ECLI:CZ:NS:2023:29.NSCR.87.2023.1
MSPH 92 INS 9865/2023
sp. zn. 29 NSČR 87/2023-A-46
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka XSOLAR REUSE SYSTÉM a. s. , se sídlem v Praze 4, Antala Staška 510/38, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 29127009, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 92 INS 9865/2023, o insolvenčním návrhu věřitele WIS Energo Ledce Sever s. r. o. , se sídlem v Praze 6, Muchova 242/2, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 29024480, o návrhu dlužníka na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému insolvenčnímu soudu, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 92 INS 9865/2023 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
1. V insolvenční věci dlužníka XSOLAR REUSE SYSTÉM a. s. je u Městského soudu v Praze (dále též jen „insolvenční soud“) vedeno pod sp. zn. MSPH 92 INS 9865/2023 insolvenční řízení, které bylo zahájeno 19. června 2023 insolvenčním návrhem věřitele WIS Energo Ledce Sever s. r. o.
2. Podáním, doručeným insolvenčnímu soudu dne 19. září 2023 (A-40) dlužník navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.
3. Návrh odůvodnil tím, že v obvodu Městského soudu v Praze má pouze administrativní sídlo a jeho hlavní ekonomické zájmy jsou soustředěny na území Jihomoravského kraje. Poukázal na to, že insolvenční řízení je v rané fázi a toto řízení neinicioval. Dále uvedl, že s ohledem na svou činnost „působí po celé“ České republice, největší množství klientů má v Jihomoravském kraji a jeho majetek tvoří výlučně finanční prostředky na účtech u českých bank.
4. K výzvě insolvenčního soudu (usnesení ze dne 21. září 2023, č. j. MSPH 92 INS 9865/2023 - A - 41) navrhující věřitel sdělil (podání ze dne 2. října 2023), že s návrhem na přikázání věci zásadně nesouhlasí a považuje jej za projev obstrukčního jednání dlužníka. Zdůraznil, že podle veřejného rejstříku má dlužník sídlo na adrese Antala Staška 510/38, Praha 4, PSČ 140 00 již od 21. listopadu 2012.
5. Podle ustanovení §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
6. Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Městskému soudu v Praze, u nějž je věc vedena, i Krajskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. splněny.
7. Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.
8. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
9. V usnesení ze dne 26. září 2012, sen. zn. 29 NSČR 28/2012, Nejvyšší soud vysvětlil, že v insolvenčním řízení by se měly okolnosti významné pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti týkat především dlužníka samotného (případně jeho majetku), nikoli věřitelů.
10. V usnesení ze dne 18. října 2012, sen. zn. 29 NSČR 69/2012, pak Nejvyšší soud uvedl, že v první fázi insolvenčního řízení o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení reorganizace může důvod pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti spočívat v tom, že dlužníkovo podnikání i jeho majetek jsou soustředěny v územním obvodu jiného insolvenčního soudu.
11. A konečně, v usnesení ze dne 18. prosince 2013, sen. zn. 29 NSČR 115/2013, Nejvyšší soud uzavřel, že důvodem pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti není pouhá skutečnost, že se část majetku dlužníka a účetní evidence nachází v sídle jediného společníka dlužníka (jež je v územním obvodu jiného insolvenčního soudu), není-li zřejmé, kde se nachází zbylá část majetku dlužníka a jaké jsou (či byly) jeho podnikatelské aktivity v místě jeho sídla.
12. V poměrech dané věci Nejvyšší soud shledává důvody uváděné dlužníkem nedostatečnými k prolomení výše popsaných ústavních principů. Předně nelze pominout, že Městský soud v Praze již činil úkony v řízení; mimo jiné vyzval dlužníka k vyjádření se k insolvenčnímu návrhu a k předložení seznamu závazků, majetku a zaměstnanců (usnesení ze dne 21. června 2023, č. j. MSPH 92 INS 9865/2023-A-8), nařídil jednání (na 26. září 2023), které se však nekonalo právě z důvodu podání návrhu na přikázání věci. Dále je významné, že dlužník vyvíjí podnikatelské aktivity na celém území České republiky (jak uvádí sám dlužník) a jeho majetek tvoří (pouze) finanční prostředky na účtech vedených u bankovních institucí. Uvádí-li dlužník jako jeden z důvodů pro delegaci vhodnou, že v obvodu insolvenčního soudu má pouze administrativní sídlo, lze poukázat na to, že místo svého sídla (zapsané v obchodním rejstříku) si zvolil sám dlužník. Tím založil i (obecnou) místní příslušnost soudů k projednávání věcí, které se jej týkají.
13. Z návrhu na přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu současně nevyplývají žádné další skutečnosti, které by mohly být důvodem k delegaci vhodné ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. Uvedené platí tím spíše, že navrhující věřitel s návrhem na přikázání věci Krajskému soudu v Brně nesouhlasil.
14. Protože Nejvyšší soud neshledal důvody, které by měly vést k hospodárnějšímu, rychlejšímu či spolehlivějšímu projednání této insolvenční věci jiným než místně příslušným Městským soudem v Praze, návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Brně nevyhověl.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 10. 2023
JUDr. Helena Myšková
předsedkyně senátu