ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.3491.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 3491/2023-480
ROZSUDEK
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Bytového družstva XY , zastoupeného Mgr. Dmitrijem Pavlenkem, advokátem se sídlem v Jičíně, Husova 635, proti žalovanému T. M. , o zaplacení částky 53 264 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 111 C 3/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2023, č. j. 25 Co 151/2023-408, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 6. 2023,
č. j. 25 Co 151/2023-408, a rozsudek Okresního soudu v Jičíně ze dne 2. 3. 2023,
č. j. 111 C 3/2022-305, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu v Jičíně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobce se (po spojení věci s věcí vedenou u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 211 C 6/2022 ke společnému řízení) domáhal po žalovaném zaplacení částky 53 264 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení) jako náhrady ve výši obvyklého nájemného za užívání družstevního bytu v období od 19. 7. 2021 do 31. 3. 2022. Uvedl, že žalovaný jako bývalý člen družstva a nájemce bytu po zániku svého členství v družstvu byt nevyklidil a užívá jej bez právního důvodu.
2. Okresní soud v Jičíně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 2. 3. 2023, č. j. 111 C 3/2022-305, zamítl žalobu, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 26 555 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I) a částku 26 709 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok III).
3. Krajský soud v Hradci Králové (odvolací soud) rozsudkem ze dne 29. 6. 2023, č. j. 25 Co 151/2023-408, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
4. Ztotožnil se se skutkovými zjištěními soudu prvního stupně, že žalovaný byl členem žalujícího družstva a na základě nájemní smlouvy ze dne 22. 1. 2004 i nájemcem bytu č. 6 v domě č. p. XY (později označeného jako byt č. 23 nebo 592/23) v ulici XY v XY. S účinností ke dni 18. 7. 2021 byl z družstva vyloučen a zaniklo tak jeho členství v družstvu i nájemní vztah k bytu. Žalovaný byt nevyklidil, v období od 19. 7. 2021 do 31. 3. 2022 jej nadále užíval a za jeho užívání platil stejné částky, které doposud hradil na základě nájemní smlouvy, tj. příspěvky do fondu oprav ve výši 1 054 Kč, poplatek za správu ve výši 170 Kč a zálohy na plnění (služby) poskytované s užíváním bytu.
5. Za správné považoval i jeho právní posouzení, podle něhož výši bezdůvodného obohacení na straně žalovaného za užívání bytu bez právního důvodu je třeba stanovit ve smyslu §2295 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) ve spojení s §744 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) jako výši nájemného ujednaného v nájemní smlouvě. Jelikož žalovaný částky sjednané v nájemní smlouvě platil i v žalovaném období, není povinen platit žalobci cokoli dalšího, tedy ani jím požadované tržní nájemné.
6. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Nesouhlasil s výkladem §2295 o. z., jaký zaujal odvolací soud, zejména namítal, že takový výklad je v rozporu s §2 a §6 o. z. a že užívání cizí nemovitosti bez právního titulu je protiprávním jednáním a neoprávněný uživatel cizí nemovitosti by z něj neměl těžit. Měl za to, že otázka výkladu §2295 o. z. dosud nebyla v této souvislosti Nejvyšším soudem vyřešena, a navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky obou soudů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
7. Žalovaný ve vyjádření k dovolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku.
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele (§241 odst. 1 a 4 o. s. ř.) a je přípustné, neboť při řešení otázky, zda se §2295 o. z. o placení úhrady za užívání bytu po skončení nájmu ve výši ujednaného nájemného uplatní i v případě skončení nájmu družstevního bytu, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
9. Uvedenou otázkou se Nejvyšší soud zabýval v rozsudku ze dne 20. 6. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3735/2022 (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozsudku Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 26. 6. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2177/23), v němž vysvětlil, že při stanovení výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení se §2295 o. z. nepoužije a že výši úhrady je třeba stanovit podle principů bezdůvodného obohacení (§2991, 2999 o. z.). Nesplní-li bývalý člen družstva svou povinnost vyklidit a odevzdat byt poté, co jeho nájem k družstevnímu bytu skončil, a byt užívá i nadále, má povinnost zaplatit družstvu za jeho užívání peněžitou náhradu ve výši nájemného, které je v daném místě a čase obvyklé – stejně jako by tomu bylo, kdyby takový byt užíval rovněž jako nečlen družstva, ale nikoliv bez právního důvodu, ale jako nájemce.
10. Uzavřel-li tedy odvolací soud, že výši úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení je třeba stanovit podle §2295 o. z., je jeho právní posouzení nesprávné a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. tak byl uplatněn právem. Dalšími otázkami, které žalobce v dovolání položil, se Nejvyšší soud již nezabýval, neboť s ohledem na výše učiněné závěry jsou bezpředmětné.
11. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), zrušil rozsudek odvolacího soudu a jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí také na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 1 a 2 o. s. ř.).
12. Právní názor dovolacího soudu je pro další řízení závazný. V novém rozhodnutí o věci soud rozhodne i o náhradě nákladů řízení včetně řízení dovolacího (§243g odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 12. 2023
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu