ECLI:CZ:NS:2023:29.ICDO.158.2022.1
KSOS 25 INS 8019/2014
21 ICm 1649/2016
sp. zn. 29 ICdo 158/2022-374
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Poláškem v právní věci žalobce TP Insolvence, v. o. s. , se sídlem v Praze 10, Černokostelecká 281/7, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 03296636, jako insolvenčního správce dlužníka PÁTÁ STAVEBNÍ CZ, a. s. v likvidaci, zastoupeného Mgr. Václavem Víchem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Černokostelecká 281/7, PSČ 100 00, proti žalovanému KONYTECH s. r. o. , se sídlem ve Šternberku, Hlavní náměstí 96/8, PSČ 785 01, identifikační číslo osoby 27813916, zastoupenému opatrovnicí JUDr. Janou Kudrnovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 119/3, PSČ 702 00, o určení neúčinnosti právních úkonů a vydání plnění do majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 21 ICm 1649/2016, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka PÁTÁ STAVEBNÍ CZ, a. s. v likvidaci , se sídlem v Pardubicích, Družby 338, PSČ 530 09, identifikační číslo osoby 25593161, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 25 INS 8019/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. února 2022, č. j. 21 ICm 1649/2016, 11 VSOL 336/2021-316 (KSOS 25 INS 8019/2014), takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4 114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalobce.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 4. června 2021, č. j. 21 ICm 1649/2016-256, určil Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“), že platby dlužníka (PÁTÁ STAVEBNÍ CZ, a. s. v likvidaci) ve prospěch bankovního účtu žalovaného (KONYTECH s. r. o.) v celkové výši 1 811 476 Kč, a to platba ve výši 1 458 632 Kč uskutečněná dne 13. listopadu 2013 a platba ve výši 352 844 Kč uskutečněná dne 7. ledna 2014, jsou vůči věřitelům dlužníka neúčinnými právními úkony (bod I. výroku), a žalovanému uložil povinnost zaplatit do majetkové podstaty dlužníka částku ve výši 1 811 476 Kč (bod II. výroku). Zároveň rozhodl o nákladech řízení a o povinnosti žalovaného k úhradě nákladů státu za svědečné a k úhradě soudního poplatku (body III., IV. a V. výroku).
2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek insolvenčního soudu v bodech I. až V. výroku (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, v němž namítá nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí spolu s rozsudkem insolvenčního soudu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
4. K dovolání se vyjádřil žalobce, který jej považuje za nedůvodné; navrhuje dovolání zamítnout.
5. Podle §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Dle §237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
6. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje (ani jen) pouhá citace textu ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
7. K vymezení přípustnosti dovolání srov. především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, či ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
8. Výše uvedenému požadavku přitom dovolatel v projednávané věci nedostál, neboť v dovolání (posouzeném z obsahového hlediska i v jiných jeho částech) není ohledně předpokladů přípustnosti dovolání uvedeno ničeho.
9. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle §243c odst. 1 a §243f odst. 2 o. s. ř., neboť trpí vadou, pro kterou nelze v dovolacím řízení pokračovat.
10. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto, čímž žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 16. listopadu 2022), která podle ustanovení §7 bodu 5., §9 odst. 4 písm. c/ a §11 odst. 1 písm. k/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí 3 100 Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 4 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) ve výši 714 Kč. Celkem činí náhrada nákladů dovolacího řízení přiznaná žalobci částku 4 114 Kč.
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).
V Brně dne 31. 1. 2023
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu