ECLI:CZ:NS:2023:28.CDO.2071.2023.1
sp. zn. 28 Cdo 2071/2023-191
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Michaelem Pažitným, Ph.D., v právní věci žalobce F. F., narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2, se sídlem v Praze 2, Francouzská 808/19, identifikační číslo osoby: 00024392, o zaplacení částky 5.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 89/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. dubna 2023, č. j. 23 Co 114/2023-183, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3, věta první, občanského soudního řádu, v platném znění – dále jen „o. s. ř.“):
1. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 30. 13. 2023, č. j. 20 C 89/2018-173, zastavil řízení o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2020, č. j. 23 Co 98/2020-82 (výrok I.), zastavil řízení o dovolání žalobce ze dne 16. 5. 2020 (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2020, č. j. 23 Co 98/2020-82 (výrok III.).
2. Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání žalobce usnesením ze dne 17. 4. 2023, č. j. 23 Co 114/2023-83, usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. až III. potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.).
3. Usnesení odvolacího soudu žalobce napadl dovoláním; dovolání však nebylo sepsáno a podepsáno advokátem a žalobce nedoložil, že sám má právnické vzdělání.
4. Povinné zastoupení advokátem nebo v rozsahu jeho oprávnění stanoveného mu zvláštními právními předpisy notářem je nezbytnou podmínkou dovolacího řízení (§241 odst. 1 o. s. ř.). Výjimky z této podmínky jsou taxativně uvedeny v §241 odst. 2 a 3 o. s. ř. a vystihují případy, které se v projednávané věci neuplatní. Žalobce sám právnické vzdělání nemá a dovolatelem není obchodní korporace a ani veřejnoprávní korporace (stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek), za něž by jednala osoba uvedená v §21, §21a anebo §21b o. s. ř., která má právnické vzdělání. Nejde rovněž o případ, kdy by dovolatelem byla obec, kterou zastupuje stát podle §26a odst. 3 o. s. ř., a za zastupovanou obec jménem státu by jednala osoba uvedená v citovaném ustanovení, která má právnické vzdělání.
5. Z povahy podmínky dovolacího řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem vyplývá, že její nedostatek lze odstranit, avšak dokud není splněna, nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí. Soud činí ve smyslu §104 odst. 2 o. s. ř. taková opatření, aby nedostatek podmínky řízení byl odstraněn a v případě, že se mu to nepodaří, řízení zastaví.
6. Soud prvního stupně sice žalobce nevyzval ke splnění podmínky povinného zastoupení podle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. s poučením o procesním následku, který nastane, nebude-li žalobce v dovolacím řízení zastoupen advokátem, nicméně žalobci musí být nepochybně dobře známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem, jakož mu musí být znám i nepříznivý procesní následek při nedostatku povinného zastoupení, jímž je zastavení dovolacího řízení. Z obsahu procesního spisu se totiž podává, že žalobce již v této věci brojil dovoláním proti jinému procesnímu rozhodnutí, a k jeho žádosti mu zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení nebyl ustanoven (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 8. 2020, č. j. 20 C 89/2018-105, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12. 3. 2021, č. j. 23 Co 86/2021-113).
7. Výše uvedený procesní postup dovolacího soudu je též aprobován Ústavním soudem, který ve svém usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13 (toto usnesení je přístupné na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz ) dospěl k takto formulovanému závěru: „...i v řízeních o ústavních stížnostech jiných stěžovatelů v situacích, kdy byli stěžovatelé již mnohokrát v minulosti Ústavním soudem poučeni o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, a nedostáli zejména požadavku povinného zastoupení advokátem....odmítal taková podání pro neodstranění vad, aniž by stěžovatele opakovaně vyzýval k jejich odstranění...V této souvislosti uváděl, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří. Ústavní soud však byl na základě výše uvedených skutečností nucen ve věcech takových stěžovatelů opakovaně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné“). Je zjevné, že tyto závěry jsou použitelné i v přítomné právní věci.
8. Lze tedy uzavřít, že pro nedostatek povinného zastoupení žalobce advokátem nejsou splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání, a proto nemohl Nejvyšší soud (§243c odst. 3 věta třetí, a §243f odst. 2 o. s. ř.) postupovat jinak, než podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavit.
9. V souladu s §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje odůvodnění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 7. 2023
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu