ECLI:CZ:NS:2023:26.ND.34.2023.1
26 Nd 34/2023-
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Miroslava Feráka v právní věci žalobkyně městské části Praha 14 , se sídlem v Praze 9, Bratří Venclíků 1073/8, IČO 00231312, zastoupené JUDr. Mojmírem Přívarou, advokátem se sídlem v Plzni, Kovářská 1253/4, proti žalovanému J. K. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Akbulatem Kadievem, advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 775/8, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 33 C 217/2021, o návrhu žalovaného na odklad právní moci a vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2022, č. j. 18 Co 193/2022-82, takto:
I. Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2022, č. j. 18 Co 193/2022-82, se odkládá do právní moci rozhodnutí o podaném dovolání.
II. Návrh žalovaného na odklad právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2022, č. j. 18 Co 193/2022-82, se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 7. 9. 2022, č. j. 18 Co 193/2022-82, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 (soud prvního stupně) ze dne 1. 3. 2022, č. j. 33 C 217/2021-38, jímž uložil žalovanému povinnost vyklidit tam specifikovaný byt a vyklizený jej předat žalobkyni do 15 dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Žalovaný podal proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání za použití (způsobilého) dovolacího důvodu podle §241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), v němž současně požádal o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu s odůvodněním, že mu hrozí závažná újma spočívající ve ztrátě zázemí a rodinné domácnosti. Návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí podal samostatně též přímo k Nejvyššímu soudu, přičemž navíc navrhl i odklad právní moci napadeného rozhodnutí. Odůvodnil jej tím, že na návrh žalobkyně již bylo na základě napadeného rozsudku odvolacího soudu (ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně) zahájeno exekuční řízení, jež je vedeno soudní exekutorkou Mgr. Zuzanou Grosamovou pod sp. zn. 180 EX 11354/22, jehož předmětem je jednak vyklizení předmětného bytu a dále náklady nalézacího řízení, náklady exekuce a odměna exekutora. Hrozí mu tak spolu s jeho rodinou přímo riziko ztráty rodinné domácnosti, zázemí a bydliště, jež je bez odkladu právní moci a vykonatelnosti napadeného rozsudku neodvratné.
Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
V předmětné věci se domáhá žalovaný odkladu výkonu rozhodnutí a odkladu právní moci rozsudku, jímž mu bylo uloženo vyklidit byt a zaplatit náklady řízení, za situace, kdy již bylo zahájeno exekuční řízení. Návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku odvolacího soudu podal rovněž přímo u Nejvyššího soudu a současně soud prvního stupně doposud nepředložil dovolacímu soudu věc k rozhodnutí o dovolání.
V usnesení z 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod č. 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (ústavní stížnost podanou proti tomuto rozhodnutí odmítl Ústavní soud usnesením z 18. 8. 2020, sp. zn. IV. ÚS 118/20), dále též jen „R 144/2018“, Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle §243 o. s. ř., a to s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti.
Aniž by dovolací soud jakkoliv předjímal konečné rozhodnutí o dovolání, plyne z rozsudku soudu prvního stupně, rozsudku odvolacího soudu a z obsahu dovolání, že předpoklady, za nichž dovolací soud odloží vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, jsou splněny - dovolání nemá zjevné vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, jeví se jako včasné, podané oprávněnou osobou za splnění podmínky advokátního zastoupení a neplatí pro ně žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozí dovolateli závažná újma na jeho právech (vyklizení předmětného bytu, v němž žalovaný se svou rodinou uspokojuje svou bytovou potřebu) a odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Dovolací soud proto do doby, než bude o dovolání pravomocně rozhodnuto, odložil vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu podle §243 písm. a) o. s. ř.
V R 144/2018 Nejvyšší soud dovodil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
Vzhledem k tomu, že napadený rozsudek (ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně) ukládá žalovanému povinnosti k plnění (povinnost k vyklizení bytu a k zaplacení náhrady nákladů řízení), Nejvyšší soud České republiky jeho návrh na odložení právní moci napadeného rozhodnutí [§243 písm. b) o. s. ř.] zamítl jako nedůvodný, neboť z povahy rozhodnutí (výroku) ukládajícího povinnost k plnění vyplývá, že jeho negativní dopady do poměrů účastníka řízení (žalovaného) se pojí výhradně s účinkem, že povinnosti v něm stanovené lze soudně vykonat (exekvovat), a mohou tedy být beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. 2. 2023
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu