ECLI:CZ:NS:2023:29.ICDO.46.2023.1
KSPH 82 INS XY
79 ICm XY
sp. zn. 29 ICdo 46/2023-71
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobce Zrůstek a partneři v. o. s. , se sídlem v Praze 5, Arbesovo náměstí 257/7 PSČ 150 00, identifikační číslo osoby 25589644, jako insolvenčního správce dlužníka R. T. S., proti žalovanému B. V. , narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Petrem Břízou, LL.M., Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1079/3a, PSČ 110 00, o odpůrčí žalobě vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 77 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka R. T. S. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 82 INS XY, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. září 2021, č. j. 77 ICm XY, 104 VSPH XY (KSPH 82 INS XY), vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 79 ICm XY, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. prosince 2022, č. j. 79 ICm XY, 101 VSPH XY (KSPH 82 INS XY), takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) rozsudkem ze dne 14. dubna 2021, č. j. 77 ICm XY, zamítl odpůrčí žalobu, kterou se žalobce (Zrůstek a partneři v. o. s., jako insolvenční správce dlužníka R. T. S.) domáhal vůči žalovanému (B. V.) určení, že dlužníkovo uznání dluhu ze dne 10. dubna 2019 je vůči jeho věřitelům neúčinným právním jednáním (bod I. výroku), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
2. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. září 2021, č. j. 77 ICm XY, 104 VSPH XY (KSPH 82 INS XY), zrušil k odvolání žalobce rozsudek insolvenčního soudu ze dne 14. dubna 2021 a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
3. Žalovaný podal proti zrušujícímu usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. září 2021 žalobu pro zmatečnost, kterou insolvenční soud usnesením ze dne 14. července 2022, č. j. 79 ICm XY, zamítl (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
4. Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného usnesením ze dne 8. prosince 2022, č. j. 79 ICm XY, 101 VSPH XY (KSPH 82 INS XY), potvrdil usnesení insolvenčního soudu (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok)
5. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení §229 a §235f zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – se po přezkoumání napadeného usnesení insolvenčního soudu zcela ztotožnil s jeho závěrem, že usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. září 2021 není rozhodnutím ve věci samé a žaloba pro zmatečnost podaná proti němu z důvodu uvedeného v §229 odst. 3 o. s. ř. tak není přípustná.
6. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které směřuje proti prvnímu výroku (potvrzujícímu výrok insolvenčního soudu o zamítnutí žaloby pro zmatečnost) a jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešené právní otázky, kterou má dovolací soud posoudit jinak. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
7. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel pokládá otázku, zda je rozhodnutí, jímž odvolací soud zrušil rozsudek insolvenčního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení, rozhodnutím ve věci samé. Má za to, že takové usnesení odvolacího soudu se bezprostředně týká věci samé, neboť jím byl žalobní nárok posouzen; dovolatel je „ohrožen“ tím, že v novém řízení může insolvenční soud rozhodnout odlišně od zrušeného rozsudku.
8. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.
9. Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které dovolací soud neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.
10. Podle ustanovení §229 odst. 3 o. s. ř. může účastník napadnou žalobou pro zmatečnost účastník pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle §202 odst. 2.
11. Pojem „věc sama“ je v právní teorii i v soudní praxi vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro něž se řízení vede; v řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je za věc samu pokládán nárok uplatněný žalobou (§79 odst. 1 o. s. ř.), o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997, pod číslem 88, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 61/98).
12. V řízení o odpůrčí žalobě vedené u insolvenčního soudu pod sp. zn. 77 ICm XYje „věcí samou“ tvrzený odpůrčí nárok žalobce; předmětem řízení je určení neúčinnosti právního jednání dlužníka (uznání dluhu ze dne 10. dubna 2019), o němž insolvenční soud věcně rozhodl rozsudkem ze dne 14. dubna 2021 tak, že žalobu zamítl. Usnesení odvolacího soudu ze dne 6. září 2021 o zrušení tohoto rozsudku a vrácení věci insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení neřeší věcně (ve výroku) předmět řízení, a není proto rozhodnutím o věci samé. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. září 2012, sp. zn. 21 Cdo 3627/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2015, sp. zn. 21 Cdo 3621/2014.
13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 o. s. ř.).
Poučení: Usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 5. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu