ECLI:CZ:NS:2023:29.ND.532.2022.1
sp. zn. 29 Nd 532/2022-1514
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Heleny Myškové a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce Z. S. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému České republice - Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy , se sídlem v Praze 1, Karmelitská 529/5, PSČ 118 12, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 137/2015, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:
Soudci Vrchního soudu v Praze Mgr. Jiří Čurda, JUDr. Gabriela Kučerová a JUDr. Yvona Svobodová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 3 Co 15/2022.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem ze dne 6. října 2021, č. j. 32 C 137/2015-1056, Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal vůči žalovanému konkretizované omluvy, a rozhodl o nákladech řízení.
2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal žalobce odvolání a odvolací věc je vedena u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 3 Co 15/2022. Žalobce pak v oné odvolací věci vznesl námitku podjatosti soudců odvolacího soudu Mgr. Jiřího Čurdy, JUDr. Gabriely Kučerové a JUDr. Yvony Svobodové, vytýkaje jim „SOTOLÁŘOVŠTINU“. Učinil tak podáním ze dne 2. září 2022 (č. l. 1387), jež následně doplnil podáním z 15. září 2022 (č. l. 1430).
3. Označení soudci odvolacího soudu ve vyjádření z 27. září 2022 (č. l. 1450) shodně uvedli, že k projednávané věci ani k účastníkům řízení nemají žádný vztah, nemají zájem na výsledku řízení a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by mohly vzbuzovat pochybnosti o jejich nepodjatosti.
4. Podle ustanovení §14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v aktuálním znění, pro věc rozhodném (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).
5. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení §14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
6. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sb. rozh. obč.) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
7. Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení, jimiž žalobce podle obsahu spisu namítá podjatost označených soudů odvolacího soudu, nevypovídá (poměřováno ustanovením §14 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.) o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o jejich nepodjatosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sb. rozh. obč.
8. Zabývat se vznesenou námitkou podjatosti na základě tvrzení, že žalobcem označení soudci rozhodovali v jiné odvolací věci (sp. zn. 3 Co 123/2017), Nejvyššímu soudu zapovídá ustanovení §14 odst. 4 o. s. ř. (jež takový typ námitek vylučuje jako nezpůsobilé).
9. Nejvyšší soud proto podle §16 odst. 1 o. s. ř. (jako soud nadřízený) rozhodl, že ve výroku označení soudci odvolacího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené odvolací věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. ledna 2023
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu