ECLI:CZ:NS:2023:26.CDO.99.2023.1
sp. zn. 26 Cdo 99/2023-383
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce OREL , se sídlem v Brně, Kurská 792/3, IČO 00544833, proti žalovanému JUDr. Vladimíru Fockovi , sídlem advokáta v Brně, Poděbradova 1751/58, IČO 66225655, o 255.912,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 244 C 74/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. května 2022, č. j. 18 Co 142/2022-358, ve znění opravného usnesení ze dne 12. prosince 2022, č. j. 18 Co 142/2022-379, takto:
I. Dovolání žalovaného se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Brně (soud prvního stupně) usnesením ze dne 12. 4. 2022, č. j. 244 C 74/2014-352, ve znění opravného usnesení ze dne 18. 11. 2022, č. j. 244 C 74/2014-376, zastavil dovolací řízení proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2021, č. j. 21 Co 206/2019-215, pro nezaplacení soudního poplatku (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů „odvolacího“ řízení (výrok II.).
K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně (soud odvolací) usnesením ze dne 30. 5. 2022, č. j. 18 Co 142/2022-358, ve znění opravného usnesení ze dne 12. 12. 2022, č. j. 18 Co 142/2022-379, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (výrok I.), a ve výroku II. jej potvrdil ve znění, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II.); současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III.).
Dovolání žalovaného proti rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jako vadné odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 - §238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.). V dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. nebo jeho části či odkaz na něj. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatelů) dovolací soud odchýlit postupem podle §20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou přitom v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti (spočívající pouze v přečtení relevantních zákonných ustanovení) vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést (srov. například závěry stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS, st. 45/16).
Dovolatel těmto požadavkům nedostál, neboť co do přípustnosti dovolání toliko odkazuje na §237 o. s. ř. Z dovolání (posouzeného z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) není patrné, který z výše uvedených předpokladů považuje dovolatel za splněný. Lze dodat, že úkolem dovolacího soudu pak není, aby na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval předpoklady přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. k vymezeným otázkám a nahrazoval tak plnění procesní povinnosti dovolatele.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. §243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. 2. 2023
JUDr. Jitka Dýšková
předsedkyně senátu