ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.194.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 194/2023-203
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobkyně PIROS Czech s. r. o. , se sídlem v Liberci, Mařanova 310, IČO 28752074, zastoupené Mgr. Martinem Chocholouškem, advokátem se sídlem v Praze, Podnádražní 910/10, proti žalovanému M. N. , se sídlem XY, IČO XY, zastoupenému Mgr. Petrem Špetlákem, advokátem se sídlem v Borovanech, Okružní 350, o zaplacení 280.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 26 C 178/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 2. 9. 2022, č. j. 35 Co 36/2022-180, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Liberci (soud prvního stupně) – poté, co jeho předchozí zamítavý rozsudek ze dne 27. 3. 2019, č. j. 26 C 178/2017-93, byl zrušen usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (odvolací soud) ze dne 10. 9. 2020, č. j. 83 Co 200/2019-108 – rozsudkem ze dne 9. 8. 2021, č. j. 26 C 178/2017-143, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 280.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 12. 10. 2016 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč a náhradu nákladu řízení ve výši 139.040 Kč.
Odvolací soud rozsudkem ze dne 2. 9. 2022, č. j. 35 Co 36/2022-180, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl, a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů.
Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolatelka zpochybňuje správnost právního posouzení učiněného odvolacím soudem prostřednictvím skutkových námitek; nesouhlasí s jeho skutkovými zjištěními a hodnocením provedeného dokazování a uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř.
Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení §132 o. s. ř. nelze úspěšně napadnout (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. 31 Cdo 3375/2015, uveřejněný pod číslem 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96). Ostatně skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl, nevykazují jakýkoliv významný nesoulad s provedenými důkazy a odpovídají obsahu spisu. Odvolací soud své závěry pečlivě odůvodnil, jeho závěry odpovídají provedeným důkazům a zjištěnému skutkovému stavu.
Odkaz dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3165/2013, uveřejněný pod číslem 6/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, není případný. V projednávané věci se totiž nejednalo o situaci, kdy by žalobkyně výslovně a jednoznačně projevila určitou vůli a odvolací soud nepřípustně dovodil, že konkludentně vyjádřila vůli jinou. Samotná skutečnost, že žalobkyně při jednání o uzavření smlouvy o zprostředkování požadovala, aby ujednání o databázi bylo ze smlouvy vypuštěno, a nebylo tak obsaženo v konečné verzi uzavřené písemné smlouvy o zprostředkování ze dne 9. 9. 2015, nevylučuje, že se na tomto ujednání účastníci dohodli ústně (vedle písemné smlouvy). Tomu koneckonců odpovídá i zjištění odvolacího soudu, že část platby za databázi (částku 100.000 Kč) uhradila žalobkyně žalovanému ještě před podpisem smlouvy o zprostředkování (v níž již ujednání o databázi chybělo).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 7. 2023
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu