ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.1522.2023.1
sp. zn. 29 Cdo 1522/2023-86
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobce Citibank Europe plc , se sídlem v Dublinu, North Wall Quay 1, Irsko, registrační číslo 132781, Citibank Europe plc, organizační složka, se sídlem v Praze 5, Bucharova 2641/14, PSČ 158 02, identifikační číslo osoby 28198131, zastoupeného JUDr. Petrem Maškem, advokátem, se sídlem v Praze, Boušova 792/25, PSČ 190 14, proti žalovanému M. M. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Marcelou Andrýskovou, advokátkou, se sídlem v Hodoníně, Masarykovo náměstí 120/22, PSČ 695 01, o zaplacení 8.400.000 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Cm 174/2021, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. ledna 2023, č. j. 12 Cmo 201/2022-74, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 13. prosince 2021 se žalobce (Citibank Europe plc) domáhá vůči žalovanému (M. M.) zaplacení částky ve výši 8.400.000 Kč s postižními právy ze směnky.
2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 30. května 2022 (č. l. 35) popřel žalobou uplatněný nárok a současně vznesl námitku nedostatku místní příslušnosti Městského soudu v Praze k rozhodování dané věci. Podáním ze dne 27. července 2022 (č. l. 52) žalovaný doplnil námitku nedostatku místní příslušnosti tak, že byť je žalovaný státním občanem České republiky a na tomto území má evidovaný trvalý pobyt, zdržuje se dlouhodobě na území Spolkové republiky Německo, ve městě XY. S ohledem na skutečnost, že pro určení příslušnosti soudu je primárně rozhodující skutečné bydliště žalovaného, má žalovaný za to, že v daném případě nelze určovat příslušnost soudu podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), ale je nutné postupovat podle pravidel pro určení příslušnosti obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí o občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“), které v čl. 4 stanoví, že každý může být žalován u soudu svého domovského státu. Vzhledem k tvrzenému bydlišti jsou k projednání věci příslušné soudy Spolkové republiky Německo, nikoliv soudy v České republice.
3. Usnesením ze dne 26. října 2022, č. j. 13 Cm 174/2021-62, soud prvního stupně námitku žalovaného ohledně nedostatku pravomoci zdejšího soudu zamítl.
4. Soud prvního stupně – vycházeje z §41 odst. 2 o. s. ř., čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1, čl. 7 odst. 1 písm. a/ nařízení Brusel I bis a rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C-419/11 (jde o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. března 2013, ve věci C-419/11, Česká spořitelna, a. s., proti G. F.) – posoudil podání žalovaného jako námitku nedostatku pravomoci soudů České republiky a dospěl k závěru, že je-li žalovaný zavázán jakožto směnečný rukojmí ze směnky, jež byla splatná na území Prahy (v České republice), lze se plnění závazků z této směnky domáhat též u státu, v němž mělo být plněno ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a/ nařízení Brusel I. bis. Jelikož mezinárodní pravomoc českých soudů je v dané věci dána, námitka žalovaného je nedůvodná. Věcně příslušnými jsou pak ve věci krajské soudy dle §9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř., a místně příslušným soudem pak je též soud, v jehož obvodu je platební místo dle §87 písm. e/ o. s. ř., neboť je uplatňováno právo ze směnky.
5. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalovaného potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
6. Odvolací soud vycházeje z §212a odst. 6 o. s. ř. k odvolací argumentaci žalovaného [který považoval závěry soudu prvního stupně ohledně místní příslušnosti soudu za nesprávné, neboť žalobce podle něj nebyl zmocněn k pozdějšímu doplnění místa údaje splatnosti směnky, šlo proto o bezprávné doplnění listiny ve smyslu čl. I §69 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového (dále jen „směnečný zákon“), a bylo namístě vycházet v souladu z čl. I §76 odst. 3 směnečného zákona z tzv. zákonného platebního místa, kterým je místo vystavení směnky (Hodonín), tudíž místně příslušným soudem je Krajský soud v Brně] uzavřel, že v posuzované věci byla výrokem odvoláním napadeného usnesení řešena výhradně příslušnost (pravomoc) českých soudů, nikoli místní (ne)příslušnost, a proto se argumentací žalovaného týkající se výhradně místní nepříslušnosti soudu prvního stupně nelze zabývat. O námitce místní nepříslušnosti, kterou žalovaný uplatnil, dosud soud prvního stupně nerozhodl, neboť o ní nemohl rozhodovat soud, jehož příslušnost (pravomoc) takové rozhodnutí vydat byla námitkou žalovaného zpochybněna.
7. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. §241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
8. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
9. Dle ustanovení §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
10. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 4/2014“), jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.
11. V posuzované věci dovolatel k otázce přípustnosti dovolání pouze uvedl, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
12. K tomu Nejvyšší soud uvádí, že má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které „soudní praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. též důvody R 4/2014).
13. Takové údaje se ovšem z dovolání (posuzovaného potud z obsahového hlediska) nepodávají, když dovolatel blíže (byť jen slovně) neoznačuje judikaturu dovolacího soudu, od níž se měl odvolací soud odchýlit, popřípadě jež by přistupovala k řešení konkrétní (dovolatelem vymezené a pro rozhodnutí ve věci významné) otázky rozdílně.
14. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
15. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 5. 2023
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu