ECLI:CZ:NS:2023:26.ND.624.2022.1
sp. zn. 26 Nd 624/2022-132
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně HOPI s.r.o. , se sídlem Klášterec nad Ohří – Miřetice u Klášterce nad Ohří, Pražská 673, IČO: 45356700, zastoupené JUDr. Karlem Vodičkou, LL.M., advokátem se sídlem Plzeň, Kyjevská 1228/77, proti žalované LACREM, S. A. , se sídlem 08018 Barcelona, Calle Perú 84, Španělské království, registrační číslo 25041146, o zaplacení částky 22.136,43 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 8 C 223/2020, o určení místní příslušnosti soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. 8 C 223/2020 projedná a rozhodne Okresní soud v Prostějově.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku 22.136,43 EUR s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že na základě rámcové smlouvy o přepravních a skladovacích službách ze dne 2. února 2016 provedla pro žalovanou služby spočívající ve skladování a přepravě zboží, tyto služby jí vyúčtovala tam specifikovanými fakturami a žalovaná takto vyfakturovanou částku dosud neuhradila. Místní příslušnost Okresního soudu v Prostějově odůvodnila poukazem na ustanovení §86 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a konstatováním, že žalovaná má zboží, resp. majetek uložený ve skladu v obvodu tohoto soudu.
Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 8. října 2021, č. j. 8 C 223/2020-88, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu České republiky k určení místně příslušného soudu (tj. k rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.). Dovodil, že daná věc se týká nároků z provedené přepravy a že pravomoc českých soudů je dána podle čl. 31 odst. 1 písm. b/ Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené pod č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva“), neboť místa nakládek přepravovaných zásilek ležela v České republice. Chybí však podmínky pro určení místně příslušného soudu, jelikož Úmluva místní příslušnost neupravuje a použití ustanovení čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, je v případě právních vztahů upravených Úmluvou vyloučeno. Místně příslušný soud pak nelze určit ani podle ustanovení §84 – 89a o. s. ř., neboť žalovaná je právnickou osobou se sídlem ve Španělsku a tudíž nemá v České republice obecný soud, v České republice nemá umístěn ani závod či organizační složku a podle sdělení žalobce zde nemá ani žádný majetek.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Na tomto místě je zapotřebí zdůraznit, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, určí Nejvyšší soud místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci a zda podmínky místní příslušnosti skutečně chybějí. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod č. 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z 21. března 2017, sp. zn. 30 Nd 79/2017, a z 15. září 2021, sp. zn. 26 Nd 394/2021).
Vycházeje z předestřených závěrů Nejvyšší soud – s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení – podle §11 odst. 3 o. s. ř. určil místně příslušným soudem Okresní soud v Prostějově, u něhož bylo řízení zahájeno a v jehož obvodu se nachází též místo nakládek přepravovaného zboží (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu z 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 1. 2023
JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu