ECLI:CZ:NS:2023:28.ICDO.29.2023.1
MSPH 95 INS 232/2018
195 ICm 3533/2018
sp. zn. 28 ICdo 29/2023-179
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michaela Pažitného, Ph.D., a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause v právní věci žalobkyně HELBORO s. r. o., se sídlem v Brně, Hybešova 209/8, identifikační číslo osoby: 60741015, zastoupené JUDr. Mgr. Lubomírem Procházkou, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 2006/26, proti žalovanému Mgr. Petru Neumannovi, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 733/6, identifikační číslo osoby: 66255473, insolvenčnímu správci dlužníka Agnus Solutions s. r. o., se sídlem v Praze 3, Kubelíkova 1224/42, identifikační číslo osoby: 03104303, zastoupenému JUDr. Davidem Lejčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 733/6, o určení pravosti pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 195 ICm 3533/2018, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka Agnus Solutions s. r. o., se sídlem v Praze 3, Kubelíkova 1224/42, identifikační číslo osoby: 03104303, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 95 INS 232/2018, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 6. června 2022, č. j. 195 ICm 3533/2018, 104 VSPH 326/2022-141 (MSPH 95 INS 232/2018), takto:
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Nejvyšší soud (dále také „Dovolací soud“) usnesením ze dne 6. 12. 2022, č. j. MSPH 95 INS 232/2018, 195 ICm 3533/2018, 28 ICdo 150/2022-159 (dále „Usnesení“), odmítl dovolání žalovaného (výrok I.) a uložil mu povinnost nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady dovolacího řízení ve výši 4.114,- Kč (výrok II.). Takto rozhodl v incidenčním sporu o určení pravosti pohledávky. Výrok o nákladech dovolacího řízení odůvodnil ustanovením §243c odst. odst. 3 věta první o. s. ř. za současného použití ustanovení §224 odst. 1, §151 odst. 1 část věty před středníkem a §146 odst. 3 o. s. ř. a konstatováním, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni vznikly v dovolacím řízení náklady související se zastupováním advokátem.
2. Proti výroku II. Usnesení podal žalovaný ústavní stížnost, v níž namítal, že stížností dotčeným výrokem bylo ve smyslu článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále „Listina“) porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť při rozhodování o nákladech dovolacího řízení nepřihlédl Dovolací soud k postavení žalovaného jako insolvenčního správce a typu řízení, jehož byl účastníkem. Uvedl, že o nákladech dovolacího řízení mělo být rozhodnuto ve smyslu ustanovení §202 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále „insolvenční zákon“).
3. Nálezem Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. IV. ÚS 192/23, bylo konstatováno, že výrokem II. Usnesení bylo porušeno právo stěžovatele na soudní ochranu ve spojení s právem na ochranu vlastnického práva dle článku 36 odst. 1 a článku 11 odst. 1 Listiny a tento výrok Usnesení byl zrušen.
4. Se zřetelem na postavení žalovaného jako insolvenčního správce v řízení o určení pravosti pohledávky je výše uvedený výrok o nákladech dovolacího řízení, o nichž Dovolací soud opětovně rozhoduje, odůvodněn ustanovením §202 odst. 1 věta první insolvenčního zákona, podle něhož ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Splnění předpokladu pro aplikaci odst. 2 citovaného ustanovení („Náklady řízení, které vznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je povinen je nahradit“) nebylo žalobkyní tvrzeno a z obsahu spisu se rovněž nepodává.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 3. 2023
JUDr. Michael Pažitný, Ph.D.
předseda senátu