ECLI:CZ:NS:2023:29.NSCR.96.2023.1
KSBR 32 INS 15723/2019
sp. zn. 29 NSČR 96/2023-P6-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v insolvenční věci dlužníka J. Š. , vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 32 INS 15723/2019, o přihlášce pohledávky věřitelky č. 6 Š. Š., o dovolání Mgr. Romana Krakovky , se sídlem v Ostravě, Pivovarská 1504/8, PSČ 702 00, jako insolvenčního správce dlužníka, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. září 2023, č. j. KSBR 32 INS 15723/2019, 4 VSOL 439/2023-P6-8, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 31. července 2023, č. j KSBR 32 INS 15723/2019-P6-3, odmítl přihlášku pohledávky věřitelky č. 6 (Š. Š.) [bod I. výroku] a rozhodl, že právní mocí usnesení končí účast věřitelky č. 6 v insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužníka (J. Š.) [bod II. výroku].
2. K odvolání věřitelky č. 6 Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 22. září 2023, č. j. KSBR 32 INS 15723/2019, 4 VSOL 439/2023-P6-8, změnil usnesení insolvenčního soudu v bodu I. výroku tak, že se přihláška pohledávky věřitelky č. 6 neodmítá (první výrok) a odvolání proti bodu II. výroku odmítl (druhý výrok).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dlužníka (R. K.) dovolání datované 20. října 2023 (P6-11), které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné (podané osobou neoprávněnou) podle §243c odst. 1 a 3 věty první ve spojení s ustanovením §218 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
4. Před zkoumáním, zda je dovolání objektivně přípustné (v daném případě podle §237 o. s. ř.), má přednost – ve smyslu ustanovení §243c odst. 3, §240 odst. 1 a §218 písm. b/ o. s. ř. – posouzení tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.
5. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 29. září 2010, sen. zn. 29 NSČR 32/2010, uveřejněném pod číslem 52/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“), vysvětlil, že insolvenční správce je zvláštním procesním subjektem [srov. ustanovení §9 písm. d/ zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)], který se pokládá za účastníka insolvenčního řízení tam, kde je rozhodováno o jeho právech a povinnostech. Legitimace k podávání příslušných návrhů a opravných prostředků proti rozhodnutím insolvenčního soudu mu jinak přísluší jen v rozsahu, ve kterém mu ji insolvenční zákon (ať již výslovně, nebo ve vazbě na povahu věci) přiznává.
6. Insolvenční zákon v ustanovení §185 ani na jiném místě nepřiznává insolvenčnímu správci legitimaci k podání dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky pohledávky. Současně je zřejmé, že napadeným rozhodnutím nebylo rozhodováno o právech a povinnostech insolvenčního správce. Přitom platí, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník řízení, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2005, sp. zn. 29 Odo 327/2004, uveřejněný pod číslem 45/2006 Sb. rozh. obč.).
7. Uvedený závěr je přitom výrazem ustálené judikatury Nejvyššího soudu. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. května 2014, sen. zn. 29 NSČR 109/2013, uveřejněné pod číslem 104/2014 Sb. rozh. obč. s právní větou: „Insolvenční správce dlužníka není osobou subjektivně oprávněnou k podání dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky pohledávky věřitele pro vady tak, že se přihláška pohledávky neodmítá.“ Závěr o nedostatku legitimace k podání dovolání přitom platí nejen pro případ, kdy je přihláška pohledávky odmítnuta pro vady, nýbrž pro všechny případy odmítnutí přihlášky, neboť takovým rozhodnutí není (nemůže být) zasaženo do právní sféry insolvenčního správce (nerozhoduje se o „jeho“ právech a povinnostech).
8. Insolvenční správce proto není osobou oprávněnou podat dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud k odvolání věřitelky změnil usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí její přihlášky pohledávky, tak že se přihláška pohledávky neodmítá. Uvedené s sebou nutně nese závěr, že dovolání insolvenčního správce je třeba (bez dalšího) odmítnout, což může v souladu s §243f odst. 2 insolvenčního zákona učinit předseda senátu.
9. Odmítnutím dovolání v přiměřené lhůtě je zároveň konzumován návrh insolvenčního správce na odklad právní moci napadeného usnesení, jenž je ostatně s ohledem na §90 insolvenčního zákona zjevně nedůvodný.
10. Pro dovolací řízení je rozhodné aktuální znění občanského soudního řádu.
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 11. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu