ECLI:CZ:NS:2023:29.CDO.460.2023.1
sp. zn. 29 Cdo 460/2023-138
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně I. Č. , narozené XY, bytem XY, o nejasném podání, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Nc 6537/2021, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. září 2022, č. j. Nc 573/2022-112, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Žalobkyně dne 8. června 2021 učinila ke Krajskému soudu v Praze neurčité a nesrozumitelné podání, jehož součástí byla žádost o ustanovení zástupce pro řízení.
2. Usnesením ze dne 14. února 2022, č. j. 81 Nc 6537/2021-93, soud prvního stupně žádost žalobkyně o ustanovení zástupce pro řízení zamítl; označené usnesení nabylo právní moci dne 5. března 2022.
3. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu k odstranění vad podání opětovně dne 19. dubna 2022 požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů.
4. Usnesením ze dne 16. května 2022, č. j. 81 Nc 6537/2021-105, soud prvního stupně zastavil řízení o návrhu žalobkyně (ze dne 19. dubna 2022) na ustanovení zástupce.
5. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
7. Podle §238 odst. 1 písm. j/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), není dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
8. Právě o tento případ jde v projednávané věci. Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým soud zastavil řízení o žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů, je usnesením, kterým bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce ve smyslu §238 odst. 1 písm. j/ o. s. ř.
9. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení poskytnuté žalobkyni odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí o tom, že dovolání je přípustné (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
10. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné, aniž se v souladu s §241b odst. 2 částí věty za středníkem o. s. ř. zabýval splněním podmínky povinného zastoupení. O návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného usnesení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť vzhledem k odmítnutí dovolání se tento návrh stal bezpředmětným.
11. O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
12. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (29. září 2022) je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 3. 2023
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu