ECLI:CZ:NS:2023:25.ND.671.2023.1
sp. zn. 25 Nd 671/2023-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Martiny Vršanské a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: J. K. , zastoupená JUDr. Marií Karasovou, advokátkou se sídlem Úvoz 82/39, Brno, proti žalované: B. P. , o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 6 C 160/2023, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 6 C 160/2023, se nepřikazuje Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
U Okresního soudu Praha-východ je vedeno řízení o žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům v žalobě specifikovaným, zapsaným u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště XY, na listu vlastnictví XY, pro katastrální území XY, obec XY.
Žalobkyně v žalobě navrhla přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně. Návrh odůvodnila tím, že obě účastnice řízení bydlí v Brně, zástupkyně žalobkyně zde má sídlo, což se dá předpokládat i u zástupce žalované.
Žalovaná s návrhem žalobkyně na přikázání věci Městskému soudu v Brně nesouhlasí. Má za to, že hledisko polohy nemovitosti ve smyslu §88 písm. b) o. s. ř. je prioritní a nepřeváží ho ani skutečnost, že účastnice jsou z Brna.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.
Podle §12 odst. 3 o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat [v daném případě stanovená ustanovením §88 písm. b) o. s. ř. jako místní příslušnost soudu, v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní], je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, kdy důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše uvedeného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod č. 172/2001 ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Obecně platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost a cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s různými zdravotními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2009 sp. zn. 4 Nd 368/2009). Stejně pak důvod pro přikázání věci jinému soudu nelze spatřovat ani v obdobných okolnostech na straně zástupců účastníků nebo v úvahu připadajících svědků (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 21 Nd 124/2019). V posuzované věci nejsou tvrzeny žádné okolnosti svědčící o ztížené možnosti přístupu některého z účastníků k soudu v místě předmětné nemovitosti. Sama okolnost pohodlnější účasti u soudu pro obě strany není důvodem pro výjimku z pravidla zákonného soudce a restriktivní přístup k institutu přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti je zde posílen i tím, že žalovaná s návrhem nesouhlasí.
Z toho je zřejmé, že žalobkyní uvedené důvody nepředstavují okolnosti, které by umožnily hospodárnější, rychlejší, spolehlivější nebo důkladnější projednání věci Městským soudem v Brně oproti jejímu projednání před místně příslušným Okresním soudem Praha-východ, Nejvyšší soud neshledal splnění podmínek pro delegaci vhodnou (§12 odst. 2 o. s. ř.) a rozhodl, že věc vedená u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 6 C 160/2023 se Městskému soudu v Brně nepřikazuje.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 12. 2023
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu