ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.2978.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 2978/2023-479
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté ve věci žalobce S. S., zastoupeného JUDr. Petrem Valentou, advokátem se sídlem v Praze 2, Chodská 1281/30, proti žalované P. H., zastoupené Mgr. Nelly Pelc Vostrou, advokátkou se sídlem v Praze 6, Čs. armády 371/11, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované ČSOB Pojišťovny, a. s., člena holdingu ČSOB, se sídlem v Pardubicích – Zeleném Předměstí, Masarykovo náměstí 1458, IČO 45534306, o zaplacení částky 173 574 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 111 C 12/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2022, č. j. 25 Co 141/2022-389, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků a ani vedlejší účastnice nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (pronajímatel „pozemků v obci a k. ú. XY st. parc. č. XY, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. XY, a parc. č. XY, zahrada“ – dále jen „nemovitosti“ a „dům“) se domáhal, aby mu žalovaná (nájemkyně nemovitostí) zaplatila částku 282 162 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení), a to mimo jiné z titulu náhrady škody (zahrnující i škody následné), kterou mu měla způsobit tím, že v mezidobí mezi skončením nájemního poměru účastníků k nemovitostem a jejich vyklizením a předáním a poté, co byla dne 2. 3. 2018 přerušena dodávka vody do domu, ponechala otevřený přívod vody pro pračku, k němuž nebyl připojen příslušný spotřebič, takže následným obnovením dodávky vody dne 28. 3. 2018 byl dům vytopen (dále též jen „škoda“).
Okresní soud v Berouně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 17. 12. 2021, č. j. 111 C 12/2019-349, ve spojení s opravným usnesením ze dne 27. 5. 2022, č. j. 111 C 12/2019-369, zastavil řízení ohledně zaplacení částky 7 921 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I), uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 96 489,60 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II), zamítl žalobu ohledně zaplacení částky 166 861,40 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok III) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV a V).
Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 30. 11. 2022, č. j. 25 Co 141/2022-389, rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku III tak, že uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku 173 574 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a zamítl žalobu ohledně částky 4 177,40 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I); současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky II, III a IV).
Odvolací soud se neztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že se žalobce spolupodílel na vzniku uplatněné škody ve smyslu §2918 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), tím, že bez předchozího upozornění žalované, příp. jejího právního zástupce, nechal dne 28. 3. 2018 obnovit přerušenou dodávku vody do domu, aniž se přesvědčil o připravenosti odběrného místa na toto obnovení, a to zejména kontrolou, zda jsou uzavřeny všechny přívody vody v domě. Podle jeho názoru v daném případě ve skutečnosti nebyly splněny podmínky pro aplikaci citovaného ustanovení a žalovaná tak v plném rozsahu odpovídá za škodu, kterou způsobila žalobci tím, že neuzavřela přívod vody v domě poté, co od něj odpojila příslušný spotřebič (pračku, příp. myčku). Proto změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku III tak, aby žalobci byla nahrazena celá způsobená škoda, a nikoli jen její poměrná část, resp. polovina (50 %), již soud prvního stupně uložil k náhradě žalované v důsledku nesprávného názoru, že škoda vznikla také následkem okolností, které se přičítají žalobci.
Dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť tam nastolenou hmotněprávní otázku, zda se žalobce (poškozený) ve smyslu §2918 o. z. spolupodílel, na vzniku škody, která mu vznikla následkem vytopení domu v mezidobí mezi skončením nájemního poměru účastníků k nemovitostem a jejich vyklizením a předáním, vyřešil odvolací soud v konečném důsledku v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.
Úprava spoluúčasti poškozeného na vzniklé újmě je založena na východisku, že újma nemusí být pouze výsledkem jednání škůdce, nýbrž může být vyvolána i samotným poškozeným; v takovém případě poškozený poměrně nebo zcela nese újmu vzniklou okolnostmi na jeho straně. Jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce, přičemž se vychází z míry účasti každého z nich a zvažují se veškeré příčiny, které vedly k újmě, a jak u škůdce, tak i u poškozeného lze brát v úvahu jen takové jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku újmy. Na straně poškozeného se pak zvažují veškeré příčiny, existence a forma zavinění (úmysl, nedbalost) není zpravidla pro konstatování spoluúčasti podstatná – může ale mít vliv na určení rozsahu spoluúčasti poškozeného na vzniku újmy. Zavinění dokonce může absentovat, přičemž nemusí jít ani o porušení právní povinnosti; ve smyslu zásady casum sentit dominus poškozený nese i následky náhody, která jej postihla (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 1. 2020, sp. zn. 25 Cdo 2216/2019, uveřejněný pod č. 83/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo (conditio sine qua non). Příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu je tedy dána tehdy, je-li škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věcí i obecné zkušenosti, respektive poznatků adekvátním následkem protiprávního úkonu či škodní události. Základním kritériem, ze kterého vychází teorie adekvátnosti, je objektivní předvídatelnost škodního následku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 3285/2015).
Z uvedeného vyplývá, že podmínky pro poměrné snížení povinnosti k náhradě škody podle §2918 o. z. mohou být dány jen tehdy, jestliže namítané jednání žalobce (poškozeného), které z pohledu dotčeného ustanovení skutečně nemusí být protiprávní, jak v dovolání zdůrazňovala dovolatelka, bylo alespoň jednou z příčin vzniku (prohloubení) škody, a že při hledání příčin vzniklé škody je třeba se přidržet těch předchozích událostí či jevů, u nichž lze mít za to, že jejich očekávatelný a adekvátní následek je vznik škody či její prohloubení. Přerušení dodávky vody do domu a její následné obnovení bez předchozího upozornění uživatele odběrného místa (zde dovolatelky) jako relevantní příčina vzniku (prohloubení) škody neobstojí, neboť nejde o okolnost, která typicky (pravidelně) vede (podle obvyklého chodu věcí) k poškození nemovité věci (stavby, která je odběrným místem) a od něj odvozeným následným škodám. To přitom v plném rozsahu platí i pro opomenutí kontroly odběrného místa stran jeho připravenosti k obnovení dodávky vody, jež vytkl žalobci – vedle dovolatelky a vedlejší účastnice – i soud prvního stupně. Nelze totiž odhlédnout od toho, že v době škodní události bylo odběrné místo (dům) v užívání dovolatelky. Žalobce pak sice v dané době měl (de iure) možnost provést prohlídku domu, a tedy i kontrolu odběrného místa (byť zásadně jen po předchozím oznámení dovolatelce – viz §2219 odst. 1 o. z.), ovšem ani okolnost, že této možnosti nevyužil, nelze pokládat za příčinu (jednu z příčin) vzniku škody. Objektivně vzato totiž nemohl předvídat (neboť to neodpovídá běžným zvyklostem soukromého života), že dovolatelka ponechá po odpojení spotřebiče od přívodu vody otevřený (resp. neuzavřený nebo i jen nedovřený či ne zcela utažený, jak to formulovala v dovolání) uzavírací ventil (kohout) daného přívodu, a že tak pozdější obnovení dodávky vody způsobí její únik vedoucí k poškození domu (k jeho vytopení) a případným následným škodám.
Odvolací soud se tudíž od citované judikatury neodchýlil, jestliže v poměrech projednávané věci neshledal důvod pro poměrné snížení žalobcova nároku na náhradu škody za použití ustanovení §2918 o. z.
Námitkou, že napadené rozhodnutí „nesplňuje základní požadavky na přesvědčivost a úplnost odůvodnění rozsudku“, dovolatelka uplatnila tzv. jinou vadu řízení. K vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jakož i k vadám uvedeným v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné (§242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání nezakládají. Pouze pro úplnost dovolací soud dodává, že rozsudek odvolacího soudu obsahuje náležitosti stanovené v §157 odst. 1, 2 o. s. ř. (§211 o. s. ř.), je pochopitelný, srozumitelný a spolehlivě z něj vyplývá, jakými úvahami se odvolací soud při budování svých právních názorů řídil. Přitom tvrzené nedostatky jeho odůvodnění ani nebyly – podle obsahu dovolání – na újmu uplatnění dovolatelčiných práv (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v přiměřené lhůtě, již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatele na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 12. 2023
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu