ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.2987.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 2987/2022-644
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně I. T., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Vymazalem, advokátem, se sídlem v Liberci, Valdštejnská 381/6, PSČ 460 01, proti žalovanému Bytovému družstvu I. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupenému Mgr. Davidem Satke, advokátem, se sídlem v Praze, Myslíkova 284/32, PSČ 120 00, o zaplacení 406.785 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci pod sp. zn. 38 Cm 73/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2022, č. j. 6 Cmo 188/2021-590, takto:
Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2022, č. j. 6 Cmo 188/2021-590, jakož i rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 19. 4. 2021, č. j. 38 Cm 73/2016-548, ve výrocích I. a III., se ruší a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Žalobou doručenou soudu 21. 9. 2016 se žalobkyně domáhala zaplacení 532.462 Kč příslušenstvím jako vypořádacího podílu (dále jen „první nárok“) v Bytovém družstvu I. (dále jen „družstvo“) a zaplacení 108.002 Kč s příslušenstvím jako nároku na vrácení vkladů do fondu družstva.
[2] Rozsudkem ze dne 16. 4. 2018, č. j. 38 Cm 73/2016-242, Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci žalobě vyhověl co do částky 18.260 Kč s příslušenstvím (výrok I.), v částce 622.204 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III.).
[3] K odvolání žalobkyně a žalovaného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 9. 3. 2020, č. j. 6 Cmo 310/2018-296, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. co do částky 10.968 Kč s příslušenstvím potvrdil, ve výroku III. a ve výroku II. co do částky 532.460 Kč s příslušenstvím (coby prvního nároku) zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (první výrok) a co do částky 7.292 Kč řízení o odvolání zastavil (druhý výrok).
[4] Následně rozsudkem ze dne 19. 4. 2021, č. j. 38 Cm 73/2016-548, Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 406.785 Kč s příslušenstvím (výrok I.), co do částky 125.675 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky III. až V.).
[5] Soud prvního stupně mimo jiné vyšel z toho, že:
1) Družstvo je právnickou osobou vzniklou dne 23. 3. 2006.
2) „Počátkem roku 2007“ uzavřel žalovaný s žalobkyní smlouvu o rezervaci jednotky č. XY „v budově F v XY“ (dále jen „družstevní byt“), kterou se družstvo zavázalo, že pro žalobkyni „bude družstevní byt blokovat“ a žalobkyně se zavázala, že družstvu uhradí 40.000 Kč a 68.002 Kč „jako akontaci na pořízení bytové jednotky“.
3) Žalobkyně 6. 4. 2007 uhradila žalovanému 2.500 Kč jako základní členský vklad a následně 4. 6. 2007 uhradila žalovanému 37.500 Kč a 14. 5. 2007 uhradila 70.502 Kč do fondů žalovaného.
4) Žalobkyně se 9. 5. 2008 stala členkou družstva na základě písemné přihlášky z 9. 5. 2008 a uhrazení základního členského vkladu ve výši 2.500 Kč.
5) Družstvo a žalobkyně uzavřeli 9. 5. 2008 smlouvu o přidělení družstevní jednotky, kterou se družstvo zavázalo umožnit žalobkyni užívání družstevního bytu a bezúplatně převést na žalobkyni vlastnické právo k družstevnímu bytu při splnění stanovených podmínek, a kterou se žalobkyně zavázala uhradit další členský vklad ve výši 1.303.178 Kč, a to ve 240 měsíčních splátkách po 9.658 Kč. Dále se žalobkyně zavázala k úhradě mimořádného příspěvku do nedělitelného fondu ve výši 11.223 Kč, do úvěrového fondu ve výši 26.489 Kč, do marketingového fondu ve výši 53.030 Kč a do rizikového fondu ve výši 18.260 Kč, jakož i k povinnosti měsíčně přispívat částkou 45 Kč do fondu oprav a údržby a částkou 2.230 Kč do provozního fondu na úhradu záloh na služby.
6) Pravidelná měsíční splátka ve výši 9.658 Kč podle smlouvy o přidělení družstevní jednotky zahrnovala platbu na další členský vklad ve výši 5.429,91 Kč (po zaokrouhlení 5.430 Kč) a platbu na dluhovou službu ve výši 4.228 Kč, která se „měnila v čase dle výše úrokové sazby u dlouhodobého bankovního úroku žalovaného“.
7) Žalobkyně užívala družstevní byt od 1. 8. 2009 do 30. 9. 2014, aniž by za užívání bytu hradila nájemné. Po celou dobu užívání družstevního bytu žalobkyně hradila pouze částky označené v měsíčních předpisech plateb jako „hypotéka byt“.
8) Žalobkyně platila družstvu na měsíčních splátkách v období od srpna 2009 do května 2010 8.895 Kč, od června 2010 do května 2011 8.632 Kč, od června 2011 do prosince 2012 8.696 Kč a od ledna 2013 do září 2014 8.462 Kč. Celkem tak žalobkyně zaplatila družstvu na pravidelných měsíčních splátkách 535.460 Kč, z čehož na další členský vklad připadlo 336.654 Kč a na platby do úvěrového fondu připadlo 198.806 Kč.
9) Žalobkyně tak splnila svou vkladovou povinnost v rozsahu 339.154 Kč (2.500 Kč na základní členský vklad a 336.654 Kč na další členský vklad).
10) Členská schůze družstva konaná 29. 8. 2014 schválila nové znění stanov družstva, s jejichž zněním žalobkyně nesouhlasila.
11) Pro nesouhlas se změnou stanov zaslala družstvu oznámení o vystoupení z družstva datované 16. 9. 2014, které bylo družstvu doručeno 22. 9. 2014, v důsledku čehož členství žalobkyně v družstvu zaniklo 30. 9. 2014.
12) Určení výše vypořádacího podílu upravoval článek 21 stanov družstva ve znění ze dne 15. 2. 2006 (dále též jen „stanovy“) tak, že se vypořádací podíl rovná již splacenému dalšímu členskému vkladu, od kterého se odečte manipulační poplatek ve výši 1.000 Kč, částka odpovídající souhrnné výši plateb, které by byl člen povinen zaplatit do fondu členských podílů a do úvěrového fondu, kdyby jeho členství nezaniklo, a jejichž splatnost nastala v době od zániku členství do dne vzniku nároku na výplatu vypořádacího podílu, a také částka odpovídající nájemnému, které by za užívání jednotky platil nájemce (který není členem družstva) za užívání družstevního bytu za dobu od převzetí do předání družstevního bytu.
13) Splatnost vypořádacího podílu upravoval článek 21 stanov družstva tak, že nárok na výplatu vypořádacího podílu vzniká v den následující po dni, kdy příslušná jednotka bude přidělena jinému členovi družstva, a ten zaplatí tu část dalšího členského vkladu, která měla být do té doby zaplacena bývalým členem podle smlouvy o přidělení jednotky, nikdy ne však dříve, než bývalý člen vyklidí a předá jednotku.
14) Tržní hodnota (obvyklá cena) družstevního podílu žalobkyně ke dni 30. 9. 2014 dle znaleckého posudku č. 160/8/2020/1 (dále jen „znalecký posudek“) vyhotoveného Ing. Blankou Vorlíčkovou (dále jen „znalkyně“) činila 406.785 Kč. Při určení obvyklé ceny znalkyně postupovala tak, že ze zjištěné tržní hodnoty majetkového práva žalobkyně užívat byt ve výši 1.370.809 Kč odečetla částku 966.524 Kč představující žalobkyní dosud neuhrazenou část dalšího členského vkladu. K výsledné částce 404.285 Kč představující „tržní hodnotu splacené části dalšího členského vkladu“ pak přičetla základní členský vklad ve výši 2.500 Kč
[6] Na takto ustaveném základě soud prvního stupně konstatoval, že vztahy mezi žalobkyní a družstvem upravovaly stanovy družstva ze dne 15. 2. 2006, neboť k přijetí stanov ze dne 21. 9. 2009 nedošlo, protože rozhodnutí o jejich přijetí bylo nicotné, a změna stanov ze dne 29. 8. 2014 není pro žalobkyni účinná podle §613 odst. 1 písm. a) z. o. k., neboť žalobkyně pro nesouhlas s touto změnou z družstva vystoupila.
[7] Ustanovení článku 21 stanov ohledně určení výše a splatnosti vypořádacího podílu byla v rozporu s kogentní úpravou §748 a §749 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“), a na základě §777 z. o. k. tak byla ex lege zrušena.
[8] Podle názoru soudu prvního stupně tak stanovy neupravovaly výši ani splatnost vypořádacího podílu a pro jejich určení je nutné použít úpravu §748 a 749 z. o. k.
[9] V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. 27 Cdo 5168/2017, uveřejněný pod číslem 67/2019 Sb. rozh. obč.) soud prvního stupně uzavřel, že žalobkyni svědčí právo na vypořádací podíl ve výši skutečné hodnoty jejího členského podílu, a to (podle provedeného dokazování) 406.785 Kč.
[10] Ke splatnosti vypořádacího podílu pak soud prvního stupně uvedl, že ta v souladu s §749 odst. 1 z. o. k. nastala dne 31. 3. 2015, tj. po uplynutí tříměsíční lhůty od 31. 12. 2014, kdy byla nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu podle §623 z. o. k.
[11] K odvolání družstva Vrchní soud v Praze napadeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně „v napadené části“ ve výrocích I., III. a V. potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
[12] Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a na tomto skutkovém základě uzavřel, že:
1) Vypořádání mezi družstvem a členem družstva, jehož členství zaniklo, má být poctivé a hodnota vypořádacího podílu má odpovídat hodnotě majetku připadající na členský vklad.
2) Vypořádací podíl člena bytového družstva musí odrážet skutečnou (tržní) hodnotu družstevního podílu člena družstva, určenou ke dni zániku členství, tak, aby mezi touto hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.
3) Zánik účasti v bytovém družstvu „představuje ztrátu vlastnictví družstevního podílu, jenž jako věc zaniká, přičemž jeho hodnotu fakticky získává bytové družstvo tím, že může s uvolněným bytem (…) nakládat.“
4) Neexistují důvody, pro něž by mělo bytové družstvo na zániku účasti svého člena profitovat. Z toho důvodu je právní úprava vypořádání mezi družstvem a členem, jehož účast zanikla, založena na principu zvýšené ochrany členů bytového družstva.
[13] Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož žalobkyni náleží (v souladu s §748 z. o. k.) vypořádací podíl rovnající se „tržní hodnotě družstevního podílu“ ve výši 406.785 Kč, jak byla zjištěna znalkyní (viz výše odstavec [5] bod 14).
[14] Znalecký posudek vyhotovený znalkyní se družstvu nepodařilo zpochybnit, neboť znalkyně správně posuzovala „tržní cenu předmětného družstevního podílu“ s ohledem na ceny družstevních podílů v daném místě a čase, přičemž družstevní podíl se z hlediska skutečností významných pro stanovení ceny nelišil od jiných v daném místě a čase prodávaných podílů.
[15] Odvolací soud dále uvedl, že „se neztotožňuje s postupem družstva, jenž vůči členům družstva vystupuje jako úvěrující hypoteční banka vyžadující velmi složité (na výpočet) anuitní splácení hypotečního úvěru. Bez opory ve stanovách nebo v zákoně nelze vztahy družstva vůči hypoteční úvěrové bance přenášet automaticky na členy družstva“. Nelze tak souhlasit s tím, aby družstvo z důvodu svých závazků vůči bance odmítlo vyplatit vypořádací podíl žalobkyni.
[16] Odvolací soud proto souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož platba označená v předpisu plateb jako „hypotéka – byt“ (…) zahrnovala částku ve výši 5.430 Kč jako pravidelnou měsíční splátku do fondu členských vkladů na další členský vklad a zbytek platby byl určen do úvěrového fondu.
[17] Správným odvolací soud naopak shledal názor družstva, podle kterého do tržní ceny družstevního podílu nelze připočítávat základní členský vklad (2.500 Kč), neboť ten je již zohledněn v tržní ceně. Nicméně s ohledem na skutečnost, že ze závěrů znalkyně nikterak nevyplývá, že by částka 2.500 Kč (jakožto výše základního členského vkladu) jakkoliv ovlivnila její závěry o výši tržní ceny podílu v družstvu, nemohla být tato námitka družstva důvodná.
II. Dovolání a vyjádření k němu
[18] Proti rozsudku odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, jehož přípustnost opírá o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíc za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení následujících otázek hmotného práva, a to:
1/ „zda je v případě, kdy stanovy neurčují způsob výpočtu vypořádacího podílu (ať už absencí úpravy nebo v důsledku její neplatnosti) nutné postupovat podle §748 odst. 2 z. o. k. a stanovit vypořádací podíl tak, že je roven výši splněného členského vkladu“,
při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu,
2/ „zda soud může neaplikovat §748 odst. 2 z. o. k. a nestanovit vypořádací podíl tak, že je roven výši splněného členského vkladu, aniž by se tato výše významně lišila od tržní hodnoty“,
3/ „zda lze při stanovení tržní hodnoty družstevního podílu zcela odhlédnout od práv a povinností spojených s družstevním podílem (členstvím v družstvu) a jeho hodnotu odvodit pouze od tržní hodnoty bytové jednotky“,
4/ „zda lze při výpočtu splaceného členského vkladu započítávat i část plateb hrazených do úvěrového fondu družstva a, zda je přípustné výkladem ustanovení ohledně výpočtu vypořádacího podílu dospět k právním závěrům, které povedou k předlužení bytového družstva a znemožní jeho fungování“,
které dle mínění dovolatele dosud nebyly v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny.
[19] Dovolatel má za to, že se soudy odchýlily od úpravy §748 odst. 2 z. o. k. a též od závěrů formulovaných v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2711/2019, když žalobkyni přiznaly jako vypořádací podíl částku 406.785 Kč, přestože „měl činit nejvýše částku odpovídající splacenému členskému vkladu, což v daném případě odpovídá výši 336.654 Kč“. Kromě toho dovolatel uvádí, že ve znaleckém posudku není zjištěná cena za m 2 snížena „o minimálně 10 %“, což je „standardní ponížení v případě družstevních bytů“.
[20] Dovolatel dále namítá, že „nedílnou součástí družstevního podílu“ je též „povinnost hradit pravidelné splátky obsahující náklady na dluhovou službu“. Pokud soudy tuto povinnost nezohlednily při posouzení jeho tržní hodnoty, je jejich rozhodnutí „nesprávné a nespravedlivé“. Podle dovolatele nelze provést výpočet vypořádacího podílu tak, že se od tržní hodnoty družstevního podílu odečte výše dalšího členského vkladu, jež dosud nebyla zaplacena, nýbrž má být proveden tak, že „se vypočte poměr doposud splacené povinnosti k dalšímu členskému vkladu a tímto poměrem se následně násobí celková“ tržní hodnota družstevního podílu.
[21] Dovolatel nesouhlasí ani se závěrem soudů, podle něhož „jednotlivé měsíční platby žalobkyně zahrnovaly vždy stejnou část na další členský vklad a rozdíl mezi touto částkou a uhrazenou platbou byl plněním do úvěrového fondu na úhradu nákladů úvěrového financování“. Od počátku řízení tvrdí, že šlo o „anuitní splácení“ (každý měsíc je „hrazena pevná platba a poměr splátky jistiny a úroku se mění tak, že na začátku většinu platby tvoří splátka úroků a s postupem času se zvyšuje míra splátek jistiny na úkor snižující se výše úroků“), neboť „stejným způsobem (…) jsou spláceny investiční úvěry dovolatele“. Pokud by do vypořádacího podílu byly „zahrnuty i zaplacené úroky, tak se nevyhnutelně dovolatel dostane do předlužení“. Nadto je „nemravné“ chtít po dovolateli, aby vrátil úroky, které již zaplatil věřiteli, zvláště v situaci, v níž „žalobkyně byla členkou dovolatele a podílela se na jeho rozhodnutích, včetně otázek financování“.
[22] Závěrem dovolatel odvolacímu soudu vytýká „extrémní rozpor zjištěného skutkového stavu s provedenými důkazy“ když odvolací soud uvádí, že částka 2.500 Kč (základní členský vklad) nebyla k tržní ceně družstevního podílu připočtena, zatímco podle znaleckého posudku se vypořádací podíl má skládat z „tržní hodnoty splacené části členského vkladu ve výši 404.285 Kč a základního členského vkladu ve výši 2.500 Kč.“
[23] Dovolatel navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[24] Žalobkyně ve vyjádření k dovolání ze dne 19. 9. 2022 navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání družstva odmítl, nebo zamítl.
III. Přípustnost dovolání
[25] Dovolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou a splňující podmínku podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.; dovolací soud se proto zabýval jeho přípustností.
[26] Dovolání je podle §237 o. s. ř. přípustné pro řešení dovolatelem formulované otázky určení výše vypořádacího podílu člena bytového družstva, při které se soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (zčásti přijaté po vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu).
IV. Důvodnost dovolání
a) K určení výše vypořádacího podílu člena bytového družstva
[27] Podle §748 z. o. k. stanovy nesmí určit vypořádací podíl nižší, než kolik činí částka vyjadřující rozsah splněné vkladové povinnosti člena v bytovém družstvu (odstavec první). Neurčují-li stanovy způsob výpočtu vypořádacího podílu, je vypořádací podíl roven výši splněného členského vkladu (odstavec druhý). Vypořádací podíl se vyplácí v penězích, ledaže stanovy určí něco jiného (odstavec třetí).
[28] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že:
1/ Je třeba vzít v potaz specifickou povahu bytového družstva. Základním účelem tohoto typu obchodní korporace je (a bylo i dříve) zajištění bytových potřeb svých členů (§727 odst. 1 z. o. k.). Práva a povinnosti člena bytového družstva z nájemního vztahu mezi ním a družstvem patří mezi členská práva a povinnosti plynoucí z členství v bytovém družstvu, přičemž družstevní podíl v bytovém družstvu je neomezeně převoditelný (§736 z. o. k.).
2/ Důvodem (smyslem) nabytí družstevního podílu v bytovém družstvu zpravidla je – na rozdíl od nabývání účasti v jiných typech obchodních korporací – zajištění bydlení jakožto jedné ze základních životních potřeb. Obecně přitom jde o základní životní potřebu jednotlivce, jíž zákonodárce poskytuje ve veřejném zájmu zvýšenou ochranu.
3/ Družstevní podíl, s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu, je věcí v právním smyslu, se kterou se na „bytovém trhu“ běžně obchoduje, a je vnímán jako plnohodnotná alternativa k vlastnictví bytových jednotek. Tržní cena, kterou musí zájemce uhradit za převod družstevního podílu, s nímž je spojeno právo nájmu družstevního bytu, zpravidla řádově odpovídá cenám, za něž jsou v téže lokalitě převáděny bytové jednotky, které svými vlastnostmi odpovídají pronajímanému družstevnímu bytu.
4/ Zánik účasti v bytovém družstvu bez právního nástupce znamená ztrátu vlastnictví družstevního podílu; ten jako věc zaniká, přičemž jeho hodnotu fakticky získává bytové družstvo tím, že může s „uvolněným“ bytem volně (v souladu se zákonem a stanovami) nakládat. Může jej pronajmout jinému členovi družstva, přijmout nového člena družstva (za adekvátní členský vklad – viz §733 z. o. k.) či byt (bytovou jednotku) prodat.
5/ S ohledem na výše popsaný základní důvod nabývání účasti v bytových družstvech by měl mít nabyvatel družstevního podílu rozumnou míru jistoty, že investice, již do zajištění bydlení vložil, zůstane zachována. A to bez ohledu na to, zda účast v bytovém družstvu nabývá originárně (za členský vklad) či derivativně (zpravidla za úplatu zaplacenou za nabývaný družstevní podíl). Tedy, že o tuto investici nebude připraven ani tehdy, zanikne-li jeho účast v bytovém družstvu bez právního nástupce. Zachování této rozumné míry jistoty je přitom i ve veřejném zájmu, neboť má význam pro stabilitu a transparentnost trhu s byty.
6/ Současně platí, že není rozumného (spravedlivého) důvodu, pro který by mělo bytové družstvo na zániku účasti svého člena profitovat. Opačný výklad by – právě s ohledem na účel účasti v bytovém družstvu – vedl k nepřípustnému zásahu do vlastnického práva k družstevnímu podílu, jež je chráněno článkem 11 Listiny základních práv a svobod. Řečené platí i obráceně; člen bytového družstva by neměl na zániku své účasti bez právního nástupce profitovat na úkor družstva (a tím i ostatních členů bytového družstva).
7/ Nejvyšší soud proto uzavírá, že právní úprava vypořádání mezi členem bytového družstva, jehož účast zanikla bez právního nástupce, a bytovým družstvem je založena na principu zvýšené ochrany členů bytového družstva, z něhož plyne, že vypořádací podíl člena bytového družstva musí být určen vždy s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu družstevního podílu bývalého člena družstva (určenou ke dni zániku členství) tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly.
8/ S ohledem na možnosti, jež bytové družstvo může využít při nakládání s „uvolněným“ bytem, bude mít zpravidla zánik účasti člena bytového družstva bez právního nástupce na toto družstvo hospodářsky neutrální dopad. Odůvodněné náklady, které družstvu vzniknou při naložení s „uvolněným“ podílem, se zohlední při určení výše vypořádacího podílu.
9/ Ve světle tohoto obecného pravidla je pak nutno vykládat ustanovení §748 z. o. k. a musí jej respektovat i případná odchylná úprava ve stanovách bytového družstva.
Srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2711/2019, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1173/2022, či ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2825/2022.
[29] Odvolací soud postupoval v souladu se shora citovanými judikatorními závěry, vycházel-li ze základní premisy, že vypořádací podíl žalobkyně musí být určen s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu jejího družstevního podílu ke dni zániku jejího členství.
[30] V souladu se závěry formulovanými v rozsudcích Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1173/2022 a sp. zn. 27 Cdo 2825/2022 však Nejvyšší soud (na rozdíl od soudu odvolacího) neshledává žádný důvod k tomu, aby od této hodnoty byla (mechanicky) odečtena částka odpovídající žalobkyní dosud nesplacenému dalšímu členskému vkladu (viz výše odstavec [5] bod 14). Je tomu tak proto, že zánikem členství v bytovém družstvu zaniká též vkladová povinnost člena družstva (§734 odst. 3 z. o. k.). Skutečnost, že žalobkyně ke dni zániku svého členství v družstvu svou vkladovou povinnost zcela nesplnila, se projeví právě v samotné skutečné (tržní) hodnotě jejího družstevního podílu ke dni zániku jejího členství.
[31] Odvolací soud v rozporu s citovanou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (přijatou po vydání jeho rozhodnutí) pominul, že ceny, z nichž znalkyně ve svém posudku vycházela, se týkají družstevních podílů nezatížených povinností splácet další členský vklad ve splátkách a platit příspěvky do úvěrového fondu potřebné k úhradě nákladů (dosud nesplaceného) úvěru, který si družstvo obstaralo za účelem výstavby bytového domu. Měla-li by výše vypořádacího podílu žalobkyně odpovídat tržní hodnotě družstevního podílu nezatíženého těmito povinnostmi, byla by žalobkyně na úkor družstva (a tím i ostatních jeho členů) neodůvodněně zvýhodněna.
[32] Pro výši vypořádacího podílu žalobkyně je proto rozhodná skutečná hodnota jejího družstevního podílu ke dni zániku členství v družstvu určená právě s přihlédnutím k tomu, že obsahem tohoto družstevního podílu byla též povinnost splácet další členský vklad ve splátkách a platit pravidelné příspěvky do úvěrového fondu (srov. §595 odst. 1 z. o. k.; dále pak i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1173/2022).
b) Shrnutí rozhodnutí
[33] Jelikož právní posouzení věci není správné a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř. byl dovolatelem uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), a aniž by se pro nadbytečnost zabýval zbývajícími dovolacími otázkami, rozsudek odvolacího soudu podle §243e odst. 1 o. s. ř. zrušil. Protože důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil dovolací soud i jej a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).
[34] Právní názor Nejvyššího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§243g odst. 1 část věty první za středníkem, §226 odst. 1 o. s. ř.). V novém rozhodnutí soudy znovu rozhodnou i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 7. 2023
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu