ECLI:CZ:NS:2023:29.ND.494.2023.1
sp. zn. 29 Nd 494/2023-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Heleny Myškové a JUDr. Jiřího Zavázala ve věci žalobce DRV Legal, s. r. o. advokátní kanceláře , se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, PSČ 603 00, identifikační číslo osoby 29315883, proti žalovanému Keyvany GmbH , se sídlem ve 68519 Viernheim, Wiesenstraße 69, Spolková republika Německo, registrační číslo společnosti HRB 103155, o určení místní příslušnosti soudu pro žalobu o zaplacení částky 4 698,25 EUR s příslušenstvím, takto:
Návrh žalobce DRV Legal, s. r. o. advokátní kanceláře, na vydání evropského platebního rozkazu o zaplacení částky 4 698,25 EUR s příslušenstvím směřující proti žalovanému Keyvany GmbH, projedná a rozhodne Městský soud v Brně.
Odůvodnění:
1. Nejvyššímu soudu byl dne 16. srpna 2023 doručen návrh žalobce (DRV Legal, s. r. o. advokátní kancelář) na vydání evropského platebního rozkazu a současně jeho žádost o určení místně příslušného soudu pro rozhodnutí ve věci samé podle ustanovení §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
2. Z tvrzení žalobce v návrhu (ve vazbě na předložené listiny) vyplývá, že žalobce měl uzavřít s žalovaným (Keyvany GmbH) dohodu o poskytování právních služeb ze dne 5. ledna 2022 (kterou žalobce označuje jako „průvodní dopis“). V průvodním dopise v části nazvané „podmínky odměny a výdajů“ se žalovaný zavázal uhradit odměnu za právní služby poskytované žalobcem ve výši 140 EUR plus daň z přidané hodnoty za hodinu a v případě poskytování právních služeb týkajících se německého práva ve výši 160 EUR plus daň z přidané hodnoty za hodinu. Žalovaný se dále zavázal uhradit cestovní náklady žalobce ve výši 40 EUR plus daň z přidané hodnoty za každou hodinu strávenou na cestě. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný neuhradil fakturu č. 20221227 vystavenou dne 31. prosince 2022 a splatnou dne 31. ledna 2023. Fakturovaná částka činila 4 698,25 EUR bez daně z přidané hodnoty, jejíž uhrazení žalobce po žalovaném požaduje.
3. Žádost o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. žalobce zdůvodnil tím, že pravomoc soudů České republiky je založena v části nazvané „rozhodné právo a soudní příslušnost“ průvodního dopisu, kde si strany ujednaly, že veškeré spory týkající se dohody o poskytování právních služeb „podléhají výlučné pravomoci soudů České republiky“, přičemž místní a věcná příslušnost bude určena v souladu s procesními předpisy České republiky. Místní příslušnost konkrétního soudu podle ustanovení průvodního dopisu podle žalobce dovodit nelze. Žalobce proto navrhl, aby Nejvyšší soud určil, který soud věc projedná a rozhodne; konkrétně navrhl, aby věc projednal Městský soud v Brně, kde se nachází sídlo žalobce.
4. Jelikož návrh na určení místní příslušnosti byl předložen přímo žalobcem, aniž by v dané věci dosud probíhalo řízení před českými soudy, zkoumal Nejvyšší soud, zda je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Postupoval přitom podle přímo aplikovatelného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) [dále jen „nařízení Brusel I bis“].
5. Podle bodu 14 recitálu nařízení Brusel I bis, pokud jde o volbu příslušného soudu, musí být respektována smluvní volnost stran, s výjimkou smluv týkajících se pojištění, spotřebitelských a pracovních smluv, u kterých je možnost volby příslušných soudů omezena (což ovšem není případ projednávané věci), aniž by tím byla dotčena výlučná kritéria pro určení příslušnosti stanovená tímto nařízením.
6. Podle čl. 23 odst. 1 nařízení Brusel I bis, dohodnou-li se strany, z nichž alespoň jedna má bydliště na území členského státu, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy tohoto členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná.
7. Je namístě uvést, že podle Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), bude ve smyslu čl. 23 odst. 1 nařízení Brusel I bis platné i takové ujednání, které sice výslovně neuvede příslušný soud, ale umožní jeho určení. Postačí, aby takové ujednání určovalo objektivní kritéria, na jejichž základě se strany dohodly ohledně výběru soudu nebo soudů, kterým předloží vzniklé spory. Uvedená kritéria, která musí být dostatečně přesná, aby umožnila soudu určit, zda je příslušný, mohou být případně konkretizována vlastními okolnostmi projednávané věci (srov. rozsudek SDEU ze dne 9. listopadu 2000, ve věci C-387/98, Coreck Maritime GmbH proti Handelsveem BV a dalším, bod 15; v tomto rozsudku přitom SDEU shledal dostatečně určitou dohodu, podle níž „jakýkoliv spor vztahující se k tomuto nákladovému listu bude rozhodnut ve státě, ve kterém má dopravce svoji hlavní provozovnu“).
8. V poměrech projednávané věci proto platí, že z uzavřené prorogační doložky bez pochybností vyplývá, že k projednání daného sporu jsou mezinárodně příslušné soudy České republiky, aniž by však strany vymezily konkrétní místně příslušný soud. Takto jimi projevenou vůli je třeba respektovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2018, sp. zn. 30 Cdo 3215/2016).
9. Podle ustanovení §9 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.
10. Podle ustanovení §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
11. Podle ustanovení §85 odst. 3 o. s. ř. je obecným soudem právnické osoby okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.
12. Podle ustanovení §86 odst. 2 o. s. ř. je proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
13. Podle ustanovení §86 odst. 3 o. s. ř. lze proti zahraniční osobě podat žalobu (návrh na zahájení řízení) i u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn její závod nebo organizační složka jejího závodu.
14. Podle ustanovení §87 písm. c/ o. s. ř. je vedle obecného soudu žalovaného, popřípadě vedle soudu uvedeného v §85a, k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je umístěna organizační složka závodu fyzické nebo právnické osoby, která je žalovanou, týká-li se spor této složky.
15. Nejvyšší soud uzavírá, že v dané věci podmínky pro určení místní příslušnosti chybějí. Žalovaný je právnickou osobou se sídlem ve Spolkové republice Německo, který nemá v České republice umístěn závod či organizační složku a z předložených listin a ani z tvrzení žalobce nevyplývá, že by žalovaný měl v České republice nějaký majetek. Nejsou splněny ani podmínky pro místní příslušnost konkrétního soudu na výběr danou či výlučnou.
16. Nejvyšší soud proto, přihlížeje též k zásadě hospodárnosti řízení (§6 o. s. ř.), ve smyslu ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určil, že žalobu projedná a rozhodne Městský soud v Brně, v jehož obvodu se nachází sídlo žalobce jakožto právnické osoby.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 11. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu