ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.2986.2022.1
sp. zn. 26 Cdo 2986/2022-371
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobce J. B. , narozeného dne XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Martinem Chocholouškem, advokátem se sídlem v Praze 9, Podnádražní 910/12, proti žalovanému Bytovému družstvu Cimburkova 252 , se sídlem v Praze 3, Cimburkova 252/19, IČO 09402080 , zastoupenému Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, o slevu z nájemného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 21 C 64/2019, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2022, č. j. 35 Co 425/2021-286, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.178 Kč k rukám Mgr. Marka Vojáčka, advokáta se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 22. 3. 2022, č. j. 35 Co 425/2021-286, potvrdil výrok rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 13. 7. 2021, č. j. 21 C 64/2019-227, kterým zamítl žalobu, jíž se žalobce spolu s další žalobkyní L. B. domáhali, aby byl žalovaný zavázán poskytnout jim slevu z nájemného ve výši 3.000 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci, a to do doby odstranění (vyjmenovaných) vad tam specifikovaného bytu, změnil výrok o náhradě nákladů řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Nejvyšší soud dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).
Dovolatel nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že trvale opustil předmětný byt (namítá, že opuštění bytu bylo pouze dočasné). Právní posouzení věci učiněné odvolacím soudem (závěr ohledně otázky, zda jeho jednání představovalo trvalé opuštění bytu) však zpochybňuje prostřednictvím skutkových námitek, nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování a nabízí vlastní (odlišnou) verzi skutkového stavu rozhodného pro právní posouzení věci. Uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v §241a odst. 1 o. s. ř.
Jen pro úplnost lze uvést, že skutková zjištění odvolacího soudu nevykazují jakýkoliv významný nesoulad s provedenými důkazy, odpovídají obsahu spisu, odvolací soud (soud prvního stupně) provedl všechny důkazy navržené účastníky, které byly relevantní pro právní posouzení věci a své závěry řádně odůvodnil.
Z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatel závěr odvolacího soudu o skončení nájemního poměru k předmětnému bytu zpochybnil pouze prostřednictvím nezpůsobilého dovolacího důvodu (týkajícího se jeho opuštění bytu), prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu tento závěr nenapadl. Jestliže se mu nepodařilo zpochybnit závěr odvolacího soudu, že mu nájem k předmětnému bytu skončil, nemůže být dovolání přípustné pro řešení otázek souvisejících se slevou z nájmu předmětného bytu. Ostatně ohledně otázky, zda povinnost plnit pohledávku nájemce na slevu z nájemného přešla na žalovaného (pronajímatele) podle §2221 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (jejíž řešení odvolacím soudem rovněž zpochybnil), ani nevymezil, v čem spatřuje přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 3. 3. 2023
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu