ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.3161.2022.1
sp. zn. 29 Cdo 3161/2022-382
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce M. V. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Zdeňkem Jouklem, advokátem, se sídlem v Brně, Jakubské náměstí 580/4, PSČ 602 00, proti žalované D. H. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Kamilem Podroužkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Orlické nábřeží 376/17, PSČ 500 03, o odpůrčí žalobě, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 17 C 42/2020, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2022, č. j. 21 Co 42/2022-334, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti a právní moci, takto:
I. Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2022, č. j. 21 Co 42/2022-334, se zamítá.
II. Právní moc rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2022, č. j. 21 Co 42/2022-334, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 16. listopadu 2021, č. j. 17 C 42/2020-248, Obvodní soud pro Prahu 5:
[1] Určil, že dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti ze dne 15. listopadu 2018 uzavřená mezi žalovanou (D. H.), A. K. (narozenou XY) a A. H. (narozenou XY) a schválená usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. listopadu 2018, č. j. 32 D 344/2018-71, na základě které žalovaná nabyla (mimo jiné) spoluvlastnický podíl o velikosti 1/3 k (ve výroku blíže specifikované) nemovité věci v katastrálním území XY (dále jen „dohoda dědiců“), je vůči žalobci (M. V.), neúčinná (bod I. výroku).
[2] Rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
2. K odvolání žalobce i žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. dubna 2022, č. j. 21 Co 42/2022-334:
[1] Zamítl návrh žalované na přerušení řízení (první výrok).
[2] Potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve znění, že se určuje, že dohoda dědiců je neúčinná vůči žalobci „v rozsahu“ spoluvlastnického podílu 1/3 k uvedené nemovité věci, který nenabyla A. K. (druhý výrok).
[3] Změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení (třetí výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (čtvrtý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které směřuje proti jeho druhému výroku ve věci samé a jímž požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu změnil v tom smyslu, že žalobu zamítne. Současně navrhla, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost a právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí. Tento návrh odůvodnila tím, že jí hrozí neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí závažná újma, neboť by „mohla přijít“ o spoluvlastnický podíl 1/3 k nemovité věci, který by již nemohla získat zpět. Má za to, že odklad výkonu napadeného rozhodnutí se nedotkne práv jiných osob než žalobce a žalované.
4. Žalobce ve vyjádření k návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného rozhodnutí uvádí, že újma, jež hrozí žalované, není zásadní, neboť není ohrožena bytová potřeba žalované, když žalovaná v předmětné nemovitosti nebydlí.
5. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění.
6. Podle ustanovení §243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
7. V usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí pod číslem 144/2018 (dále jen „R 144/2018“), Nejvyšší soud vysvětlil, že materiální právní moc dovoláním napadeného rozhodnutí (či jeho výroku) je možné odložit jen tehdy, nemohou-li být negativní dopady rozhodnutí (výroku) do poměrů účastníka řízení (dovolatele) beze zbytku sistovány odkladem jeho vykonatelnosti. Rozsudek se v dané věci přímo nevykonává (neboť jde o rozhodnutí ve věci žaloby na určení), a proto Nejvyšší soud zamítl návrh na odložení jeho vykonatelnosti; zbývá posoudit, zda je důvod odložit právní moc napadeného rozhodnutí.
8. Předpoklady, za nichž lze vyhovět návrhu na odklad právní moci, se Nejvyšší soud podrobně zabýval rovněž v R 144/2018, jakož i v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2019, pod číslem 5 (z nějž R 144/2018 výslovně vychází).
9. Nejvyšší soud – přihlížeje k argumentaci dovolatelky – dospěl k závěru, že jsou splněny předpoklady pro odklad právní moci dovoláním napadeného rozsudku, jak byly Nejvyšším soudem formulovány v R 144/2018.
10. Proto Nejvyšší soud odložil právní moc napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 5. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu