ECLI:CZ:NS:2023:29.ICDO.134.2021.1
MSPH 79 INS 5954/2016
179 ICm 2854/2016
sp. zn. 29 ICdo 134/2021-529
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobce Administrace insolvencí CITY TOWER, v. o. s. , se sídlem v Praze 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29414873, jako insolvenčního správce dlužníka INTERINVEST Praha s. r. o., zastoupeného JUDr. Zbyňkem Jirouškem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Táborská 65/29, PSČ 140 00, proti žalovanému ZET - KOMPONENT s. r. o. , se sídlem v Praze 9, Ocelářská 1354/35, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 27135454, zastoupenému Mgr. Michalem Pokorným, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, PSČ 120 00, o určení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 179 ICm 2854/2016, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka INTERINVEST Praha s. r. o. , se sídlem v Praze 9, Ocelářská 35, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 26170485, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 79 INS 5954/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 23. června 2021, č. j. 179 ICm 2854/2016, 103 VSPH 281/2020-497 (MSPH 79 INS 5954/2016), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 21. února 2020, č. j. 179 ICm 2854/2016-424, určil Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“), že kupní smlouva ze dne 4. dubna 2014 uzavřená mezi dlužníkem (společností INTERINVEST Praha s. r. o.) jako prodávajícím a žalovaným (společností ZET - KOMPONENT s. r. o.) jako kupujícím, jejímž předmětem byl prodej tam specifikovaných nemovitostí, je vůči věřitelům dlužníka právně neúčinná (bod I. výroku), uložil žalovanému povinnost vydat tam specifikované nemovitosti do majetkové podstaty dlužníka (bod II. výroku) a zaplatit do majetkové podstaty dlužníka částku ve výši 4 500 000 Kč (bod III. výroku). Současně rozhodl o nákladech řízení a o povinnosti žalovaného k náhradě nákladů státu za tlumočné (body IV. a V. výroku).
2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek, které mají být dovolacím soudem posouzeny jinak. Tvrdí, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
4. Podle ustanovení §241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Dle ustanovení §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
5. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje (ani jen) pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
6. Z ustálených judikatorních závěrů Nejvyššího soudu rovněž vyplývá, že spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit. To, že „vyřešená právní otázka v této věci má být dovolacím soudem posouzena jinak“, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání ani v režimu §238a o. s. ř. (o žádné z tam označených rozhodnutí ostatně ve věci nejde), ani v režimu §237 o. s. ř. K tomu srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013.
7. K vymezení přípustnosti dovolání srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, či ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16.
8. Výše uvedenému požadavku dovolatel v projednávané věci nedostál, neboť se z dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) nepodává údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. K přípustnosti dovolání dovolatel pouze uvedl, že napadené rozhodnutí je takové, „kde mají být dovolacím soudem vyřešené právní otázky posouzeny jinak“. Takové vymezení přípustnosti dovolání není způsobilým vymezením a nemůže se jednat ani o přípustnost založenou tím, že mají být dovolacím soudem vyřešené právní otázky posouzeny jinak, když dovolatel neuvádí, od kterého (svého) řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit.
9. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 o. s. ř., neboť neobsahuje řádné vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 1. 2023
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu