ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.1101.2023.1
sp. zn. 3 Tdo 1101/2023-1320
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 12. 2023 o dovolání, které podala obviněná L. P. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. 6. 2023, č. j. 9 To 201/2023-1297, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 88 T 83/2022, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněné L. P. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2023, č. j. 88 T 83/2022-1265, byla obviněná L. P. (dále jen „obviněná“) uznána vinnou přečinem zanedbání péče o zvíře z nedbalosti podle §303 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“). Uvedeného přečinu se obviněná dopustila jednáním podrobně popsaným ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku.
2. Za tento přečin byla obviněná podle §303 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 2 měsíců s podmíněným odkladem na 24 měsíců.
3. Proti rozsudku nalézacího soudu podala obviněná v zákonné lhůtě blanketní odvolání . Městský soud v Brně vyzval obhájkyni obviněné, aby nedostatky obsahu odvolání odstranila do pěti dnů od obdržení výzvy, to však obhájkyně ve stanovené lhůtě neučinila. O podaném odvolání proto Krajský soud v Brně rozhodl usnesením ze dne 15. 6. 2023, č. j. 9 To 201/2023-1297, tak, že odvolání obviněné podle §253 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „tr. ř.“), odmítl .
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti usnesení odvolacího soudu podala obviněná prostřednictvím své obhájkyně dovolání , které opřela o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř. Ačkoliv v hlavičce dovolání obviněná uvedla, že napadá usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání, v textu dovolání již uvádí, že dovolání podává „proti rozsudku soudu prvého stupně“ a v tomto duchu se nesou i další části dovolání, včetně závěrečného návrhu .
5. Obviněná kritizuje proces dokazování, rozporuje skutková zjištění, která se stala podkladem pro výrok o její vině, a namítá nesprávné právní posouzení skutku. Navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil (pouze) rozsudek nalézacího soudu, a aby sám obviněnou zprostil obžaloby v celém rozsahu, neboť skutek označený v obžalobě není trestným činem, popř. aby věc vrátil nalézacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Navrhuje, aby Nejvyšší soud nařídil nalézacímu soudu, aby věc projednal v jiném složení senátu.
6. Dovolání obviněné bylo ve smyslu §265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Ten nejprve shrnul dosavadní průběh řízení a dovolací argumentaci obviněné a poté se vyjádřil k jednotlivým dovolacím námitkám.
7. Podle státního zástupce dovolání obviněné směřuje výlučně proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které v textu dovolání také za napadené rozhodnutí výslovně označila. Proti procesnímu postupu, kdy bylo její odvolání odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., obviněná nevznesla žádné námitky. Podle státního zástupce je tedy dovolání ve smyslu §265a odst. 1 tr. ř. nepřípustné.
8. Navíc, pokud bylo odvolání obviněné usnesením soudu druhého stupně odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., protože nesplňuje náležitosti obsahu odvolání, aniž by došlo k meritornímu přezkumu rozsudku soudu prvého stupně z hledisek uvedených v §254 odst. 1 tr. ř., je možné opřít dovolání jedině o ustanovení §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. (bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí).
9. Pokud obviněná jako důvody dovolání uplatnila vady důkazního řízení a nesprávné právní posouzení skutku ve smyslu §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř., jde o jiné dovolací důvody, než je ten, který mohl být uplatněn proti usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř. Obviněná tedy založila své dovolání na námitkách, které obsahově nenaplňovaly zákonný dovolací důvod, jehož prostřednictvím mohla napadat usnesení odvolacího soudu (pokud vůbec mínila toto rozhodnutí napadnout).
10. Na základě podaného dovolání tedy podle státního zástupce nelze meritorně přezkoumávat úplnost a správnost skutkových zjištění a správnost právního posouzení skutku, když z těchto hledisek rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumával ani odvolací soud.
11. Státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, protože je nepřípustné. Pro případ, že by Nejvyšší soud dovolání shledal formálně přípustným, navrhuje, aby dovolání bylo odmítnuto podle §265b odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř. Státní zástupce souhlasí s rozhodnutím v neveřejném zasedání, a to i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí.
III.
Přípustnost dovolání
12. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná.
13. Shledal přitom, že dovolání bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, odst. 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání uvedené v §265f tr. ř.
14. Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou, zda bylo dovolání podáno proti rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné (podle §265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout jen taková rozhodnutí, kdy soud rozhodl ve druhém stupni). Obviněná totiž sice v hlavičce svého dovolání uvedla, že dovolání podává proti usnesení Krajského soudu v Brně o odmítnutí jejího odvolání, dále v textu dovolání však již uváděla, že brojí „proti rozsudku soudu prvého stupně“, čemuž odpovídá i její dovolací argumentace a závěrečný návrh (obviněná navrhuje zrušení rozsudku nalézacího soudu, o usnesení odvolacího soudu zcela mlčí).
15. Jakkoliv je v tomto směru dovolání obviněné značně nesrozumitelné, vzal Nejvyšší soud v potaz skutečnost, že alespoň v hlavičce dovolání bylo usnesení odvolacího soudu označeno, a tak (při velké míře tolerance) shledal dovolání přípustným a věcně se jím zabýval.
16. Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněnou naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody, jejichž existence je současně nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle §265i odst. 3 tr. ř.
17. Obviněná v podaném dovolání uplatnila dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a h) tr. ř.
18. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je naplněn tehdy, jestliže rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy.
19. Obviněná v podaném dovolání uplatnila dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Ten je naplněn tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
20. Z hlediska rozhodování dovolacího soudu je vhodné připomenout, že Nejvyšší soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich odůvodněním (§265f odst. 1 tr. ř.) a není povolán k revizi napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Fundovanou argumentaci tohoto mimořádného opravného prostředku má zajistit povinné zastoupení obviněného obhájcem-advokátem (§265d odst. 2 tr. ř.).
21. Na podkladě obviněnou uplatněného dovolacího důvodu a uvedených východisek mezí dovolacího přezkumu pak mohl Nejvyšší soud přistoupit k posouzení jednotlivých dovolacích námitek obviněné.
IV.
Důvodnost dovolání
22. Z hlediska důvodnosti dovolání je nejprve třeba zmínit, že v nyní projednávané věci odvolací soud odmítl odvolání obviněné podle ustanovení §253 odst. 3 tr. ř., podle něhož odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání . Důvodem pro tento postup odvolacího soudu byla skutečnost, že obviněná sice v zákonné lhůtě podala tzv. blanketní odvolání proti rozsudku nalézacího soudu, avšak toto odvolání následně nedoplnila o zákonem vyžadované náležitosti, a to ani ve lhůtě stanovené ve výzvě nalézacího soudu, která byla obhájkyni obviněné řádně doručena (viz č. l. 1290).
23. Nejvyšší soud konstatuje, že proti usnesení, jímž bylo odmítnuto odvolání obviněné pro nesplnění náležitostí obsahu, je možné brojit pouze v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho první alternativě. Ten je dán tehdy, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí.
24. Uvedený dovolací důvod však obviněná neuplatnila, a to ani výslovně, ani nepřímo. Obviněná totiž usnesení odvolacího soudu o odmítnutí svého dovolání ve svém dovolání prakticky ignoruje a její dovolání současně neobsahuje žádné námitky, z nichž by bylo možné usuzovat na to, že nebyly splněny podmínky pro postup odvolacího soudu podle §253 odst. 3 tr. ř. (odmítnutí odvolání pro nesplnění náležitostí obsahu odvolání).
25. Jelikož proti usnesení o odmítnutí odvolání pro nesplnění náležitostí obsahu odvolání není možné brojit jiným dovolacím důvodem než shora uvedeným, dalšími námitkami obviněné (proti procesu dokazování, skutkovým zjištěním, a právnímu posouzení) se Nejvyšší soud nemohl zabývat. Nejvyššímu soudu tak nezbývá než uzavřít, že dovolací námitky obviněné se zcela míjí s jediným dovolacím důvodem, který bylo možné v její věci případně uplatnit, a sice s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho první alternativě.
V.
Způsob rozhodnutí dovolacího soudu
26. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud o dovolání obviněné rozhodl způsobem uvedeným v §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
27. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje Nejvyšší soud na ustanovení §265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“ .
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 13. 12. 2023
JUDr. Aleš Kolář
předseda senátu