ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.1457.2023.1
sp. zn. 27 Cdo 1457/2023-153
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně FALTOMSTAV s. r. o. v likvidaci , se sídlem v Praze 6, Jednořadá 1051/53, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 06230547, proti žalované Veronice Novotné , narozené 23. 2. 1977, bytem v Praze 4, Do Koutů 2245/8, PSČ 143 00, zastoupené Mgr. Karlem Kadlecem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Vojtěšská 232/15, PSČ 110 00, o zaplacení 739.315,09 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 171/2021, o dovolání Bohumila Faltuse , narozeného 18. 4. 1960, bytem v Chrudimi, Resslerovo náměstí 77, PSČ 537 01, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Štefánikova 75/48, PSČ 150 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 3. 2023, č. j. 4 Cmo 25/2023-130, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Dovolatel je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Dovolatel je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení 7.175,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 5. 3. 2021 se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení 739.315,09 Kč s příslušenstvím s tím, že jako jednatelka a současně jediná společnice žalobkyně použila peněžní prostředky v rozporu s péčí řádného hospodáře k vybavení své vlastní domácnosti.
[2] Podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne 25. 3. 2021 (č. l. 27) oznámil Bohumil Faltus (dále též jen „B. F.“) vstup do řízení jako vedlejší účastník na straně žalobkyně. Svůj návrh odůvodnil tím, že je bývalým jednatelem žalobkyně, který byl rozhodnutím žalované jako jediné společnice při výkonu působnosti valné hromady ze dne 4. 3. 2021 odvolán z funkce, přičemž řízení o vyslovení neplatnosti tohoto rozhodnutí je vedeno u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 80 Cm 33/2021.
[3] Žalobkyně se vstupem vedlejšího účastníka nesouhlasí a podáním ze dne 2. 7. 2021 (č. l. 67) soudu navrhla, aby vstup B. F. do řízení „zamítl“.
[4] Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 7. 2021, č. j. Ncp 468/2021-74, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy (první výrok) a po právní moci usnesení postoupil věc k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému (druhý výrok).
[5] Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 8. 2022, č. j. 73 Cm 171/2021-103, nepřipustil vstup B. F. do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně.
[6] Vrchní soud v Praze k odvolání vedlejšího účastníka v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně.
[7] Proti usnesení odvolacího soudu podal B. F. dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
[8] Nevyšší soud úvodem předesílá, že dovolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, neboť ten, kdo usiluje o postavení vedlejšího účastníka řízení, je osobou oprávněnou podat dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o jeho právu nebo povinnosti – tedy o nepřipuštění jeho účasti v řízení (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 644/2014, uveřejněné pod číslem 94/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. 27 Cdo 2616/2019).
[9] Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na dovolatelem zpochybněných závěrech, že „pokračování vedlejšího účastenství na straně žalobkyně … brání vícekrát výslovně vyjádřený nesouhlas žalobkyně“ a že neexistuje právní, ale „výlučně“ majetkový zájem dovolatele na výsledku sporu.
[10] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu přijaté při výkladu §93 o. s. ř. se (mimo jiné) podává, že:
1) Vedlejší účastník se stává vedlejším účastníkem okamžikem svého vstupu do řízení, a to i bez výslovného souhlasu jím podporovaného účastníka.
2) Vedlejší účastenství v řízení nelze založit a udržet proti vůli účastníka, který má být tím, kdo do řízení jako vedlejší účastník vstoupil, v řízení podporován. Jestliže to byl právě podporovaný účastník, který nesouhlasil s tím, aby další subjekt vystupoval jako vedlejší účastník řízení na jeho straně, pak tím, že tento nesouhlas v řízení uplatnil, vedlejší účastenství ukončil [postup podle §93 odst. 2 věty druhé o. s. ř. je namístě, jde-li o návrh (nesouhlas) někoho jiného než toho účastníka, kterého má vedlejší účastník v řízení podporovat].
Srovnej za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 644/2019, ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. 24 Cdo 1045/2020, a v nich citovanou judikaturu.
[11] Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že vyslovila-li žalobkyně nesouhlas s tím, aby ji dovolatel v řízení podporoval, ukončila tím jeho vedlejší účastenství v tomto řízení.
[12] Namítá-li dovolatel, že nelze pohlížet na nesouhlas s jeho vstupem do řízení vyslovený likvidátorkou žalobkyně „jako na řádné právní jednání“, přehlíží, že vstupem do likvidace přešlo na likvidátorku oprávnění zastupovat žalobkyni (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2232/2022).
[13] Dovolání není přípustné ani pro řešení v dovolání formulované otázky existence právního zájmu dovolatele jako vedlejšího účastníka na výsledku sporu, neboť její posouzení se nemůže projevit v poměrech dovolatele založených napadeným rozhodnutím.
[14] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 15. 11. 2023
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu