ECLI:CZ:NS:2023:3.TDO.61.2023.1
sp. zn. 3 Tdo 61/2023-731
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. února 2023 o dovolání, které podal obviněný M. S., nar. XY, trvale bytem XY, XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2022 sp. zn. 67 To 201/2022, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 79/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) trestního řádu se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 5. 2022, sp. zn. 3 T 79/2021 , byl obviněný M. S. uznán vinným ze spáchání pokračujícího zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku. Za to byl podle §206 odst. 4 trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 trestního zákoníku a §82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Podle §82 odst. 3 trestního zákoníku byla obviněnému uložena povinnost během zkušební doby podle svých sil nahradit způsobenou škodu. Podle §73 odst. 1, 3 trestního zákoníku byl obviněnému uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo prokuristy v obchodních korporacích a družstvech včetně zákazu jejich zastupování v trvání tří let. Podle §228 odst. 1 trestního řádu a §229 odst. 2 trestního řádu bylo rozhodnuto o nároku poškozené na náhradu škody. Podle §226 písm. b) trestního řádu byl obviněný zproštěn obžaloby státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 21. 6. 2021, sp. zn. 1 ZT 11/2020, kterou mu bylo pod body 11 a 97-102 kladeno za vinu jednání, v němž byl spatřován zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, neboť v žalobním návrhu pod body 11 a 97-102 označený skutek není trestným činem.
2. O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 7. 2022, sp. zn. 67 To 201/2022 , jímž podle §258 odst. 1 písm. b) trestního řádu napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle §259 odst. 3 trestního řádu na upraveném skutkovém základě znovu rozhodl tak, že obviněného uznal vinným ze spáchání pokračujícího zločinu zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, za což jej podle §206 odst. 4 trestního zákoníku odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání třiceti měsíců, jehož výkon podle §81 odst. 1 trestního zákoníku a §82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu tří let. Podle §82 odst. 3 trestního zákoníku obviněnému uložil povinnost během zkušební doby podle svých sil nahradit způsobenou škodu. Podle §73 odst. 1, 3 trestního zákoníku obviněnému uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu, člena statutárního orgánu nebo prokuristy v obchodních korporacích a družstvech včetně zákazu jejich zastupování v trvání tří let. Podle §228 odst. 1 trestního řádu a §229 odst. 2 trestního řádu rozhodl o nároku poškozené na náhradu škody. Podle §226 písm. b) trestního řádu obviněného zprostil obžaloby státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 21. 6. 2021, sp. zn. 1 ZT 11/2020, kterou mu bylo pod body 11, 60 a 97-102 kladeno za vinu jednání, v němž byl spatřován zločin zpronevěry podle §206 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, neboť v žalobním návrhu pod body 11, 60 a 97 - 102 označený skutek není trestným činem.
3. Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu a jeho prostřednictvím i rozhodnutí nalézacího soudu napadl obviněný dovoláním , v němž bez jakéhokoliv argumentace odkázal na dovolací důvody uvedené v §265b odst. 1 písm. g) a h) trestního řádu s tím, že dovolání odůvodní do tří dnů.
4. Opis dovolání obviněného byl předsedkyní senátu soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 trestního řádu zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání s odkazem na §265f trestního řádu uvedl, že nesplňuje zákonné náležitosti obsahu dovolání. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265b odst. 1 písm. d) trestního řádu.
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c trestního řádu) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům.
6. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2022, sp. zn. 67 To 201/2022, je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a) trestního řádu, neboť napadá pravomocné rozhodnutí soudu druhého stupně, jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. c) trestního řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání podal prostřednictvím obhájce v souladu s §265d odst. 2 trestního řádu, ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 trestního řádu a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
7. Dále se Nejvyšší soud musel zabývat otázkou, zda podané dovolání splňuje zákonem požadované náležitosti. Podle §265f odst. 1 trestního řádu musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3 trestního řádu) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až m) trestního řádu nebo §265b odst. 2 trestního řádu, o které se dovolání opírá. Nejvyšší státní zástupce a příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce jsou povinni v dovolání uvést, zda je podávají ve prospěch nebo v neprospěch obviněného. Podle §265f odst. 2 trestního řádu lze rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání. Význam obsahových náležitostí dovolání spočívá především ve skutečnosti, že dovoláním je vymezen obsah a rozsah přezkumné činnosti Nejvyššího soudu. Zároveň se od obsahu podaného dovolání odvíjí možné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které lze na jeho podkladě učinit. Dovolací soud tedy musí mít dostatečně kvalifikovaný podklad, aby mohl přezkoumávat napadené rozhodnutí a popřípadě prolomit jeho právní moc.
8. Podle §265h odst. 1 trestního řádu nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 trestního řádu, vyzve je předseda senátu soudu prvního stupně, aby vady odstranili ve lhůtě dvou týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) trestního řádu. Učiní-li dovolatel úkon, který směřuje k odstranění vad obsahu dovolání, až po uplynutí lhůty stanovené předsedou senátu podle §265h odst. 1 trestního řádu, nemá to žádné účinky, obsah původně podaného dovolání tím není nijak dotčen a Nejvyšší soud rozhodne o dovolání v té podobě, jak bylo původně podáno. Odmítnutím dovolání podle §265i odst. 1 písm. d) trestního řádu je pak sankcionováno nejen to, že dovolatel neodstranil nedostatek náležitostí obsahu dovolání vůbec, ale i to, že odstranil vady obsahu dovolání až po lhůtě stanovené podle §265h odst. 1 trestního řádu.
9. Z předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2022, sp. zn. 67 To 201/2022, byl obviněnému doručen dne 6. 10. 2022 a jeho obhájci dne 10. 8. 2022. Lhůta pro podání dovolání tedy skončila dne 6. 12. 2022. Dne 10. 10. 2022, bylo prostřednictvím obhájce obviněného doručeno do datové schránky Obvodnímu soudu pro Prahu 1 blanketní dovolání obviněného, které mělo být následně odůvodněno. Předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 14. 12. 2022 zaslala datovou schránkou obhájci obviněného výzvu k odstranění vad dovolání ve smyslu §265h odst. 2 trestního řádu a stanovila lhůtu dvou týdnů od doručení výzvy. Na tuto výzvu reagoval obhájce obviněného přípisem ze dne 28. 12. 2022, v němž žádal o prodloužení lhůty k odůvodnění dovolání o pět dnů, a následně přípisem ze dne 2. 1. 2023, v němž žádal o prodloužení lhůty k odůvodnění dovolání do 9. 1. 2023 z důvodu pokračující nemoci. Do dnešního dne však obhájce podané dovolání v žádném směru nedoplnil.
10. Podle §265i odst. 1 písm. d) trestního řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání. Poněvadž ve věci obviněného M. S. dospěl k závěru, že dovolání nesplňuje náležitosti obsahu, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. d) trestního řádu o jeho odmítnutí. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) trestního řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu zákon vyžadoval souhlasu stran [srov. §265r odst. 1 písm. c) trestního řádu].
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu).
V Brně dne 23. února 2023
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu