ECLI:CZ:NS:2023:25.ND.32.2023.1
sp. zn. 25 Nd 32/2023-277
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: Z. Š., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Arturem Ostrým, advokátem se sídlem Arbesovo náměstí 257/7, Praha 5, proti žalovanému: M. Z., narozený XY, bytem XY, zastoupený JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem Bělehradská 643/77, Praha 2, o ochranu osobnosti, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 8 C 193/2021, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti výroku I rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2022, č. j. 21 Co 184/2022-212, takto:
Vykonatelnost výroku I rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2022, č. j. 21 Co 184/2022-212, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 11. 2022, č. j. 21 Co 184/2022-212, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 9. 5. 2022, č. j. 8 C 193/2021-157, ve výroku ve věci samé, jímž byla žalovanému uložena povinnost do sedmi dnů od právní moci tohoto rozsudku zaslat na adresu žalobce prostřednictvím držitele poštovní licence doporučený dopis, který bude označen aktuálním datem a podepsán žalovaným, s omluvou ve znění uvedeném v tomto výroku (výrok I rozhodnutí odvolacího soudu); změnil jej ve výroku o náhradě nákladů řízení (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III).
Žalovaný podal dne 9. 1. 2023 u Nejvyššího soudu návrh na odklad vykonatelnosti výroku I rozsudku odvolacího soudu (rozsudek odvolacího soudu současně napadl dovoláním) s odůvodněním, že je závažně ohrožen ve svých právech; výkonem napadeného rozhodnutí mu hrozí závažná újma, neboť omluvu nelze vzít zpět.
Žalobce se k návrhu vyjádřil tak, že by mu nemělo být vyhověno a že by vykonatelnost rozhodnutí neměla být odložena. Zpochybnil názor, že v případě úspěchu dovolatele ve věci samé je soudem uložená omluva „nevratná“, neboť stejně jako omluvu samotnou, tak i její případné „zpětvzetí“ je možno zveřejnit na sociálních sítích, navíc celá záležitost je natolik medializována, že jakýkoliv výsledek bude prezentován široké veřejnosti. Podle žalobce je téměř nulová pravděpodobnost, že by dovolací soud ve věci samé rozhodl jinak než v předchozím rozhodnutí, neboť byl respektován závěr Ústavního soudu o pasivní legitimaci žalovaného.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, že dovolání nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně), podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo nařídit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, ústavní stížnost proti němu podanou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 23. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3317/17).
Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti uvedených v §238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení §237 a §241a odst. 1 o. s. ř., podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení, neboť nositelem práv přiznaných napadeným rozhodnutím je pouze žalobce.
Neprodleným výkonem (exekucí) napadeného rozhodnutí odvolacího soudu by v posuzované věci žalovanému hrozila závažná újma, odvíjející se od povahy uložené povinnosti. Lze přisvědčit dovolateli, že její splnění je ve své podstatě nevratné, neboť zaslání písemné omluvy poštou by nebylo v případě úspěchu dovolání reparovatelné. I když netřeba pochybovat, že výsledek dovolacího řízení bude mediálně prezentován, má stanovená forma omluvy výrazně osobní charakter a její účinek ve vztahu mezi účastníky nemusí být samotným mediálním ohlasem odstraněn. Nejvyšší soud proto (aniž by tím předjímal rozhodnutí o dovolání) rozhodl, že se vykonatelnost rozhodnutí ve výroku ve věci samé odkládá až do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v označené věci žalovaným [§243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 1. 2023
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu