ECLI:CZ:NS:2023:29.NSCR.21.2023.1
KSPL 58 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 21/2023-B-73
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Hynka Zoubka v insolvenční věci dlužnice K. Č. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 58 INS XY, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, o dovolání zajištěného věřitele P. Š. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Michalem Zsemlerem, advokátem, se sídlem v Plzni, Kardinála Berana 967/8, PSČ 301 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. ledna 2023, č. j. KSPL 58 INS XY, 6 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 2. prosince 2022, č. j. KSPL 58 INS XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“):
[1] Schválil zprávu veřejné obchodní společnost i Insolvenční kancelář Štangl a spol., insolvenčního správce dlužnice K. Č., o stavu ( insolvenčního ) řízení po zpeněžení označeného nemovitého majetku pojatého do soupisu majetkové podstaty dlužnice a o vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce (ze dne 1. srpna 2022, B-37) [dále též jen „zpráva o zpeněžení zajištění“] , podle které:
a/ celkové příjmy spojené se zpeněžením majetku činí 4.280.000 Kč,
b/ celkové výdaje spojené se zpeněžením majetku sestávají z částky 0 Kč na nákladech spojených se správou majetku, z částky 266.200 Kč na nákladech spojených se zpeněžením majetku a z částky 178.591,80 Kč na záloze na odměnu insolvenčního správce,
c/ čistý výtěžek zpeněžení majetku činí 3.835.208,20 Kč,
d/ částka určená k výplatě zajištěného věřitele (P. Š., dále jen „zajištěný věřitel“) činí 2.439.913,50 Kč a
e/ hyperocha určená k výplatě dlužnici činí 1.395.294,70 Kč (bod I. výroku).
[2] Schválil insolvenčnímu správci zálohu na jeho odměnu ve výši 178.591,80 Kč, včetně částky odpovídající dani z přidané hodnoty, s tím, že záloha bude hrazena z finančních prostředků majetkové podstaty (bod II. výroku).
[3] Uložil insolvenčnímu správci, aby vyplatil zajištěnému věřiteli částku 2.439.913,50 Kč a dlužnici částku 1.395.294,70 Kč a aby mu o tom podal písemnou zprávu (bod III. výroku).
2. Insolvenční soud – vycházeje z ustanovení §38 odst. 4 a §298 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a z ustanovení §1 odst. 2 a §3 odst. 2 písm. b/ vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů ( dále jen „ vyhláška o odměně“) – dospěl k následujícím závěrům:
3. Vzhledem k době vydání rozhodnutí o úpadku dlužnice postupoval insolvenční soud podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. května 2019.
4. V řízení nebylo sporu o tom, že celkové příjmy spojené se zpeněžením majetku činily 4.280.000 Kč, a celkové výdaje spojené se zpeněžením majetku činily 266.200 Kč (ty se skládaly z částky 7.260 Kč za vypracovaný znalecký posudek a z částky 258.940 Kč představované odměnou na náklady soudního exekutora podle smlouvy o provedení dražby). Odměna insolvenčního správce pak byla počítána z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli (tj. z částky 2.439.913,50 Kč) postupem podle §1 odst. 2 vyhlášky o odměně a v souladu s návrhem insolvenčního správce činí 178.591,80 Kč (proto o ní insolvenční soud takto rozhodl formou zálohy).
5. Částku odpovídající zjištěné pohledávce zajištěného věřitele je namístě vyplatit ( zajištěnému věřiteli) bezodkladně po právní moci tohoto usnesení (v souladu se zněním §298 insolvenčního zákona). Probíhající dovolací řízení ve věci vedené u insolvenčního soudu pod sp. zn. 158 ICm XY tomu není překážkou.
6. Otázku, komu vyplatit vzniklou hyperochu, posuzoval insolvenční soud z úřední povinnosti.
7. Z „rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 7. března 2016, č. j. 4 VSPH XY “ (správně jde o usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. března 2016, č. j. KSHK 45 INS XY , 4 VSPH XY “), plyne, že v případě hyperochy nejde svou povahou o nic jiného, než o přebytek výtěžku zpeněžení, na nějž nemají nárok zajištěný věřitel ani nezajištění věřitelé, jejichž pohledávky se uspokojují v oddlužení plněním splátkového kalendáře jen z dlužníkových budoucích příjmů. Proto nelze hyperochu [která je svou podstatou transformací stávajícího majetku dlužníka (nejde o žádný přírůstek majetku dlužníka)] považovat za mimořádný příjem, s nímž by měl dlužník povinnost naložit způsobem uvedeným v §412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona.
8. Při oddlužení prováděném výhradně plněním splátkového kalendáře podle insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. května 2019 se případná hyperocha z výtěžku zpeněžení zajištění vrací dlužníku (ledaže sám souhlasil s jejím použitím k uspokojení nezajištěných věřitelů). I nsolvenční soud proto určil, že hyperocha (ve výši 1.395.294,70 Kč) má být vyplacena dlužnici.
9. K odvolání dlužnice a zajištěného věřitele Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. ledna 2023, č. j. KSPL 58 INS XY, 6 VSPH XY:
[1] Potvrdil usnesení insolvenčního soudu v bodě I. výroku (část výroku před středníkem).
[2] Odmítl odvolání proti bodu III. výroku (část výroku za středníkem).
10. Odvolací soud – vycházeje z ustanovení §11, §91 a §298 insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. května 2019 (jež měl pro danou věc za rozhodné) – dospěl po přezkoumání napadeného usnesení k následujícím závěrům:
11. Odvolání dlužnice směřuje proti bodům I. a III. výroku usnesení insolvenčního soudu a odvolání zajištěného věřitele proti bodu I. výroku usnesení insolvenčního soudu.
12. Odvolání dlužnice proti bodu III. výroku usnesení insolvenčního soudu odmítl odvolací soud jako objektivně nepřípustné podle §91 insolvenčního zákona, jelikož tento výrok má povahu rozhodnutí vydaného při výkonu dohlédací činnosti insolvenčního soudu (§11 insolvenčního zákona).
13. Odvolání proti bodu I. výroku usnesení insolvenčního soudu nejsou opodstatněná.
14. K odvolacím námitkám dlužnice odvolací soud uvádí, že insolvenční soud nepochybil, jestliže rozhodl o vydání výtěžku zpeněžení zajištění zajištěnému věřiteli též co do částky 1.595.912,50 Kč, jelikož dovolání podané (ve sporu o určení pohledávky zajištěného věřitele) proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. února 2022, č. j. „158 ICm XY, 105 VSPH XY“ [ správně jde o č. j. 158 ICm XY, 105 VSPH XY (KSPL 58 INS XY) ] , nemá odkladný účinek.
15. K odvolacím námitkám zajištěného věřitele týkajícím se hyperochy odvolací soud uzavírá [ shodně s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. dubna 2018, sen. zn. 29 NSČR 97/2016 ( jde o usnesení uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 7-8, ročníku 2019, pod číslem 84, které je, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže, dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu) ] , že v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře se hyperocha vydá dlužníku, neboť ten k ní má dispoziční oprávnění. Nejde o mimořádný příjem k rozvržení prostřednictvím splátkového kalendáře podle §412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona, ledaže by šlo o specifické případy tam uvedené (např. by dlužník neuvedl danou věc v seznamu majetku).
16. Z takto ustaveného judikatorního rámce plyne, že mezi základní povinnosti dlužníka, jenž má zájem řešit svůj úpadek oddlužením, patří uvedení jeho majetku v seznamu majetku, který je povinnou přílohou návrhu na povolení oddlužení. Nesplnění této povinnosti má v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře za následek postup podle §412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona.
17. V daném případě schválil insolvenční soud oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře před 1. červnem 2019 a dlužnice zpeněžované nemovité věci (zajištění) uvedla v seznamu svého majetku; proto nemůže jít o situaci uvedenou v §412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona (o případ, kdy hyperocha má být použita k uspokojení nezajištěných věřitelů). Pouze dlužnice má totiž k tomuto majetku dispoziční oprávnění; srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2018, sen. zn. 29 NSČR 79/2018.
18. K vyúčtování insolvenčního správce nebyly vzneseny námitky, proto insolvenční soud postupoval správně, jestliže schválil výdaje spojené se správou a zpeněžením ve výši 266.200 Kč a určil odměnu insolvenčního správce ve výši 178.591,80 Kč (z částky 2.439.913,50 Kč určené k vydání zajištěnému věřiteli).
19. Přebytek zpeněžení (hyperocha) činil 1.395.294,70 Kč a bude vyplacen dlužnici.
20. Proti usnesení odvolacího soudu podal zajištěný věřitel dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo že závisí na dovolacím soudem vyřešené právní otázce, která má být dovolacím soudem posouzena jinak.
21. Konkrétně má jít o otázku použití hyperochy dosažené zpeněžením předmětu zajištění k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře v oddlužení.
22. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
23. V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel poukazuje na své zajištěné i nezajištěné pohledávky (zčásti vykonatelné), s tím, že dlužnice obstruovala vymáhání vykonatelných pohledávek v exekuci, a klade otázku, zda postupem insolvenčního soudu a odvolacího soudu nedošlo (v návaznosti na ustanovení §395 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona) k porušení zásady poctivosti dlužníka v insolvenčním řízení plynoucí ze závěrů obsažených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2010, uveřejněné pod číslem 86/2013 Sb. rozh. obč. Míní, že i při postupu a výkladu soudu ohledně hyperochy je nutno dbát základních zásad insolvenčního řízení, zejména zásady vyjádřené v §5 písm. a/ insolvenčního zákona, a nemá za správný takový výklad ustanovení §412 insolvenčního zákona, který vede k tomu, že dlužnice obdrží hyperochu, aniž by byli věřitelé dostatečně uspokojeni.
24. K usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 97/2016 dovolatel uvádí, že se primárně netýká otázky, komu má být vydána hyperocha (řeší určení odměny insolvenčního správce při kombinaci způsobů oddlužení), a o stejný případ (jako je tento) nešlo ani v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 79/2018. V návaznosti na citaci ustanovení §398, §409 a §412 insolvenčního zákona pak dovozuje, že hyperocha měla být použita k uspokojení nezajištěných věřitelů jako mimořádná splátka nad rámec splátkového kalendáře.
25. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění, přičemž pro insolvenční řízení vedené na majetek dlužnice je vzhledem k době rozhodnutí o úpadku dlužnice (7. června 2018) nadále rozhodný insolvenční zákon ve znění účinném do 31. května 2019 [ srov. článek II (Přechodné ustanovení) části první zákona č. 31/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony].
26. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
27. Odpověď na otázku, kterou mu dovolatel předestřel dovoláním k řešení, totiž Nejvyšší soud podal při výkladu ustanovení §398 odst. 1 až 3, §408 odst. 4, §409 odst. 1 a 2 a §412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona ve znění účinném do 30. června 2017 již v usnesení sen. zn. 29 NSČR 97/2016 (z nějž výslovně vychází i napadené usnesení). V něm uzavřel, že při zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty, který tvoří předmět zajištění přihlášených zajištěných věřitelů, při němž vznikne po plném uspokojení zajištěných věřitelů přebytek výtěžku (hyperocha), insolvenční zákon nastavuje jiná pravidla podle §398 odst. 2 a §408 pro formu oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a jiná v §398 odst. 3 a §409 pro oddlužení plněním splátkového kalendáře. Kdyby šlo pouze o oddlužení plněním splátkového kalendáře, byla by hyperocha vydána dlužníku, neboť ten k ní má dispoziční oprávnění. Jde o důsledek úpravy §398 odst. 3 poslední věty a §409 odst. 2 insolvenčního zákona. Nešlo by tak o mimořádný příjem k rozvržení prostřednictvím splátkového kalendáře podle §412 odst. 1 písm. b/ insolvenčního zákona, ledaže by šlo o specifické případy tam uvedené (např. by dlužník neuvedl danou věc v seznamu majetku). Proto by taková část výtěžku ani nesloužila k uspokojení věřitelů a důsledek pro výpočet odměny insolvenčního správce by byl shodný, jako ve věci řešené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2017, sen. zn. 29 NSČR 22/2015 – nepočítala by se z něj odměna. K těmto závěrům se Nejvyšší soud dále přihlásil nejen ve shora zmíněném usnesení sen. zn. 29 NSČR 79/2018, nýbrž také v rozsudku ze dne 27. února 2020, sen. zn. 29 ICdo 8/2018, v usnesení ze dne 30. dubna 2020, sen. zn. 29 NSČR 15/2020, uveřejněném v časopise Soudní judikatura, číslo 7-8, ročníku 2021, pod číslem 79, a v usnesení ze dne 25. dubna 2023, sen. zn. 29 NSČR 176/2022.
28. Ustanovení insolvenčního zákona, jež Nejvyšší soud vyložil v usnesení sen. zn. 29 NSČR 97/2016, se přitom liší od stejných ustanovení ve znění rozhodném pro tuto věc jen v tom, že ustanovení §398 odst. 1 insolvenčního zákona obsahuje s účinností od 1. července 2017 větu druhou, jež určuje, že: „Na základě výslovného prohlášení dlužníka lze k návrhu insolvenčního správce provést oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo její části.“. Toto doplnění však nemá v poměrech dané věci žádný význam [ podle usnesení insolvenčního soudu ze dne 30. května 2019, č. j. KSPL 58 INS XY (zveřejněného v insolvenčním rejstříku dne 31. května 2019), totiž insolvenční soud schválil jako způsob oddlužení dlužnice výlučně oddlužení plněním splátkového kalendáře ].
29. Závěry formulované v usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 29 NSČR 97/2016 přitom nelze pomíjet jen proto, že byly přijaty při řešení otázek souvisejících s odměnou insolvenčního správce; o „obiter dictum“ nešlo (k tomu srov. odstavce [34] až [36] odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. března 2020, sen. zn. 29 NSČR 43/2018, uveřejněného pod číslem 101/2020 Sb. rozh. obč. ).
30. K řečenému zbývá doplnit, že otázka „poctivosti“ dlužnice v podobě naznačované dovolatelem může mít význam při rozhodování o zrušení schváleného oddlužení (srov. §418 odst. 1 písm. a/, odst. 3 insolvenčního zákona v rozhodném znění ). Správnost závěru, že za trvání oddlužení plněním splátkového kalendáře se přebytek (hyperocha) vzniklý poté, co insolvenční správce zpeněží předmět zajištění a uspokojí z něj přihlášenou zjištěnou pohledávku zajištěného věřitele, vydá dlužníku (jelikož nejde o mimořádný příjem k rozvržení prostřednictvím splátkového kalendáře) však tato argumentace ovlivnit nemůže (pro dané dovolací řízení nemá význam ani při posuzování přípustnosti dovolání).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. května 2023
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu