou Taschnerovou, advokátkou se sídlem V Plzeňské bráně 1, Beroun, proti žalovaným: 1. A. M. , nar. XY, bytem XY, 2. V. B. , nar. XY, bytem XY, o 18 024 790 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 71 Cm 27/2010, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze vznesené 2. žalovaným, takto:
Námitka podjatosti soudkyň Vrchního soudu v Praze JUDr. Evy Hodanové, Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé vznesená 2. žalovaným ve věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 12 Cmo 90/2018, se odmítá a věc se jinému soudu z důvodu nutnosti nepřikazuje .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 19. 3. 2020, sp. zn. 12 Cmo 90/2018, Vrchní soud v Praze v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Hodanové a soudkyň Mgr. Mileny Filingerové a Mgr. Kateřiny Černé zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2018, sp. zn. 71 Cm 27/2010, a vrátil věc tomuto soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V rámci řízení před Městským soudem v Praze podal 2. žalovaný dne 10. 10. 2022 námitku podjatosti shora uvedených soudkyň senátu 12 Cmo Vrchního soudu v Praze, a navrhl z důvodu jejich podjatosti přikázat věc Krajskému soudu v Brně.
Podle §14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle §15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).
Podle §16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle §16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda 2. žalovaný uplatnil námitku podjatosti včas.
V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, uveřejněném pod C 8020 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo ukončeno, je opožděná.
V usnesení ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. 7 Nd 233/2001, Nejvyšší soud vyložil, že námitku podjatosti je možné uplatnit pouze do vydání rozhodnutí soudci, jejichž podjatost je namítána, a v usnesení ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 32 Nd 123/2013, konstatoval, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je nejen opožděná, nýbrž z povahy věci i bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II. 1. vydání, C. H. Beck, 2009, s. 82).
Uplatnil-li 2. žalovaný námitku podjatosti soudkyň senátu odvolacího soudu podáním doručeným dne 10. 10. 2022, učinil tak až poté, co bylo odvolací řízení skončeno, a podal ji tedy opožděně.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle §16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval její důvodností.
Důvodem pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně není, jsou-li z rozhodování věci vyloučeni pouze soudci toho senátu, kterému byla věc přidělena podle rozvrhu práce, neboť v takovém případě je věc přidělena jinému senátu uvedeného soudu. Přikázání věci jinému odvolacímu soudu (tedy v daném případě Vrchnímu soudu v Olomouci a nikoli Krajskému soudu v Brně, který je soudem prvního stupně) z důvodu nutnosti (podle §12 odst. 1 o. s. ř.) by přicházelo v úvahu jen v případě, že by z projednávání dané věci byli vyloučeni všichni soudci Vrchního soudu v Praze, což se nestalo. Vzhledem k tomu, že v nyní projednávané věci Nejvyšší soud námitku podjatosti soudkyň 12 Cmo Vrchního soudu odmítl, rozhodl též, že věc se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí z důvodu nutnosti jinému soudu podle §12 odst. 1 o. s. ř.
Podle obsahu podání 2. žalovaného ze dne 10. 10. 2022 se však 2. žalovaný domáhal přikázání věci k projednání Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. s poukazem na hospodárnost řízení. O tomto návrhu na delegaci vhodnou bude možno rozhodnout až poté, co soud prvního stupně zajistí vyjádření ostatních účastníků k návrhu podle §12 odst. 3 o. s. ř. a od navrhovatele vybere soudní poplatek za návrh na delegaci vhodnou podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 3. 2023
JUDr. Martina Vršanská
předsedkyně senátu