ECLI:CZ:NS:2023:27.CDO.3242.2022.1
sp. zn. 27 Cdo 3242/2022-239
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce P. R. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 00025429, o zaplacení 760.000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2021, č. j. 36 Co 138/2021-43, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 36 Co 138/2021, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2022, č. j. 36 Co 138/2021-62s, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 2022, č. j. 4 Co 65/2022-62ac, takto:
I. Řízení o „dovolání“ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 2. 2022, č. j. 36 Co 138/2021-62s, se zastavuje .
II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 5. 2022, č. j. 4 Co 65/2022-62ac, se odmítá .
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 2. 2022, č. j. 36 Co 138/2021-62s, zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
[2] K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 5. 2022, č. j. 4 Co 65/2022-62ac, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
[3] Proti usnesení soudu prvního stupně a proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
[4] Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle §201 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odvolání, pokud to zákon nevylučuje. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a judikaturu na něj navazující).
[5] Dovolání proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl jako objektivně nepřípustné podle §238 odst. 1 písm. i) a §243c odst. 1 o. s. ř., aniž se zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatele podle §241 o. s. ř. (§241b odst. 2 o. s. ř.).
[6] Učinil tak proto, že usnesení ze dne 27. 4. 2021, č. j. 36 Co 138/2021-43, jímž Městský soud v Praze potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 3. 2021, č. j. 47 C 44/2020-35 (kterým soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků), je rozhodnutím o návrhu na osvobození od soudního poplatku. Žaloba pro zmatečnost podaná proti takovému usnesení je (jen) mimořádným opravným prostředkem proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku, takže i rozhodnutí odvolacího soudu o žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a o osvobození od soudního poplatku za dovolání proti rozhodnutí o žádosti o osvobození od soudního poplatku za takovouto žalobu pro zmatečnost je (stále) rozhodnutím o návrhu na osvobození od soudního poplatku, u něhož přípustnost dovolání vylučuje ustanovení §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. (srov. obdobný závěr uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 29 ICdo 124/2019).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 2. 2023
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu