ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.3532.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 3532/2023-276
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Jany Misiačkové v právní věci žalobce P. R. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, IČO 00025429, o zadostiučinění nemajetkové újmy, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2018, č. j. 13 Co 413/2018-104, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Co 413/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2021, č. j. 13 Co 413/2018-234, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2022, č. j. 4 Co 421/2021-241, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2021, č. j. 13 Co 413/2018-234, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2022, č. j. 4 Co 421/2021-241, se odmítá .
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Vrchní soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 25. 3. 2022,
č. j. 4 Co 421/2021-241, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze (soud prvního stupně) ze dne 23. 9. 2021, č. j. 13 Co 413/2018-234, kterým soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 6. 2021, č. j. 4 Co 101/2021-226, a neustanovil mu pro uvedené dovolací řízení zástupce.
2. Proti usnesení odvolacího soudu a výslovně i proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“).
3. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil (§104 odst. 1 ve spojení s §243b o. s. ř.), neboť dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o. s. ř.). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, občanský soudní řád funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ani neupravil. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod č. 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
4. Dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť je objektivně nepřípustné.
5. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
6. Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
7. Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
8. Žalobce sice nesplnil podmínku povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.), vzhledem k §241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. však nebyl důvod činit opatření k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení.
9. S ohledem na odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř. nepřichází osvobození dovolatele od soudního poplatku za dovolání v úvahu (srov. §11a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů).
10. Dovolatel v dovolání navrhuje odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. Nejvyšší soud se proto tímto návrhem nezabýval.
11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 12. 12. 2023
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu