ECLI:CZ:NS:2023:26.ND.480.2023.1
sp. zn. 26 Nd 480/2023-71
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobkyně VKFG s. r. o. , se sídlem v Praze 6 - Břevnově, Radičova 2479/7, IČO 08408572, zastoupené Mgr. Martinem Kainem, advokátem se sídlem v Praze 5 – Smíchově, Nádražní 58/110, proti žalované JUDr. Ing. Daniele Majzlíkové, LL.M. , narozené 20. 3. 1965, se sídlem v Krnově, Opavská 522/5, IČO 60758929, o 684.163 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově
pod sp. zn. 9 C 70/2023, o návrhu žalobkyně na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově pod sp. zn. 9 C 70/2023 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 6.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 15. 3. 2022 domáhá, aby žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 684.163 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 3. 2023, č. j. 101 VSPH 150/2023-34 (208 ICm 623/2022, MSPH 91 INS 4597/2018), bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí této věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy a že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Bruntále.
Podáním ze dne 17. 4. 2023 žalobkyně navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Obvodnímu soudu pro Prahu 6, neboť žalovaná jako insolvenční správkyně má evidovanou svou provozovnu na adrese 8. listopadu 583, Praha 6, a „všechny potenciální důkazy, jež by měly být soudem provedeny, jsou v rámci hlavního města Prahy či Středočeského kraje, kdy město Příbram je od hlavního města Prahy vzdáleno jen cca 60 km (tedy přibližně 50 minut cesty)“ a má proto za to, že řízení o žalobě lze rychleji a hospodárněji projednat právě u Obvodního soudu pro Prahu 6.
Žalovaná s návrhem na delegaci nesouhlasila s tím, že pro takový postup nejsou splněny podmínky (odkázala přitom mimo jiné na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2016, sp. zn. 22 Nd 210/2016). Insolvenční spis má uložen ve svém sídle v Krnově, a má za to, že skutečným zájmem žalobkyně není snaha o maximální hospodárnost řízení.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně též z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.
Nejvyšší soud (jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána) dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu splněny nejsou.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé – v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Především jde o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srovnej např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSCR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Okolnosti, kterými žalobkyně odůvodňuje návrh na přikázání věci, nejsou natolik významné, aby v nich bylo možno spatřovat důvod k takovémuto výjimečnému postupu.
Z obsahu spisu nevyplývá, že by přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 pozitivně ovlivnilo rychlost a hospodárnost řízení, ani, že by soud, v jehož obvodu se nachází provozovna insolvenční správkyně, posoudil skutkový stav spolehlivěji a důkladněji než soud jiný. Sama skutečnost, že v řízení může být nutné provést výslech svědků, jež bydlí či sídlí mimo obvod (místně příslušného) soudu, rovněž není důvodem pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu svědci žijí či mají sídlo (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne
30. 1. 2008, sp. zn. 29 Nd 312/2007, či ze dne 7. 7. 2016, sp. zn. 22 Nd 210/2016); ostatně případný výslech svědků může být proveden též s využitím videokonferenčního zařízení nebo prostřednictvím dožádaného soudu (§122 odst. 2 ve spojení s §39 o. s. ř.).
Uvedené přitom platí tím spíše v případě, kdy žalovaná s navrhovaným přikázáním věci nesouhlasí.
Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 6 podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 10. 2023
JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu