ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.2554.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 2554/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala v právní věci navrhovatelky S. I. H. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Pavlínou Fojtíkovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze 4, Pobočná 1395/1, PSČ 141 00, o změnu zápisu v obchodním rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. B 17184, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2022, sp. zn. 7 Cmo 269/2021, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2022, sp. zn. 7 Cmo 269/2021, se mění takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 8. 2021, č. j. B 17184/RD74/MSPH, Fj 350393/2021/MSPH, se v části zápisu dne zániku členství a funkce J. N., narozeného XY, jako předsedy představenstva navrhovatelky, V. H., narozeného XY, jako člena představenstva navrhovatelky, a Z. S., narozeného XY, jako předsedy dozorčí rady navrhovatelky, mění tak , že jako den zániku členství a funkce J. N. se zapisuje XY, jako den zániku členství a funkce V. H. se zapisuje 29. 6. 2021 a jako den zániku členství a funkce Z. S. se zapisuje 16. 6. 2021.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Návrhem došlým soudu dne 22. 7. 2021 se navrhovatelka domáhá změny zápisu v obchodním rejstříku, jejímž předmětem je „zápis znovuzvolení“ předsedy představenstva J. N. (dále jen „J. N.“), člena představenstva V. H. (dále jen „V. H.“) a předsedy dozorčí rady Z. S. (dále jen „Z. S.“), přičemž jako den zániku členství (a případně i funkce) jmenovaných ve volených orgánech navrhovatelky má být v případě V. H. a Z. S. zapsán 29. 6. 2021, kdy valná hromada navrhovatelky rozhodla o jejich odvolání z funkce a v případě J. N. 21. 6. 2021, kdy mu funkce zanikla uplynutím desetiletého funkčního období.
[2] Městský soud v Praze (dále jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne 12. 8. 2021, č. j. B 17184/RD74/MSPH, Fj 350393/2021/MSPH, vymazal J. N. a V. H. z představenstva navrhovatelky a Z. S. z dozorčí rady navrhovatelky a zapsal zánik jejich funkce a členství v představenstvu a dozorčí radě. Jako den zániku jejich funkce a členství zapsal u J. N. 21. 9. 2016, u V. H. 28. 5. 2017 a u Z. S. 16. 9. 2016.
[3] Rejstříkový soud vyšel (mimo jiné) z toho, že:
1) J. N. byl členem představenstva navrhovatelky zvolen dne 16. 6. 2011 s účinností k 21. 6. 2011 a V. H. byl členem představenstva zvolen 28. 2. 2012.
2) V době zvolení J. N. a V. H. členy představenstva navrhovatelky a Z. S. členem dozorčí rady navrhovatelky její stanovy určovaly, že funkční období členů představenstva a dozorčí rady je pět let.
3) Notářským zápisem sepsaným dne 19. 5. 2014, jménem JUDr. Ivy Šídové, notářky v Praze, její zástupkyní Mgr. Kateřinou Jarošovou, notářskou kandidátkou, pod běžným číslem NZ 175/2014, bylo přijato rozhodnutí jediného akcionáře navrhovatelky, jímž bylo přijato úplné znění stanov společnosti, v nichž bylo funkční období členů představenstva a dozorčí rady nově upraveno jako časově neomezené (dále jen „stanovy 2014“).
4) Notářským zápisem sepsaným dne 17. 3. 2020, jménem JUDr. Ivy Šídové, notářky v Praze, její zástupkyní Mgr. Kateřinou Jarošovou, notářskou kandidátkou, pod běžným číslem NZ 84/2020, bylo osvědčeno přijetí usnesení valné hromady navrhovatelky, jímž byla schválena změna stanov, tak, že nově bylo funkční období členů představenstva a dozorčí rady upraveno jako desetileté (dále jen „stanovy 2020“).
5) Valná hromada navrhovatelky konaná 29. 6. 2021 odvolala V. H. z představenstva a Z. S. z dozorčí rady navrhovatelky a zvolila J. N. a V. H. členy představenstva a Z. S. členem dozorčí rady navrhovatelky.
[4] Na takto ustaveném základu rejstříkový soud dovodil, že neomezená délka funkčního období dle stanov 2014, případně desetiletá délka funkčního období podle stanov 2020, se použije až pro členy představenstva a dozorčí rady zvolené po přijetí stanov 2014, případně po přijetí stanov 2020.
[5] Poté rejstříkový soud uzavřel, že upravovaly-li stanovy navrhovatelky v době zvolení J. N. a V. H. členy představenstva navrhovatelky a Z. S. členem dozorčí rady navrhovatelky funkční období jako pětileté a zároveň stanovy 2014 ani stanovy 2020 neobsahovaly ujednání, podle něhož by se v nich určená délka funkčního období členů představenstva a dozorčí rady měla použít i na členy představenstva a dozorčí rady zvolené před přijetím stanov 2014 nebo stanov 2020, pak bylo funkční období J. N., V. H. a Z. S. pětileté a jejich členství v příslušných orgánech zaniklo (popořadě) 21. 9. 2016, 28. 5. 2017 a 16. 9. 2016.
[6] Přestože společnost předložila rejstříkovému soudu smlouvy o výkonu funkce J. N., V. H. a Z. S. obsahující ujednání o tom, že délka funkčního období členů volených orgánů se určí dle aktuálního znění stanov společnosti (dále jen „smlouvy o výkonu funkce“), dospěl rejstříkový soud k názoru, podle kterého „v nich obsažená formulace retroaktivitu stanov nezakládá, protože pro schválení smlouvy o výkonu funkce není kvalifikovaná forma veřejné listiny, jako je to je tomu při přijetí změny stanov.“ Nadto měl rejstříkový soud „důvodné pochybnosti“, zda „datum uvedené na smlouvách o výkonu funkce odpovídá době, kdy byly skutečně uzavřeny“.
[7] K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně v napadené části, kterou bylo rozhodnuto o zápisu dnů zániku funkce vymazávaných osob, potvrdil.
[8] Odvolací soud doplnil dokazování obsahem spisu a konstatoval, že Z. S. byl členem dozorčí rady zvolen 16. 6. 2011. V ostatním vyšel ze skutkových zjištění učiněných rejstříkovým soudem.
[9] Obecně podle odvolacího soudu platí, že k účinnosti smlouvy dochází dnem jejího uzavření a z hlediska její účinnosti jsou strany smlouvy vázány zásadně do budoucna. Retroaktivní účinky smlouvy pak lze podle názoru odvolacího soudu založit pouze dohodou smluvních stran, které jsou „pány smlouvy“. To platí i v případě stanov akciové společnosti, jež jsou svou povahou smlouvou sui generis .
[10] V projednávané věci stanovy 2014 ani stanovy 2020 „retroaktivitu“ nezakládaly a námitka společnosti, podle níž smlouvy o výkonu funkce určovaly, že délka funkčního období odpovídá vždy aktuálnímu znění stanov, tak není důvodná.
[11] Odvolací soud se tak ztotožnil s názorem rejstříkového soudu, podle něhož se ujednání stanov 2014 ani stanov 2020, týkající se délky funkčního období, neprojeví na délce funkčního období J. N., V. H. a Z. S. Žádné ujednání stanov 2014 ani stanov 2020 totiž neurčuje, že by „měly působit zpětně“. Neomezené funkční období dle ujednání stanov 2014 se vztahuje až na členy představenstva a dozorčí rady zvolené po přijetí stanov 2014 a desetileté funkční období dle ujednání stanov 2020 se vztahuje až na členy představenstva a dozorčí rady zvolené po přijetí stanov 2020.
[12] Vzhledem k tomu, že řízení v projednávané věci bylo možno zahájit i bez návrhu, byl odvolací soud přesvědčen, že rejstříkový soud správně rozhodl o zápisu skutečných dnů zániku členství a funkcí J. N., V. H. a Z. S. ve volených orgánech navrhovatelky.
II. Dovolání
[13] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí (posuzováno podle obsahu dovolání) na vyřešení otázky hmotného práva, zda změna stanov akciové společnosti, o níž rozhodla valná hromada, spočívající ve zkrácení funkčního období členů volených orgánů, působí bez dalšího i vůči (stávajícím) členům volených orgánů akciové společnosti, jejichž funkční období již započalo, která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena.
[14] Dovolatelka namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu změnil tak, že návrhu vyhoví.
[15] Nesprávnost napadeného rozhodnutí dovolatelka spatřuje v tom, že požadavek, aby stanovy obsahovaly „přechodná ustanovení“, jak naznačuje odvolací soud, nevyplývá z právních předpisů.
[16] Naopak §431 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“), výslovně uvádí, že změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada (kromě tam vypočtených výjimek), nabývají účinnosti okamžikem rozhodnutí valné hromady. Odvolací soud podle mínění dovolatelky tuto úpravu zcela opomenul.
[17] Argumentuje-li odvolací soud smluvní povahou stanov, pak podle názoru dovolatelky přehlíží, že stanovy dovolatelky mají smluvní povahu toliko ve vztahu k akcionářům dovolatelky. Ve vztahu k členům představenstva mají stanovy navrhovatelky představovat „závazná pravidla pro výkon funkce“, jejichž změny jsou vůči členům volených orgánů dovolatelky účinné okamžikem jejich (účinného) přijetí.
[18] Dovolatelka nadto míní, že dovolací soud pochybil, nepoužil-li §439 odst. 3 z. o. k., podle kterého platí, že neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, že byla pro každého jednotlivého člena představenstva sjednána na 1 rok; v případě rozporu mezi stanovami a smlouvou o výkonu funkce platí délka funkčního období sjednaná ve smlouvě o výkonu funkce.
[19] Vzhledem k tomu, že smlouvy o výkonu funkce upravovaly délku funkčního období tak, že odkazovaly vždy na aktuální délku funkčního období ujednaného ve stanovách (a smlouvy o výkonu funkcí byly schváleny 100 % hlasů akcionářů), je dovolatelka přesvědčena, že funkční období J. N., V. H. a Z. S. se řídilo zněním stanov 2020.
[20] Konečně dovolatelka připomíná závěry Ústavního soudu formulované v nálezu ze dne 13. 9. 2016, sp. zn. I ÚS 190/15, podle nichž platí, že chtějí-li obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, protože jde o soudcovské dotváření práva proti zájmům soukromých osob. Dovolatelka je přesvědčena, že odvolací soud neuvádí žádné přesvědčivé argumenty pro své závěry, které „jsou bezpochyby proti soukromoprávním zájmům navrhovatelky, jejích akcionářů, členů orgánů i třetích osob, které s navrhovatelkou mají jakékoliv právní vztahy.“
III. Přípustnost dovolání
[21] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
[22] Dovolání je podle §237 o. s. ř. přípustné pro řešení dovolatelkou formulované otázky, která v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena.
IV. Důvodnost dovolání
a) Použitá právní úprava
[23] Vzhledem ke skutečnosti, že jediný akcionář dovolatelky přijal stanovy 2014 rozhodnutím z 19. 5. 2014, respektive valná hromada dovolatelky přijala stanovy 2020 rozhodnutím ze 17. 3. 2020, Nejvyšší soud věc posoudil podle zákona o obchodních korporacích ve znění účinném do 31. 12. 2020 (viz čl. XVI zákona č. 33/2020 Sb.).
[24] Podle §431 z. o. k. v případě, že valná hromada rozhoduje o štěpení akcií či spojení více akcií do jedné, o změně formy nebo druhu akcií anebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií či její změně, nabývá změna stanov účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku (odstavec první). Ostatní změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti okamžikem jejího rozhodnutí, ledaže z tohoto rozhodnutí nebo z tohoto zákona plyne, že nabývají účinnosti později (odstavec druhý).
b) Právní posouzení věci
[25] Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (přijaté až po vydání napadeného rozhodnutí) se podává, že:
1) Stanovy akciové společnosti mají povahu smlouvy sui generis , která se od jiných typů smluv liší zejména tím, že se jí z vůle zakladatelů (smluvních stran) zakládá nová právnická osoba, jejíž právní poměry upravuje, a že vedle stran této smlouvy zavazuje (po jejím vzniku) i jí založenou společnost, členy jejích (volených) orgánů, jakož i další osoby, které se posléze stanou (ať už derivativně či originárně) společníky (akcionáři) společnosti.
2) Vzhledem ke smluvní povaze stanov je při posuzování časových účinků rozhodnutí valné hromady o změně stanov, které prodlužuje funkční období členů volených orgánů, namístě vycházet především z obecných principů smluvního práva týkajících se účinnosti dohod o změnách v obsahu závazků. Obecně platí, že nedohodnou-li se strany jinak, započne změna v obsahu závazků (§1901 o. z.) vyvolávat zamýšlené právní účinky okamžikem, kdy dohoda stran o změně závazků nabude účinnosti (ve vztahu k uzavírání smluv viz §1745 o. z.). Obdobné pravidlo konstruuje zákonodárce i ve vztahu ke změně stanov, o které rozhoduje valná hromada, neboť i ve vztahu ke změně této smlouvy ( sui generis ) zásadně – nestanoví-li zákon jinak – platí, že změna stanov, o níž rozhoduje valná hromada, nabývá účinnosti okamžikem, v němž je rozhodnutí valné hromady přijato, či pozdějším okamžikem, který z rozhodnutí valné hromady o změně stanov vyplývá (§431 odst. 2 z. o. k.).
3) Valná hromada (jediný akcionář) může členy volených orgánů v zásadě kdykoli, bez udání důvodu a s okamžitou účinností odvolat z funkce, a to i před koncem jejich funkčního období.
4) Vztah mezi obchodní korporací a členem jejího voleného orgánu je vztahem smluvním, jenž nemůže vzniknout, aniž by člen voleného orgánu projevil svou vůli (vyslovil souhlas) se členem voleného orgánu obchodní korporace stát. Je-li prodlouženo funkční období člena voleného orgánu, dochází tím k překročení souhlasu, který člen při svém zvolení udělil. Má-li být prodloužení funkčního období člena voleného orgánu obchodní korporace vůči němu účinné, musí s ním souhlasit stejně, jako by byl opětovně zvolen. Souhlas s prodloužením funkčního období pak může člen voleného orgánu projevit i konkludentně (kupříkladu postačí pouze to, že bude ve výkonu funkce člena voleného orgánu pokračovat i poté, kdy by jeho původní funkční období již uplynulo).
5) Mění-li se stanovy akciové společnosti rozhodnutím valné hromady, je změna stanov, spočívající v prodloužení funkčního období členů jejích volených orgánů, vůči stávajícím i budoucím členům volených orgánů společnosti účinná zásadně okamžikem, kdy o ní valná hromada rozhodla, není-li v rozhodnutí valné hromady, zákoně či ve stanovách uvedeno jinak.
[26] K tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2023, sp. zn. 27 Cdo 1915/2022, rovněž přijaté ve věci navrhovatelky, a judikaturu v něm uvedenou.
[27] Argumenty, jimiž Nejvyšší soud odůvodnil závěry citovaného rozhodnutí, platí obdobně i pro situaci, kdy je funkční období členů volených orgánů, kteří jsou voleni valnou hromadou (či jiným orgánem, který k tomu opravňují stanovy) zkracováno. Shora uvedené závěry se tak obdobně prosadí i při posuzování účinnosti změny stanov, která má za následek zkrácení funkčního období členů volených orgánů, vůči členům volených orgánů, jejichž funkční období již započalo. Jelikož valná hromada může členy volených orgánů kdykoli odvolat, není podmínkou účinnosti zkrácení funkčního období jejich souhlas.
[28] Lze proto uzavřít, že mění-li se stanovy akciové společnosti rozhodnutím valné hromady, je změna stanov, spočívající ve zkrácení funkčního období členů jejích volených orgánů, kteří jsou voleni valnou hromadou (či jiným orgánem, jenž k tomu opravňují stanovy), vůči stávajícím i budoucím členům volených orgánů společnosti účinná zásadně okamžikem, kdy o ní valná hromada rozhodla, není-li v rozhodnutí valné hromady, zákoně či ve stanovách uvedeno jinak.
[29] Na tomto místě se sluší dodat, že zkrácení funkčního období nemůže mít za následek zánik funkce člena voleného orgánu se zpětnou účinností (retroaktivně). Je-li funkční období členů volených orgánů zkráceno tak, že účinností rozhodnutí o zkrácení funkčního období by některým (nebo všem) z nich funkční období zaniklo „zpětně“, má takové rozhodnutí za následek odvolání těchto členů volených orgánů z funkce k okamžiku účinnosti rozhodnutí o zkrácení funkčního období členů volených orgánů.
[30] Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že nejprve bylo funkční období J. N., V. H. a Z. S. prodlouženo podle stanov 2014 na neomezenou dobu (a jejich funkce tak nezanikly uplynutím pěti let od jejich zvolení) a následně bylo jejich funkční období zkráceno podle stanov 2020 na deset let. Bylo-li přitom funkční období jmenovaných desetileté, pak J. N. a Z. S. funkce zanikla uplynutím deseti let od jejich zvolení – J. N. dne 21. 6. 2021 a Z. S. dne 16. 6. 2021. V. H. funkce zanikla jeho odvoláním valnou hromadou navrhovatelky dne 29. 6. 2021.
c) Shrnutí rozhodnutí
[31] Jelikož řešení dovoláním otevřené otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, přičemž dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout, Nejvyšší soud podle §243d odst. 1 písm. b) o. s. ř. usnesení odvolacího soudu změnil tak, že jako den zániku členství a funkce J. N. a V. H. v představenstvu navrhovatelky a jako den zániku členství a funkce Z. S. v dozorčí radě navrhovatelky do obchodního rejstříku zapsal u J. N. a Z. S. dny, kdy jim funkční období zaniklo uplynutím deseti let ode dne jejich zvolení a u V. H. jako den zániku jeho funkce zapsal den, kdy byl valnou hromadou navrhovatelky z funkce odvolán.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 5. 2023
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu