ECLI:CZ:NS:2023:28.CDO.3359.2023.1
sp. zn. 28 Cdo 3359/2023-1033
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců a) M. N. N. , b) M. S. , c) V. S. , a d) P. N. , všech zastoupených Mgr. Martinem Mládkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Ostrovní 2064/5, proti žalované České republice – Státnímu pozemkovému úřadu , identifikační číslo osoby 013 12 774, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, zastoupené Mgr. Miloslavem Strnadem, advokátem sídlem v Praze 2, Jugoslávská 620/29, o převodu jiných zemědělských pozemků oprávněné osobě, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 9 C 334/2019, o dovoláních žalobců a žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 7. 2023, č. j. 18 Co 97/2023-979, o návrhu žalované na odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 7. 2023, č. j. 18 Co 97/2023-979, v části výroku pod bodem II., jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v jeho výroku II. vyjma té jeho části, jíž byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
1. Shora označeným rozsudkem Krajského soudu v Plzni (dále i jen jako „odvolací soud“) byl rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech (dále i jako „soud prvního stupně“) ze dne 11. 1. 2023, č. j. 9 C 334/2019-853, zrušen v jeho výroku II. odstavcích 1 a 4 v části, jíž byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, jakož i ve výroku III. v části, jíž byla zamítnuta žaloba na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. č. XY a XY v k. ú. XY a pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno (výrok I. rozsudku odvolacího soudu). Ve zbylém rozsahu byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. (jímž bylo vyhověno žalobě na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu tam označených pozemků) a ve výroku III. (jímž byla žaloba ohledně dalších tam uvedených pozemků zamítnuta) byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen (výrok II. rozsudku odvolacího soudu) a bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudem prvního stupně a o nákladech odvolacího řízení (výroky III. a IV. rozsudku odvolacího soudu).
2. Rozsudek odvolacího soudu v jeho výrocích pod body II., III. a IV. napadli dovoláním žalobci uplatňujíce konkrétní hlediska přípustnosti dovolání ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) a namítajíce nesprávné posouzení otázky, brání-li vydání dalších jimi požadovaných náhradních pozemků (parc. č. XY v k. ú. XY, odděleného geometrickým plánem č. GP 778-15/2019, a parc. č. XY v k. ú. XY) překážky jejich převoditelnosti (žádost obce o převod pozemku podle §7 zákona č. 503/2012 Sb.). Současně žalobci brojí i proti nákladovým výrokům.
3. Rozsudek odvolacího soudu v jeho výroku pod bodem II. napadla dovoláním také žalovaná, považujíc dovolání za přípustné dle §237 o. s. ř. (ve světle jí odkazovaných kritérií) a důvodné pro nesprávné právní posouzení věci (§241a odst. 1, věta první, o. s. ř.) v otázkách kvantifikace restitučního nároku žalobců (pro nesprávné ocenění některých odňatých a nevydaných pozemků jako pozemků stavebních a chybnou aplikaci ustanovení o cenových srážkách dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb.) a vhodnosti některých žalobcům přiřknutých pozemků (parc. č. XY v k. ú. XY, parc. č. XY v k. ú. XY a části parc. č. XY v k. ú. XY vymezené geometrickým plánem č. 135-16/2019) jako pozemků náhradních, jsouc přesvědčena, že jejich vydání oprávněným osobám brání překážky jejich převoditelnosti.
4. Spolu s dovoláním žalovaná učinila i návrh na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu (v rozsahu dotčeném jí podaným dovoláním).
5. Podle §243 písm. b) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen na svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
6. Nejvyšší soud, jako soud povolaný k rozhodnutí o dovolání (§10a o. s. ř.), shledal, že v posuzované věci jsou předpoklady, za nichž lze odložit právní moc napadeného rozhodnutí, splněny.
7. Dovolání žalované proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), ve lhůtě stanovené §240 odst. 1 o. s. ř. a obsahuje zákonem stanovené obligatorní náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.). Pro podané dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání, jež jsou vypočteny v ustanovení §238 o. s. ř., a nelze vyloučit, že dovolání může být
– za splnění některého z předpokladů uvedených v §237 o. s. ř. – přípustné, potažmo následně i důvodné.
8. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud dále vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) bezezbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
9. Dovolací soud v poměrech projednávané věci přihlédl k tomu, že případná dispozice s pozemky, jež byly napadeným rozhodnutím žalobcům přiřknuty jako náhradní, by mohla mít za následek závažné ohrožení práv žalované coby dovolatelky. A to i se zřetelem na dovolatelkou současně uplatněné tvrzení o žalobci realizovaných úkonech za účelem převodu pozemků na třetí osobu před rozhodnutím dovolacího soudu o podaném dovolání, kdy právní vztahy týkající se těchto nemovitostí by měly zůstat – s ohledem na princip materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí, jakož i ustanovení §243g odst. 2 o. s. ř. poskytující ochranu třetím osobám, jejichž právní vztahy nemohou být novým rozhodnutím dotčeny – do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny. Zároveň platí, že odklad právní moci se nedotkne právních poměrů jiných osob než účastníků řízení.
10. Z těchto důvodů Nejvyšší soud k návrhu žalované rozhodl (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé), že právní moc rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 7. 2023, č. j. 18 Co 97/2023-979, v rozsahu dotčeném žalovanou podaným dovoláním – v části výroku pod bodem II., jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v jeho výroku II., kterým byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemků v tomto výroku blíže specifikovaných, vyjma pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání žalované [§243 písm. b) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 7. 11. 2023
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu