ECLI:CZ:NS:2023:29.NSCR.172.2022.1
MSPH 88 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 172/2022-B-89
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Hynka Zoubka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka P. N. , narozeného XY, bytem XY, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 88 INS XY, o vydání rozvrhového usnesení, o dovolání věřitele č. 8 T. K. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Daliborem Rakoušem, advokátem, se sídlem v Praze, Wenzigova 1004/14, PSČ 120 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. května 2022, č. j. MSPH 88INS XY, 4 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 11. ledna 2022, č. j. MSPH 88 INS XY, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) rozhodl o rozvrhu výtěžku zpeněžení majetkové podstaty dlužníka (P. N.) tak, že:
[1] Určil, že každá zjištěná pohledávka bude uspokojena do výše 1,806209 %; zároveň uvedl, že k rozdělení bude použita částka 571 539,33 Kč, a u každého věřitele vymezil částku, která mu má být vyplacena na jeho pohledávku (bod I. výroku).
[2] Uložil insolvenčnímu správci, aby provedl rozvrh do 30 dnů od právní moci usnesení (bod II. výroku).
[3] Uložil věřitelům, aby do 10 dnů od právní moci usnesení sdělili insolvenčnímu správci číslo účtu, na který jim má být částka určená dle rozvrhu vyplacena (bod III. výroku).
2. K odvolání věřitele č. 8 (T. K.) Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. května 2022, č. j. MSPH 88 INS XY, 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v napadeném bodě I. výroku.
3. Odvolací soud – cituje ustanovení §302, §303 odst. 1, §305, §306, §307 odst. 1 a §408 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 31. května 2019 (pro věc rozhodném), a odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu – uvedl, že při rozhodování o rozvrhu výtěžku zpeněžení majetkové podstaty dlužníka se již nelze zabývat námitkou, že do jeho majetkové podstaty nebylo doposud zapsáno nájemné za pronájem (blíže specifikované) bytové jednotky, která náleží do majetkové podstaty na základě výsledku řízení o odpůrčí žalobě podané insolvenčním správcem. Poté, co nabude usnesení o schválení konečné zprávy právní moci, je zásadně vyloučeno zabývat se problematikou, k jejímuž řešení je určena konečná zpráva; námitkami, které měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy, se tak insolvenční soud v rozvrhovém usnesení již nezabývá. Námitkou, že do majetkové podstaty dlužníka nebylo zahrnuto nájemné za pronájem bytové jednotky, se tak insolvenční soud mohl zabývat nejpozději při rozhodování o schválení konečné zprávy; taková námitka však uplatněna nebyla. Insolvenční soud schválil konečnou zprávu usnesením ze dne 2. listopadu 2021, č. j. MSPH 88 INS XY, jež nabylo právní moci dne 19. listopadu 2021. Nad rámec uvedeného odvolací soud doplnil, že o vydání bytové jednotky do majetkové podstaty dlužníka insolvenční soud rozhodl v incidenčním sporu o odpůrčí žalobě pod sp. zn. 188 ICm XY, avšak v rámci daného řízení bylo rozhodováno pouze o vydání bytové jednotky; ohledně nájemného a jeho vydání do majetkové podstaty dlužníka incidenční spor veden nebyl.
4. Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 8 dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyla řešena, respektive na vyřešené právní otázce, která má být dovolacím soudem vyřešena jinak. Dovolatel namítá (posuzováno podle obsahu dovolání), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod uvedený v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
5. V mezích dovolacího důvodu dovolatel argumentuje, že součástí majetkové podstaty je nejen samotný majetek, ale i jeho příslušenství, přírůstky, plody a užitky z něj. Podle dovolatele se odvolací soud nevypořádal dostatečně s tím, že nájemné je „svou povahou plodem či užitkem“ nemovité věci, a tudíž by mělo být součástí majetkové podstaty, je-li součástí majetkové podstaty i daná nemovitá věc. Dovozuje tak, že součástí majetkové podstaty dlužníka je i nájemné za nájem bytové jednotky, ohledně níž probíhal u insolvenčního soudu incidenční spor o odpůrčí žalobě a která byla na základě výsledku tohoto sporu zapsána do majetkové podstaty dlužníka.
6. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2. článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
7. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v ustanovení §238 o. s. ř., odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v souladu s níže označenou ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, od které dovolací soud neshledal důvod se odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání. Přitom i pro účely přípustnosti dovolání je rozhodný výklad insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. května 2019 (rozhodnutí o úpadku dlužníka bylo vydáno 8. prosince 2014).
8. Nejvyšší soud v usnesení ze 28. července 2016, sen. zn. 29 NSČR 118/2016, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.) pod číslem 134/2017 (dále jen „R 134/2017“), které je (stejně jako další rozhodnutí uvedená níže) dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu, shrnul judikaturu k usnesení o konečné zprávě, rozvrhovému usnesení (a k jejich vzájemnému vztahu) pro poměry insolvenčního zákona následovně:
9. Konečná zpráva neřeší otázku způsobu a rozsahu uspokojení pohledávek věřitelů; o tom rozhoduje insolvenční soud v rozvrhovém usnesení. Rozvrh (ve smyslu rozvrhu konečného) patří (při jeho normálním průběhu) k závěrečným úkonům insolvenčního řízení, v němž je dlužníkův úpadek řešen konkursem. Jakmile dojde k jeho realizaci, je již možné konkurs zrušit. Podstata rozvrhu (ve smyslu rozvrhu konečného) spočívá v tom, že celkový výtěžek zpeněžení majetkové podstaty se rozdělí mezi (insolvenční) věřitele podle pravidel stanovených v §306 a §307 insolvenčního zákona. Děje se tak usnesením, které zákon nazývá rozvrhovým usnesením; tímto usnesením se tudíž rozvrh nenařizuje, ale provádí.
10. Podstata věcného přezkumu správnosti rozvrhového usnesení vůči věřitelům tkví v posouzení, zda podle pravidel určených insolvenčním zákonem bude mezi věřitele rozvržen dosažený výtěžek zpeněžení majetkové podstaty způsobem, jenž bude odpovídat jejich zjištěným pohledávkám (v návaznosti na výsledky přezkumného jednání a incidenčních sporů vyvolaných popěrnými úkony).
11. Nabude-li právní moci usnesení o schválení konečné zprávy, je zásadně vyloučeno, aby se soudy problematikou, k jejímuž řešení je konečná zpráva primárně určena, zabývaly v konkursu později, např. při vydání rozvrhového usnesení či při vydání usnesení o zrušení konkursu. Námitkami, které měly zaznít při projednání a schválení konečné zpráv a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, se soud v rozvrhovém usnesení již nezabývá. K tomu dále srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. 29 NSČR 84/2015, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2023, sen. zn. 29 NSČR 134/2022.
12. Námitka, že konečná zpráva insolvenčního správce není po věcné stránce správná (úplná), neboť do přehledu zpeněžení majetkové podstaty (§302 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona) insolvenční správce nezahrnul příjem z nájemného bytové jednotky (zapsané v soupisu majetkové podstaty), je námitkou, kterou měl dovolatel vznést po zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku (§304 odst. 2 insolvenčního zákona) a jako taková měla (mohla) být projednána před schválením konečné zprávy. Po schválení konečné zprávy již částku, která má být rozdělena mezi věřitele, zpochybňovat nelze (§302 odst. 3 insolvenčního zákona).
13. Jinak řečeno, námitka dovolatele je z obsahového hlediska tou, která měla zaznít v procesu schvalování konečné zprávy, a nikoli tou, jejímž prostřednictvím by bylo možné zpochybnit předpoklad pro vydání rozvrhového usnesení (které vychází z výsledků pravomocně schválené konečné zprávy). Napadené usnesení odvolacího soudu je s tímto závěrem v souladu.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
předseda senátu
V Brně dne 28. 2. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu