ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.2735.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 2735/2023-147
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce P. R. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, IČO 00025429, o zaplacení částky 475 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C 164/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 8. 2022, č. j. 43 C 164/2019-114, a Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2022, č. j. 35 Co 324/2022-121, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 8. 2022, č. j. 43 C 164/2019-114, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2022, č. j. 35 Co 324/2022-121, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V řízení o zaplacení částky 475 000 Kč s příslušenstvím, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 (soudu prvního stupně) pod sp. zn. 43 C 164/2019, Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 4. 11. 2022, č. j. 35 Co 324/2022-121, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 12. 8. 2022, č. j. 43 C 164/2019-114, jímž odmítl žalobcovo odvolání, podané dne 12. 7. 2022 u odvolacího soudu, proti svému usnesení ze dne 17. 6. 2022, č. j. 43 C 164/2019-109, a rozhodl o náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení.
Proti citovanému usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti jím potvrzenému usnesení soudu prvního stupně podal žalobce (nezastoupen advokátem) dovolání, které Nejvyšší soud projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“).
Řízení o dovolání proti usnesení soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil (§104 odst. 1 ve spojení s §243b o. s. ř.), neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání. Občanský soudní řád proto ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu pak není přípustné, neboť směřuje proti usnesení, proti němuž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř., jakož i proti části tohoto rozhodnutí týkající se výroku o nákladech řízení [§238 odst. 1 písm. e) a h) o. s. ř.]. Nejvyšší soud ho proto podle §243c odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s §243f odst. 3 o. s. ř.) odmítl, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního advokátního zastoupení dovolatele (§241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.).
Pro úplnost je třeba zdůraznit, že v případě odmítnutí dovolání pro jeho nepřípustnost podle §238 o. s. ř. vzniká dovolateli poplatková povinnost podle §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř.; o této povinnosti rozhodne soud prvního stupně (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021).
Dovolací soud nepřehlédl, že žalobce do dovolání vtělil rovněž požadavek ve smyslu ustanovení §243 o. s. ř. na odklad právní moci a vykonatelnosti napadených rozhodnutí. Jsou-li však splněny důvody pro odmítnutí dovolání nebo pro zastavení dovolacího řízení, nemůže být o dovolání věcně rozhodnuto a není „projednatelný“ ani akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti nebo právní moci napadeného rozsudku. Důvody, pro něž byl takový návrh podán, se v takovém případě není třeba zabývat (srov. bod 34. odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16). Proto Nejvyšší soud již o uvedeném požadavku samostatně nerozhodoval.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 10. 2023
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu