ECLI:CZ:NS:2023:28.CDO.3748.2023.1
sp. zn. 28 Cdo 3748/2023-1138
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobců: a) R. K. , b) J. K. , c) M. F. , d) D. K. , e) J. V. , f) R. S. , g) A. S. , h) J. S. , ch) V. M. , i) M. S. , a j) J. B. , všichni zastoupeni Mgr. Lukášem Hegnerem, advokátem se sídlem v Plzni, Jiráskovo náměstí 816/4, proti žalované: Česká republika – Státní pozemkový úřad , identifikační číslo osoby: 01312774, se sídlem v Praze 3, Žižkov, Husineská 1024/11a, zastoupená Mgr. Andrejem Lokajíčkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohrady, Jugoskávská 620/29, za vedlejší účasti na straně žalované: V. S. , V. H. , oba zastoupeni Mgr. Michalem Šimků, advokátem se sídlem v Praze 1, Šítkova 233/1, a Z. H. , zastoupený Bc. Vladimírem Beckem, bytem v Praze 1, Hybernská 1012/30, o nahrazení projevu vůle k převodu náhradních pozemků, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 7 C 165/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2023, č. j. 13 Co 195/2022-1106, o návrhu žalované na odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, takto:
Návrh na odložení právní moci rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 8. 2023, č. j. 13 Co 195/2022-1106, se zamítá .
Odůvodnění:
1. Prvním výrokem (I.) shora označeného rozsudku odvolacího soudu byl – v tam uvedeném rozsahu – potvrzen rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne 10. 2. 2022, č. j. 7 C 165/2018-1013, ve znění opravného usnesení ze dne 6. 12. 2022, č. j. 7 C 165/2018-1067, jímž se nahrazuje projev vůle žalované (jako převádějící) uzavřít s žalobci (oprávněnými osobami, nabyvateli) smlouvu o bezúplatném převodu ve výroku označených zemědělských pozemků [k uspokojení restitučních nároků žalobců podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů]; druhým výrokem (II.) byl rozsudek soudu prvního stupně ohledně dalších, tam uvedených pozemků zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení, a třetím výrokem (III.) byl odvoláním napadený rozsudek změněn jen v bodu V. výroku o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi „původními žalobci c) – h)“ a žalovanou.
2. Proti rozsudku odvolacího soudu, v rozsahu části výroku I. o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu tam označených pozemků (parc. č. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY; parc. č. XY, parc. č. XY, parc. č. XY a parc. č. XY v katastrálním území XY) podala žalovaná dovolání, datované 10. 11. 2023, v němž – co do přípustnosti dovolání – toliko odkázala na §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), co do důvodu na §241a odst. 1 o. s. ř., avizujíc doplnění dovolání v průběhu trvání lhůty k podání tohoto opravného prostředku.
3. V podaném dovolání žalovaná současně navrhla odložení právní moci dovoláním napadeného rozsudku v části týkající se převodu označených pozemků v katastrálních územích XY a XY, odkazujíc na ustanovení §243 písm. b) o. s. ř. a ohlašujíc, že je závažně ohrožena na svých právech právním jednáním žalobců směřujícím ke vkladu vlastnického práva na základě vydaného, dovoláním napadeného rozsudku.
4. Podle §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
5. V usnesení ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 144/2018“), jakož i v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud rozebral předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad vykonatelnosti rozhodnutí podle výše citovaného ustanovení.
6. V R 144/2018 Nejvyšší soud dále doplnil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) bezezbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti.
7. K předpokladům, za nichž může soud odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí [případně jeho právní moc, nelze-li negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovat odkladem jeho vykonatelnosti], patří mimo jiné, že dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a že podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že bude úspěšné.
8. Na podkladě ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti, potažmo právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, podle nějž je o návrzích dle §243 o. s. ř. nutno rozhodnout bezodkladně), že předpoklady pro odložení právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí nelze mít v dané věci za splněné. Jednak nelze odhlédnout od toho, že žalovanou podané dovolání neobsahuje veškeré obligatorní náležitostí [není v něm uvedeno, v čem dovolatelka spatřuje jeho přípustnost, a není v něm ani vymezen (konkretizován) dovolací důvod]. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.) Uvedený předpoklad však není splněn tam, kde dovolání postrádá důvody dovolání (kdy dovolatel podal toliko blanketní dovolání, které do doby rozhodnutí o návrhu na odložení vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí nedoplnil) a kdy tak nelze učinit závěr o možné úspěšnosti dovolání (shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. 33 Nd 308/2021).
9. V situaci, kdy i v nyní posuzované věci žalovaná návrh na odložení právní moci napadeného rozhodnutí učinila součástí jí podaného blankentního dovolání (jež dosud nedoplnila) a kdy tak nelze činit ani pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovolání (při chybějícím vymezení dovolacího důvodu v dovolání), Nejvyšší soud návrh na odložení právní moci napadeného rozsudku zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 12. 2023
Mgr. Petr Kraus
předseda senátu