ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.2763.2023.1
sp. zn. 29 Cdo 2763/2023-147
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce I. K. , zastoupeného Mgr. Jakubem Vavříkem, advokátem, se sídlem v Praze, Sokolovská 438/45, PSČ 186 00, proti žalovaným 1) V. V. , a 2) M. S. , o zaplacení 180.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 59/2022, o dovolání druhé žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. června 2023, č. j. 5 Cmo 56/2023-130, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze dne 13. června 2022 spojenou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu se žalobce domáhal vůči žalovaným (jakožto v úvahu připadajícím dědičkám po zemřelém M. M.) zaplacení částky180.000,- Kč s postižními právy ze směnky.
Podáním ze dne 4. dubna 2023 vzal žalobce žalobu zpět, s tím, že uzavřel s první žalovanou a M. K. dohodu o narovnání, podle níž první žalovaná zaplatila žalobci (z titulu uplatněného nároku ze směnky) částku 188.618,63 Kč a částku 9.030,- Kč rovnající se žalobcem zaplacenému soudnímu poplatku.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 21. dubna 2023, č. j. 47 Cm 59/2022-114, řízení zastavil (výrok I.) a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (výrok II.).
Vrchní soud v Praze k odvolání druhé žalované usnesením ze dne 15. června 2023, č. j. 5 Cmo 56/2023-130, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zastavení řízení ve vztahu mezi žalobcem a druhou žalovanou (první výrok), změnil jej ve výroku o nákladech řízení tak, že žalobci uložil zaplatit druhé žalované na těchto nákladech částku 900,- Kč (druhý výrok), a určil, že mezi žalobcem a druhou žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.).
Odvolací soud (mimo jiné) uzavřel, že druhé žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení podle ustanovení §146 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jejichž výše činí 900,- Kč (§151 odst. 3 o. s. ř.); náhradu nákladů za zpracovaný znalecký posudek druhé žalované nepřiznal, neboť žádný znalecký posudek není ve spise obsažen (druhá žalovaná takový důkaz ani nenavrhla), pročež tyto náklady nelze považovat za účelně vynaložené.
Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalovaná dovolání, požadujíc, aby jí Nejvyšší soud přiznal (krom nákladů za provedené úkony v řízení) i náhradu nákladů vynaložených „za zpracování předmětného znaleckého posudku“.
Dovolání druhé žalované Nejvyšší soud odmítl jako objektivně nepřípustné, aniž se zabýval nesplněním podmínky povinného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (§241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř.).
Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v ustanovení §238a o. s. ř., přičemž tomu, aby mohly být zkoumány podmínky přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř., brání ustanovení §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., podle kterého dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 9. 2023
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu