ECLI:CZ:NS:2023:28.CDO.3802.2022.2
sp. zn. 28 Cdo 3802/2022-325
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobkyně G. A., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Pavlem Bučinou, advokátem se sídlem v Kladně, T. G. Masaryka 108, proti žalovanému P. L., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Prokopem Benešem, advokátem se sídlem v Praze 4, Antala Staška 510/38, o zaplacení částky 16.046.250,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 9 C 357/2019, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. května 2022, č. j. 28 Co 420/2021-251, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. května 2022, č. j. 28 Co 420/2021-251, takto:
Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. května 2022, č. j. 28 Co 420/2021-251, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. 7. 2021, č. j. 9 C 357/2019-184, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 16.046.250,- Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16.500.000,- Kč, jdoucím od 16. 11. 2016 do 28. 11. 2018, ve výši 9 % ročně z částky 16.491.772,- Kč, jdoucím od 29. 11. 2018 do 10. 1. 2019 a ve výši 9,75 % ročně z částky 16. 046.250,- Kč, jdoucím od 11. 1. 2019 do zaplacení (výrok I.). Žalobkyni dále uložil povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 389.186,82 Kč (výrok II.).
K odvolání žalobkyně i žalovaného Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 11. 5. 2022, č. j. 28 Co 420/2021-251, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé potvrdil a ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že jejich výši určil částkou 648.644,70 Kč; jinak i v nákladovém výroku rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.). Žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 185.638,20 Kč (výrok II.).
Proti rozsudku odvolacího soudu doručeného žalobkyni (dále „dovolatelka“) dne 14. 6. 2022 bylo podáno dovolání, jež bylo dodáno do datové schránky soudu prvního stupně dne 15. 8. 2022 (poslední den zákonné lhůty pro podání dovolání připadl na neděli 14. 8. 2022). Dovolatelka obsahově vymezuje přípustnost dovolání odkazem na ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále „o. s. ř.“), přičemž předkládá k posouzení otázky hmotného i procesního práva, při jejichž řešení se měl odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, jakož i Ústavního soudu. Uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci.
V rámci podaného dovolání dovolatelka navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu. Návrh odůvodnila újmou, která by jí neprodlenou exekucí vznikla, neboť pravomocně přisouzená náhrada nákladů řízení ve prospěch žalovaného několikanásobně překračuje její roční příjmy a je ve značném nepoměru k jejím doloženým majetkovým poměrům. Argumentovala rovněž tím, že v důsledku řady exekucí vedených žalovaným je její majetek paralyzován.
Žalovaný se v rámci podaného vyjádření k dovolání k vlastnímu návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nevyjádřil.
Podle ustanovení §243 o. s. ř. v platném znění, jež je pro dovolací přezkum rozhodné [srovnej článek II., bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony], před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních vztahů jiné osoby než účastníka řízení.
S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné
a přípustné (subjektivně i objektivně),
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v §237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v §241a odst. 1 o. s. ř.,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného (dovolatele). K tomu, aby dovolací soud mohl závažnost újmy posoudit, musí dovolatel uplatnit potřebná tvrzení a označit či předložit k jejich prokázání důkazy, ledaže je závažnost hrozící újmy zřejmá přímo z obsahu spisu.
Na podkladě shora ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu v této věci Nejvyšší soud uzavírá (v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz ), že dovolání žalobkyně nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné a je přípustné subjektivně [podala jej žalobkyně jako účastník řízení, v jejíž poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (shodně srovnej např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3526/2017, jež je přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz , a judikaturu dovolacího soudu v tomto rozhodnutí uvedenou)]
i objektivně (pro dovolání neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř.), důvod přípustnosti dovolání, jakož i důvod dovolání, jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení §237 a §241a odst. 1 o. s. ř. Konečně, dovolatelce je akcesorickými výroky rozsudku odvolacího soudu uložena povinnost k zaplacení peněžitého plnění ve značné výši, jež může být - v případě, že by nebyla splněna dobrovolně – vymožena v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekučním řízení s obtížně reparovatelnými následky.
Nejvyšší soud (aniž by tím jakkoliv předjímal rozhodnutí o dovolání, jež směřuje proti rozhodnutí ve věci samé) na základě shora uvedeného návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne ze dne 11. 5. 2022, č. j. 28 Co 420/2021-251, jako opodstatněnému vyhověl [§243 písm. a) o. s. ř.].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. 1. 2023
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu