ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.1020.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 1020/2022-376
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatele O. D. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Pelikánem, advokátem, se sídlem v Praze 12, Na Havránce 1508/14, PSČ 143 00, za účasti V. P. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Jaroslavem Mišingerem, advokátem, se sídlem v Brně, Minská 3173/38, PSČ 616 00, o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady, o žalobě pro zmatečnost podané V. P. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2019, č. j. 14 Cmo 193/2019-183, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 79 Cm 168/2018, o dovolání V. P. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2021, č. j. 11 Cmo 36/2020-316, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 15. 12. 2021, č. j. 11 Cmo 36/2020-319, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 2021, č. j. 11 Cmo 36/2020-316, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 15. 12. 2021, č. j. 11 Cmo 36/2020-319, se ruší a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
a) Návrh na zahájení řízení
[1] Navrhovatel se návrhem na zahájení řízení doručeným soudu prvního stupně 3. 12. 2018 domáhal, aby jej soud zmocnil ke svolání valné hromady společnosti V. P. (dále jen „společnost“).
[2] Valná hromada společnosti měla podle návrhu navrhovatele (mimo jiné):
1) odvolat Z. D. z funkce předsedkyně představenstva společnosti (dále jen „předsedkyně představenstva“),
2) odvolat P. P. z funkce člena představenstva společnosti,
3) odvolat J. B. z funkce členky představenstva společnosti,
4) odvolat D. K. z funkce členky dozorčí rady společnosti,
5) odvolat Z. Ch. z funkce členky dozorčí rady společnosti,
6) zvolit navrhovatele do funkce člena představenstva společnosti,
7) zvolit J. D., dceru navrhovatele (dále jen „dcera navrhovatele“), do funkce členky představenstva společnosti,
8) zvolit D. Ch., neteř navrhovatele (dále jen „neteř navrhovatele“), do funkce členky představenstva společnosti,
9) zvolit M. D. do funkce členky dozorčí rady společnosti a
10) zvolit V. D. do funkce člena dozorčí rady společnosti.
[3] Za společnost jednala v řízení předsedkyně představenstva, která udělila plnou moc Mgr. Pavle Ježákové, advokátce, se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00 (dále jen „advokátka“) [č. l. 25].
[4] Usnesením ze dne 21. 3. 2019, č. j. 79 Cm 168/2018-81, Městský soud v Praze zmocnil navrhovatele ke svolání valné hromady společnosti (výroky I. až III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.). Proti tomuto rozhodnutí podala společnost – jednající předsedkyní představenstva – odvolání a navrhla, aby jí byl pro zbytek řízení jmenován (kolizní) procesní opatrovník (č. l. 90).
[5] Společnost – jednající předsedkyní představenstva – doručila soudu 12. 7. 2019 doplnění odvolání (č. l. 166). V průběhu odvolacího řízení však společnost – jednající navrhovatelem, jeho dcerou a neteří, kteří o sobě uvedli, že jsou novými členy představenstva společnosti – odvolala 25. 7. 2019 plnou moc, kterou společnost dříve udělila advokátce (č. l. 151). Společnost – jednající dcerou navrhovatele a jeho neteří – následně (6. 9. 2019) vzala zpět odvolání podané proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č. j. 79 Cm 168/2018-81, jakož i návrh, aby jí byl jmenován (kolizní) procesní opatrovník (č. l. 158).
[6] O zpětvzetí odvolání rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. 10. 2019, č. j. 14 Cmo 193/2019-183, tak, že zastavil odvolací řízení (první výrok) i řízení o jmenování procesního opatrovníka (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).
[7] Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2019, č. j. 14 Cmo 193/2019-183, podala společnost – jednající předsedkyní představenstva – dne 4. 2. 2020 žalobu pro zmatečnost (č. l. 188), o níž se vede řízení v projednávané věci; přitom opětovně navrhla, aby byl společnosti jmenován procesní opatrovník.
b) Řízení před soudem prvního stupně
[8] Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 5. 2020, č. j. 79 Cm 168/2018-213, zamítl návrh, aby byl společnosti jmenován procesní opatrovník (výrok I.), zamítl žalobu pro zmatečnost (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III. a IV.).
[9] Soud prvního stupně vyšel z toho, že předsedkyně představenstva podala žalobu pro zmatečnost vlastním jménem. Jelikož přitom nebyla účastnicí „původního řízení“, soud dovodil, že žaloba pro zmatečnost byla podána neoprávněnou osobou a z tohoto důvodu ji zamítl.
[10] Stejně tak soud zamítl i návrh, aby byl společnosti jmenován procesní opatrovník, neboť „z obchodního rejstříku vedeného na společnost lze dovodit, že společnost má statutární orgán, který je oprávněn za ni jednat, a to představenstvo, přičemž předmětem sporu není posuzovat, kdo má jednatelské oprávnění.“
c) Odvolací řízení
[11] K odvolání společnosti – jednající předsedkyní představenstva – Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. 11. 2021, č. j. 11 Cmo 36/2020-316, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 15. 12. 2021, č. j. 11 Cmo 36/2020-319, zastavil odvolací řízení (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).
[12] Odvolací soud nejprve uvedl, že se 11. 7. 2019 konala valná hromada, k jejímuž svolání navrhovatele zmocnil Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. 3. 2019, č. j. 79 Cm 168/2018-81. Na této valné hromadě byla přijato (mimo jiné) usnesení, kterým byla předsedkyně představenstva odvolána z funkce, a dále usnesení, kterými byli do funkcí členek představenstva zvoleni navrhovatel, jeho dcera a jeho neteř. Tyto změny byly 22. 7. 2019 zapsány do obchodního rejstříku s tím, že „navrhovatel zastává funkci předsedy představenstva (…) s oprávněním zastupovat účastníka vůči třetím osobám, před soudy a jinými státními orgány samostatně.“ K tomu odvolací soud dodal, že tato usnesení valné hromady společnosti „sice byla napadena žalobou na vyslovení jejich neplatnosti, nicméně toto řízení probíhající před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 80 Cm 195/2019 nebylo doposud pravomocně skončeno.“
[13] Odvolací soud dále konstatoval, že předsedkyně představenstva „doručila soudu prvního stupně žalobu pro zmatečnost, kterou uplatnila výslovně jménem účastníka coby předsedkyně představenstva, nikoliv tedy, jak nesprávně uvedl soud prvního stupně, coby fyzická osoba.“ Podstatné však je, že valná hromada odvolala předsedkyni představenstva 11. 7. 2019 z funkce, přičemž „je třeba na toto rozhodnutí nahlížet jako na platné, pokud nebude soudem pravomocně vyslovena jeho neplatnost.“ Proto je podle odvolacího soudu nepochybné, že žaloba pro zmatečnost byla v projednávané věci podána osobou, která za společnost nebyla oprávněna jednat. Vzhledem k nesouhlasnému postoji navrhovatele, který je „podle zápisu v obchodním rejstříku ke dni vydání tohoto usnesení předsedou představenstva“, k podanému odvolání, nebylo možné přijmout vhodné opatření, který by tento nedostatek podmínek řízení umožňovalo odstranit. Podle odvolacího soudu tak „lze uzavřít, že uvedený nedostatek podmínek řízení nadále trvá, když jeho odstranění v poměrech projednávané věci nepřichází v úvahu, a brání tak dalšímu pokračování v odvolacím řízení.“
II. Dovolání a vyjádření k němu
a) Dovolání
[14] Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala společnost – zastoupená Mgr. Jaroslavem Mišingerem, advokátem, se sídlem v Brně, Minská 3173/38, PSČ 616 00, kterému udělila jménem společnosti plnou moc předsedkyně představenstva – dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného a procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a sice – posuzováno podle obsahu dovolání – zda:
1) při projednávání žaloby pro zmatečnost lze zastavit odvolací řízení pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v tom, že odvolání podala za společnost předsedkyně představenstva, která k tomu nebyla oprávněna, bylo-li předmětem „původního řízení“ zmocnění akcionáře společnosti ke svolání valné hromady, na níž měla být předsedkyně představenstva odvolána z funkce,
2) za právnickou osobu může v občanském soudním řízení jednat osoba blízká osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby,
3) mohou v řízení o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady jednat za akciovou společnost členové představenstva, jejichž volba může být výsledkem řízení „zpochybněna“,
4) může soud „přihlížet ke zpětvzetí učiněnému účastnicí, když je sporné, kdo je oprávněn“ jednat jménem právnické osoby, která je účastnicí řízení,
5) se rozhodnutí, kterým soud zmocňuje akcionáře ke svolání valné hromady, stane „vykonatelným dnem doručení usnesení nebo až dnem právní moci usnesení“,
6) je společnost vázána jednáním akcionáře, který svolal valnou hromadu, aniž k tomu byl oprávněn,
7) je valnou hromadou i shromáždění, které svolal akcionář na základě dosud nepravomocného rozhodnutí soudu o jeho zmocnění k tomuto jednání.
[15] Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
[16] Vzhledem k tomu, že v dovolacím řízení bude „řešena předběžná otázka“, zda je navrhovatel předsedou představenstva společnosti, dovolatelka navrhuje, aby jí Nejvyšší soud „pro účely dovolacího řízení“ jmenoval procesního opatrovníka.
[17] Dovolatelka odvolacímu soudu předně vytýká, že při zjišťování toho, kdo je členem představenstva společnosti, vycházel „mechanicky (…) pouze ze stavu zápisu v obchodním rejstříku“. Tím měl odvolací soud společnost v konečném důsledku připravit „o možnost procesní obrany proti evidentně neúčinnému“ zpětvzetí odvolání proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č. j. 79 Cm 168/2018-81. Soud prvního stupně i odvolací soud se v řízení o žalobě pro zmatečnost „omezily na konstatování, že z obchodního rejstříku lze dovodit zápis nových statutárních orgánů,“ ve spojení s tvrzením, že „předmětem sporu není posuzovat, kdo má jednatelské oprávnění“. Tím však soudy nižších stupňů „zcela popřely samotnou podstatu žaloby pro zmatečnost“. Dovolatelka zdůrazňuje, že při posuzování toho, kdo je za právnickou osobu v občanském soudním řízení oprávněn jednat, „není soud vázán deklaratorním zápisem statutárního orgánu“. Přitom trvá na tom, že navrhovatel, jeho dcera a jeho neteř „s vysokou pravděpodobností vůbec nejsou členy představenstva společnosti“.
[18] Ve vztahu k druhé, třetí a čtvrté z dovolacích otázek dovolatelka upozorňuje na to, že za právnickou osobu nemůže v občanském soudním řízení jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Taková osoba tedy podle dovolatelky není oprávněna ani k tomu, aby vzala zpět odvolání, jež právnická osoba podala. Navrhovatel, který vystupuje jako samostatný účastník řízení, tak v projednávané věci nemohl vzít zpět odvolání společnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č. j. 79 Cm 168/2018-81. Stejně tak nemohly vzít odvolání zpět ani dcera a neteř navrhovatele, a to jednak proto, že jde o osoby, které jsou navrhovateli blízké, a jednak proto, že jsou i jejich zájmy v rozporu se zájmy společnosti, neboť jsou výsledkem řízení vedeného v projednávané věci dotčeny (v projednávané věci jde o zmocnění navrhovatele ke svolání valné hromady, na jejímž programu měla být volba dcery a neteře navrhovatele do funkcí členek představenstva společnosti). Za daných okolností měl soud společnosti jmenovat procesního opatrovníka, což ostatně sama společnost navrhovala.
[19] Ve vztahu k páté, šesté a sedmé z dovolacích otázek dovolatelka uvádí, že se „za členy představenstva společnosti vydávají osoby, které nejsou oprávněny za tuto společnost jednat“. Navrhovatel, jeho dcera a neteř „dovozují svoji legitimitu (…) z výsledku hlasování na shromáždění některých akcionářů ze dne 11. 7. 2019, které nazývají valnou hromadou.“ Ve skutečnosti však toto shromáždění valnou hromadou nebylo, neboť nebylo „konstituováno“ zákonem předpokládaným způsobem. Shromáždění totiž svolal navrhovatel, který k tomu „nebyl (…) ke dni 11. 7. 2019 pravomocně ani vykonatelně zmocněn.“ Navrhovatel tedy překročil své zástupčí oprávnění, což by společnost zavazovalo pouze tehdy, pokud by jednání navrhovatele dodatečně schválila, k čemuž však nedošlo. Usnesení přijatá shromážděním některých akcionářů společnosti jsou navíc předmětem soudního přezkumu v souběžně (paralelně) probíhajícím řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 195/2019, v němž se předsedkyně představenstva spolu s dalšími osobami domáhají určení, že „shromáždění akcionářů ze dne 11. 7. 2019 nebylo valnou hromadou (a) usnesení přijatá na tomto shromáždění akcionářů nejsou usneseními valné hromady (…) společnosti“.
[20] Své tvrzení o tom, že navrhovatel nebyl zmocněn ke svolání shromáždění některých akcionářů, které se konalo 11. 7. 2019, dovolatelka odůvodňuje tím, že řízení o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady „je řízením nesporným“ s tím, že „soud ve věci samé rozhoduje usnesením, které je (…) závazné pro každého“. Rozhodnutí soudu je podle dovolatelky konstitutivní, a tak vykonatelnost tohoto rozhodnutí nastává až jeho právní mocí (k čemuž dovolatelka odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 3. 2016, sp. zn. 7 Cmo 492/2015, a ze dne 21. 11. 2016, sp. zn. 7 Cmo 487/2016). Dovolatelka tvrdí, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č. j. 79 Cm 168/2018-81, ke dni 11. 7. 2019 nenabylo právní moci ani vykonatelnosti, neboť proti němu bylo podáno odvolání, navrhovatel tedy nebyl zmocněn svolat valnou hromadu, a tak usnesení přijatá na shromáždění dne 11. 7. 2019 nebyla přijata valnou hromadou společnosti (k tomu dovolatelka odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 1997, sp. zn. 1 Odon 88/97). Navrhovatel, jeho dcera a neteř se tedy členy představenstva nestali, a proto nebyli oprávněni vzít jako členové představenstva společnosti zpět odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č. j. 79 Cm 168/2018-81.
b) Vyjádření k dovolání
[21] K podanému dovolání bylo Nejvyššímu soudu 22. 8. 2022 doručeno „vyjádření společnosti k podání“ předsedkyně představenstva (dále jen „vyjádření“). Ačkoli byla vyjádření doručena z datové schránky společnosti, nebylo z něj patrné, kdo jej za společnost učinil (vyjádření bylo podepsáno pouze společností). Proto Nejvyšší soud usnesením ze dne 24. 8. 2022, č. j. 27 Cdo 1020/2022-369, vyzval společnost, aby své vyjádření ve lhůtě 5 dnů doplnila tak, že z něj bude patrné, kdo jej za společnost učinil (§21 o. s. ř.), neboť jde o obligatorní náležitost podání (ve smyslu §42 odst. 4 věty první o. s. ř.). Společnost své vyjádření nedoplnila, ačkoli byla poučena, že neučiní-li tak, Nejvyšší soud k vyjádření nepřihlédne.
[22] Nejvyššímu soudu bylo však 2. 9. 2022 doručeno sdělení společnosti jednající neteří navrhovatele (jejíž podpis na sdělení je úředně ověřen), datované 1. 9. 2022. Neteř navrhovatele ve sdělení uvádí, že jí Mgr. Libor Knot, advokát, se sídlem ve Zlíně, Záhumení II 354, PSČ 763 02, zaslal e-mailem (který přikládá) k podpisu doplnění k vyjádření, z nějž má vyplývat, že vyjádření učinila za společnost ona a dcera navrhovatele.
[23] Neteř navrhovatele k tomu uvádí, že se teprve na konci srpna 2022 dozvěděla o tom, že z datové schránky společnosti odešlo vyjádření, které nikdy neviděla ani nepodepsala a které její nyní „podstrkováno (…) k podpisu bez jakýchkoli bližších informací.“ Dále uvádí, že „jménem společnosti“ plně schvaluje dovolání podané v projednávané věci. Konstatuje, že „nikdy neviděla ani nepodepisovala zpětvzetí odvolání proti usnesení (Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019), č. j. 79 Cm 168/2018-81“, a uvádí, že neví, „kdo zpětvzetí odvolání za společnost z datové schránky odeslal.“ Závěrem dodává, že navrhovatel se svojí dcerou jsou „od počátku řízení o zmocnění kvalifikovaného akcionáře ve střetu zájmů a škodí společnosti“, přičemž Nejvyšší soud žádá, aby „za právního zástupce společnosti považoval Mgr. Jaroslava Mišingera“.
III. Přípustnost dovolání
[24] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle §241 odst. 1 o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
[25] Nejvyšší soud přitom předesílá, že než mohl přistoupit k posouzení přípustnosti dovolání, musel nejdříve posoudit, zda jsou splněny podmínky dovolacího řízení. Je přitom třeba uvést, že se dovolací soud nezabýval otázkou, zda je předsedkyně představenstva v projednávané věci oprávněna podat jménem společnosti dovolání (resp. k tomuto úkonu za společnost zmocnit advokáta). Je tomu tak proto, že právě otázka právního postavení předsedkyně představenstva (jejího odvolání z funkce, ve spojení s volbou navrhovatele, jeho dcery a neteře) představuje důvod podaného dovolání (k tomu obdobně například usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. II. ÚS 2502/15, odst. 7, ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. III. ÚS 1472/18, odst. 18, ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. III. ÚS 1185/21, odst. 7, v rozhodovací praxi dovolacího soudu pak například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2099/2020, odst. 5, ze dne 3. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3152/2021, odst. 6, ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, odst. 25, ze dne 4. 5. 2022, sp. zn. 27 Cdo 3660/2021, odst. 31, ze dne 19. 1. 2023, sp. zn. 27 Cdo 3039/2022, odst. 24, nebo ze dne 21. 3. 2023, sp. zn. 27 Cdo 3438/2022, odst. 25). Návrh společnosti, aby jí byl pro dovolací řízení ustanoven procesní opatrovník, měl proto Nejvyšší soud za bezpředmětný, (neboť společnosti není odňata možnost vystupovat před dovolacím soudem, aniž by byla řádně zastoupena), a tak o něm nerozhodoval.
[26] Nejvyšší soud dále podotýká, že dovolatelka svým dovoláním sice napadá usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud zastavil odvolací řízení, i přesto je však proti tomuto rozhodnutí dovolání (navzdory nesprávnému poučení ze strany odvolacího soudu) objektivně přípustné. Odvolací soud totiž vydal dovoláním napadené usnesení, kterým zastavil odvolací řízení, v řízení o žalobě pro zmatečnost. Proti rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost je přitom (další) žaloba pro zmatečnost nepřípustná (§230 odst. 3 o. s. ř.). Ustanovení §229 odst. 4 ve spojení s §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. se tak v nyní posuzovaném případě neprosadí. Účelem úpravy §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. je totiž vyloučit dovolání v případech, kdy lze pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu napadnout žalobou pro zmatečnost.
[27] Dovolání je přípustné podle §237 o. s. ř. pro řešení první z dovolacích otázek, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena.
IV. Důvodnost dovolání
a) Použité právní předpisy
[28] Podle 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. za právnickou osobu jedná člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna.
[29] Podle §21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.
[30] Podle §229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen.
[31] Podle §27 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), je výrok pravomocného rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o statusové věci fyzické nebo právnické osoby, závazný pro každého.
[32] Podle §367 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“), představenstvo nebo správní rada svolá na žádost kvalifikovaných akcionářů, splňuje-li požadavky uvedené v §366, valnou hromadu způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami tak, aby se konala nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost o svolání; lhůta pro uveřejnění a zaslání pozvánky na valnou hromadu se v tomto případě zkracuje na 15 dnů. Jde-li o společnost, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, činí lhůta podle věty první 50 dnů a lhůta podle věty druhé 21 dnů (první odstavec). Představenstvo nebo správní rada nejsou oprávněny navržený pořad valné hromady měnit. Představenstvo nebo správní rada jsou oprávněny navržený pořad valné hromady doplnit pouze se souhlasem osob, které požádaly o svolání valné hromady podle §366 (druhý odstavec).
[33] Podle §368 z. o. k. v případě, že představenstvo nebo správní rada nesvolá valnou hromadu ve lhůtě podle §367 odst. 1, zmocní soud k jejímu svolání kvalifikované akcionáře, kteří o to požádají, a současně je zmocní ke všem jednáním za společnost, která s valnou hromadou souvisejí; uzná-li to za vhodné, může soud i bez návrhu zároveň určit předsedu valné hromady (první odstavec). Pozvánka na valnou hromadu obsahuje výrok rozhodnutí soudu podle odstavce 1 včetně údaje, který soud rozhodnutí vydal a kdy se stalo vykonatelným. Ustanovení §367 týkající se pozvánky se použije obdobně; kvalifikovaní akcionáři jsou oprávněni vyžádat si výpis z evidence zaknihovaných cenných papírů pro účely valné hromady jimi svolané (druhý odstavec). Náklady spojené s konáním valné hromady nese společnost; za splnění této povinnosti ručí společně a nerozdílně členové představenstva nebo správní rady. Zmocnění akcionáři mají vůči společnosti právo na náhradu nákladů soudního řízení a dalších účelně vynaložených nákladů (třetí odstavec).
[34] Podle §402 odst. 1 z. o. k. valnou hromadu svolává představenstvo nebo správní rada alespoň jednou za účetní období, ledaže stanovy určí, že valná hromada má být svolána častěji.
b) Právní posouzení věci
[35] Nejvyšší soud je ve své rozhodovací praxi dlouhodobě ustálený v názoru, podle kterého je usnesení valné hromady (ač trpící vadou, pro niž by bylo možné vyslovit jeho neplatnost) platné, dokud není pravomocným rozhodnutím soudu vyslovena jeho neplatnost (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4439/2018, ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1407/2019, nebo ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3045/2020).
[36] Tento náhled Nejvyšší soud potvrdil i v usnesení ze dne 10. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5544/2017, v němž vyslovil (v poměrech řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku) závěr, podle kterého je i v případech, kdy je přezkoumávána platnost rozhodnutí o volbě člena statutárního orgánu, za spolek v řízení oprávněna jednat osoba, jejíž volba je návrhem na zahájení řízení zpochybněna.
[37] V kontextu této rozhodovací praxe by se mohlo zdát, že názor odvolacího soudu, přijatý v poměrech projednávané věci, je správný. Odvolací soud totiž vyšel z toho, že předsedkyně představenstva byla na valné hromadě společnosti 11. 7. 2019 odvolána z funkce, a tak již za společnost v řízení není oprávněna jednat (na čemž nic nemění ani probíhající řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady o jejím odvolání z funkce probíhající u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 195/2019, jelikož toto řízení doposud nebylo pravomocně skončeno a neplatnost usnesení o odvolání předsedkyně představenstva prozatím nebyla pravomocně vyslovena).
[38] Dovolání je přesto důvodné.
[39] V poměrech projednávané věci totiž nelze přehlédnout předmět a průběh řízení, ve kterém bylo vydáno usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2019, č. j. 14 Cmo 193/2019-183, jež je napadeno žalobou pro zmatečnost.
[40] Navrhovatel se svým návrhem domáhal zmocnění ke svolání valné hromady, na jejímž programu bylo – mimo jiné – právě odvolání stávajícího představenstva společnosti (včetně předsedkyně představenstva) a volba nových členů představenstva. Řízení přitom probíhalo tak, že navrhovatel svolal valnou hromadu poté, co byl k jejímu svolání nepravomocně zmocněn usnesením Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 79 Cm 168/2018-81, a takto svolaná valná hromada (před tím, než bylo meritorně rozhodnuto o odvolání, které podala společnost jednající předsedkyní představenstva) přijala navržená usnesení. Nato dcera a neteř navrhovatele – jednající za společnost jako nově zvolené členky představenstva – vzaly odvolání zpět, a tak bylo odvolací řízení usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 10. 2019, č. j. 14 Cmo 193/2019-183, zastaveno.
[41] Pokud by byl za těchto okolností přijat závěr, podle něhož je odvolání podané společností, za kterou (v řízení o žalobě pro zmatečnost) jednala předsedkyně představenstva, odvoláním podaným osobou, která za společnost v řízení nebyla oprávněna vystupovat (a proto je namístě řízení pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení zastavit), šlo by o odepření spravedlnosti ( denegatio iustitiae ).
[42] V řízení o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady se totiž před soudem vypořádává (hmotně)právní „kompetenční konflikt“ probíhající uvnitř akciové společnosti; a sice konflikt mezi (kvalifikovaným) akcionářem, který se domáhá svolání valné hromady s určitým programem (§368 z. o. k.), stojícím na jedné straně, a statutárním orgánem, do jehož působnosti svolávání valné hromady v akciové společnosti obecně patří (§402 odst. 1 z. o. k.) a který neuposlechl dřívější výzvu (kvalifikovaného) akcionáře ke svolání valné hromady (§367 z. o. k.), na straně druhé.
[43] Jestliže se přitom jedná o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady, na níž mají být odvoláni stávající a zvoleni noví členové představenstva, jsou (musejí být) z jednání za společnost v tomto soudním řízení (tj. v řízení o zmocnění akcionáře ke svolání této valné hromady) vyloučeni právě nově zvolení členové představenstva. Je tomu tak proto, že jejich zájmy jsou – s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán (k tomu v obecné rovině viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, uveřejněné pod číslem 1/2023 Sb. rozh. obč.) – v rozporu se zájmy společnosti (§21 odst. 4 o. s. ř.). A to z toho důvodu, že procesní úspěch společnosti v řízení o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady, na níž mají být (resp. byli) zvoleni noví členové představenstva, by znamenal, že akcionář není (resp. nebyl) zmocněn ke svolání této valné hromady, a že je tak volba nových členů představenstva stižena vadou.
[44] Pokud by tedy v řízení o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady, na níž mají být (anebo již byli) odvoláni stávající a zvoleni noví členové představenstva, jednali za společnost nově zvolení členové představenstva, šlo by o případ, kdy účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen [§229 odst. 1 písm. c) o. s. ř.]. Při striktním lpění na tom, že je usnesení valné hromady svolané s odkazem na nepravomocné zmocnění akcionáře, kterým byli odvoláni stávající (dřívější) členové představenstva platné, dokud není pravomocným rozhodnutím soudu vyslovena jeho neplatnost, by tuto zmatečnostní vadu ovšem neměl kdo uplatnit.
[45] Vnitřní rozpornost popsaného přístupu pak jen podtrhuje skutečnost, že řízení o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady je řízením o statusové věci právnické osoby ve smyslu §27 z. ř. s. Výrok pravomocného rozhodnutí soudu, kterým akcionáře zmocní ke svolání valné hromady, je závazný pro každého, a tak je přezkum „správnosti“ takového rozhodnutí vyhrazen pouze řízením o mimořádných opravných prostředcích uplatněných proti tomuto rozhodnutí (ve vztahu k účinkům právní moci rozhodnutí o jmenování hmotněprávního opatrovníka obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2023, sp. zn. 27 Cdo 3039/2022). Mimořádné opravné prostředky by však za společnost – jak již bylo řečeno v předešlém odstavci – neměl kdo podat, a tak by byl přezkum „správnosti“ pravomocného rozhodnutí o zmocnění akcionáře ke svolání valné hromady zcela vyloučen ze soudního přezkumu.
[46] Postup odvolacího soudu, který zastavil řízení o odvolání, které jménem společnosti podala předsedkyně představenstva, a to v řízení o žalobě pro zmatečnost, jejímž prostřednictvím je napadena skutečnost, že Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 30. 10. 2019, č. j. 14 Cmo 193/2019-183, zastavil „původní“ odvolací řízení poté, kdy za společnost vzaly odvolání zpět dcera a neteř navrhovatele, které byly členkami představenstva zvoleny na valné hromadě, k jejímuž svolání mělo celé řízení směřovat, tak není správný.
c) Shrnutí
[47] Jelikož právní posouzení věci není správné a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. byl dovolatelkou uplatněn právem, Nejvyšší soud – aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a aniž se zabýval zbývajícími dovolacími otázkami – zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu (§243e odst. 1 o. s. ř.) a věc odvolacímu soudu vrátil k dalšímu řízení (§243c odst. 2 věta první o. s. ř.).
[48] Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem, §226 odst. 1 o. s. ř.).
[49] V novém rozhodnutí bude rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 7. 2023
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu